Beztrestnost pro Američany.
Základem pro řešení právního postavení amerického vojenského a civilního personálu v Česku bude se vší pravděpodobností Dohoda mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o právním postavení jejich ozbrojených sil (takzvaná NATO SOFA). A ta zcela jasně říká, kdy má hostitelský stát "přednostní jurisdikci".
Američané by podle NATO SOFA mohli trestat své občany pouze v případech, kdyby se dopustili trestných činů proti majetku základny nebo jejího personálu (krádež, násilí...), trestných činů proti bezpečnosti Spojených států (vlastizrada, špionáž, sabotáž, ohrožení utajovaných informací), anebo v případě činů spáchaných ve službě.
"Ve všech ostatních případech by měla přednostní jurisdikci česká strana," říká Jakub Cimoradský z oddělení mezinárodního práva sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany. "Odlišný postup je možný pouze na základě shody obou stran... Druhá strana by měla takovou žádost vstřícným způsobem zvážit, avšak rozhodně nemá povinnost se výkonu své jurisdikce vzdát," dodává Cimoradský.
Bude tedy záležet na odhodlání českých úřadů Američanům v jejich požadavcích vzdorovat. "Pokud jde o přístup americké strany k žádostem jiných (hostitelských) států, aby se USA vzdaly výkonu své jurisdikce, nemám příliš informací," říká Cimoradský. "Jedná se zpravidla o citlivé kauzy - jako byla například kolize vojenského letounu USA a lanovky v Avianu v Itálii - kdy zúčastněné strany nemají zájem na zveřejňování průběhu a výsledku jednání. Není ovšem tajemstvím, že USA zásadně usilují vždy o to, aby mohly stíhat svůj personál prostřednictvím svého vlastního systému," dodává.
Objevily se i spekulace, že americká radarová základna bude vyňata z územní svrchovanosti České republiky, tedy že bude jakýmsi americkým ostrovem obklopeným českou půdou. Skutečnost je taková, že půjde o klasický vojenský prostor, do nějž bude omezen přístup soukromých osob.

Fáma č. 2: Američané nebudou muset hradit škody, které na českém území způsobí

Ve službě, po službě.
I hrazení případných škod je v dohodě NATO SOFA upraveno poměrně detailně a jednoznačně. Jsou v ní rozlišeny situace, kdy nehodu způsobil americký voják ve službě a kdy mimo službu a zda škoda vznikla české armádě, státu nebo soukromé osobě.
Jak vyplývá ze smlouvy, česká armáda nebude po Pentagonu požadovat náhradu škod vzniklých při poškození jejího personálu nebo majetku americkými vojáky ve službě. Škody na jiném státním majetku musí ohodnotit zvolený rozhodce. Česko se ale vzdá náhrady, pokud bude způsobená škoda nižší než 1400 dolarů.
Pokud američtí vojáci způsobí během své služby škodu soukromým osobám, budou případ řešit české vojenské orgány, jako kdyby danou škodu způsobil příslušník české armády. Když se ukáže, že viníky byli výhradně američtí vojáci, uhradí Pentagon 75 procent škody, zbytek zaplatí české ministerstvo obrany. Pokud ale vyšetřování odhalí, že se na incidentu podíleli i čeští vojáci, nesou obě strany náklady půl na půl.
Škody způsobené mimo službu vysílající stát neřeší, odpovědnost má výlučně jednotlivec, který ji způsobil. Nicméně součástí každé větší jednotky amerických ozbrojených sil je příslušník odpovědný za řešení právě takových škod. Stává se, že poškozeného odškodní okamžitě a škodu následně vymáhá po pachateli.
Je možné, že bychom s Američany uzavřeli smlouvu mimo NATO SOFA? "Teoreticky se může stát, že se od NATO SOFA odchýlíme, jednání doposud nezačala ... Takové odchýlení by však bylo v rozporu se závěry předběžných konzultací vedených s americkou stranou i s jejich praxí," říká právník Jakub Cimoradský z ministerstva obrany. "Při řešení právního postavení personálu na vojenských základnách v Evropě sehrává NATO SOFA klíčovou roli. Provedli jsme analýzu několika již existujících smluv a doposud jsme se nesetkali s úpravou, při níž by americká strana nepovažovala NATO SOFA za základ, či s ní dokonce byla v rozporu."
Do vyjednávání právníků a vojáků závěrem opět vstoupí politika. Všechny zásadní mezinárodní spojenecké smlouvy a dohody o základně totiž budou muset odsouhlasit (nadpoloviční většinou přítomných) poslanci a senátoři a podepsat prezident.

Fáma č. 3: Radar musí napájet podzemní atomový reaktor

Další Temelín?
"Pro zajištění provozu je nutný zdroj energie okolo pěti megawattů. Na základně má být dvě stě lidí. Zdroj energie musí být nezávislý na okolí. Vezmeme-li v potaz ještě požadavky na bezpečnost a utajení objektu, je téměř jisté, že půjde o podzemní atomový reaktor," píše se v textu Čechoameričana Reného Bartošky, který se masivně šíří elektronickou poštou.
"Už jsem to také slyšel a myslím si, že to šíří nějací komunističtí poslanci. Můžu vám říct, že je to naprostý nesmysl, úplně šílená úvaha," řekl týdeníku EURO expert na zbraně a speciální techniku Michal Zdobinský. "Nikde na světě nic takového neexistuje, alespoň o tom nevím. Neexistuje pro to žádné logické vysvětlení, není to ani potřeba. Ten radar tolik energie nepotřebuje. Navíc stavět reaktor přímo pod radarem?! Musel by být hrozně hluboko, protože ten radar je dost těžký a sám tedy musí mít hluboké základy... Je to opravdu nesmysl," říká Zdobinský.
"V životě jsem o něčem takovém neslyšela, zní to skutečně dost nepravděpodobně," soudí analytička amerického Střediska pro obranné informace Victoria Samson.
Podle uznávané Federace amerických vědců jsou radary systému protiraketové obrany napájeny elektrickou energií z běžné komerční sítě. "Generátory by byly využívány pouze v případě, kdyby napojení na síť nebylo dostupné. Nebo kdyby došlo k výpadkům proudu," uvádějí zbrojní experti federace na svých internetových stránkách. "Ten kabel je samozřejmě vedený hodně hluboko pod zemí," upřesňuje Zdobinský.
Navíc vyřizování povolení pro vybudování podzemní atomové elektrárny by trvalo tak dlouho, že by možná mezitím radar v Česku úplně ztratil smysl.

Fáma č. 4: Radar bude rušit mobily a televizi

Mámo, ta televize zrní!
Protiradarový aktivista Bartošek ve svém pamfletu píše: "Při bombardování v Kosovu v roce 1998 udělala obsluha radaru amerického křižníku USS CG-67 Siloh chybu a zapnula radar blízko italského pobřeží u přístavu Naples. Byla zničena některá technická zařízení meteorologických stanic a operátorů mobilní sítě, která byla několik dní mimo provoz...".
Podle expertů ale kvůli radaru GBR, který má být pravděpodobně umístěn v České republice, žádné podobné nebezpečí nehrozí. "Vzhledem k pracovnímu kmitočtu osm až dvanáct GHZ, relativně nízkému impulznímu výkonu, úzké vyzařovací charakteristice a dalším faktorům by tento nejmodernější radiolokační prostředek neměl způsobovat žádná výraznější omezení pro své okolí... Mobilní telefony a televizní a rádiové vysílání by vzhledem k odlišným pracovním kmitočtům neměly být ohroženy vůbec," napsal zbrojní expert Zdobinský v textu pro armádní časopis A-Report.
Radar typu GBR navíc po většinu času "nejede na plný výkon", na rozdíl například od přehledových letištních radiolokátorů. GBR bude vyzařovat jen při cvičeních, testech a samozřejmě v okamžiku, kdy americké senzory a satelity zaznamenají start nepřátelské balistické rakety.
Neškodnost radaru obhajoval v nedávné televizní debatě i americký velvyslanec v Česku Richard Graber: "Na Marshallových ostrovech a v Japonsku žijí v okolí radaru tisíce lidí. Žádné zdravotní problémy tam nejsou. Televize, rádio i mobilní telefony normálně fungují."

Euro 11/2007