27.6.2016 | Svátek má Ladislav






RECENZE: Robert A. Heinlein, Podkayna z Marsu

21.12.2005

 

Podkayna z MarsuNecelých devět, šestnáct a dvacet sedm roků - to je věk marsovské dívenky Podkayny v okamžiku, kdy probíhá děj tohoto příběhu. Není to ale žádná časovka - její stáří je totiž počítáno v rocích marsovských, pozemských a venušských. Když odhlédnete od zaokrouhlovacích chyb, tak to všechno dohromady docela dobře pasuje. Byť zábavná, přesto je to jen okrajová hříčka, které se RAH dopustil - a rychle vysvětlil, aby si větší polovina čtenářů nemyslela, že autor je vůl (a ta menší, že autor si dělá vola z nich).

Podkayna má bratra Clarka - jedenáctiletého, počítáno podle konzervativního pozemského kalendáře. Cynik a sobec, jako kdyby vypadl z učebnice psychologie nebo ze sousedovic rodiny. Protože oba rodiče mají spoustu práce mimo domov, Podkayna trpí jako příležitostná (a až příliš častá) chůva Clarkovými kanadskými žertíky, z nichž některé dokonce nejsou míněny vážně. Zápletka začíná v okamžiku, kdy opět zaneprázdnění rodičové podlehnou organizačnímu talentu strýčka Toma a svěří mu obě děti na okružní výlet Venuše - Měsíc - Země.

Podkayna cestu kosmickou lodí využívá k práci na svém vytouženém cíli - stát se kapitánkou kosmické průzkumné lodi, seznamuje se s technikou i matematikou a praxí vesmírných letů, ale také s tím, jací lidé ve skutečnosti jsou, jak mají dvě i více tváří, a jako bonus dokonce absolvuje sériové přebalování kojenců v okamžiku, kdy loď prolétává radiační bouří a všichni cestující jsou namačkáni ve stí(s)něném krytu uprostřed lodi.

Až na Venuši zjistíme, že strýček Tom je až po uši ponořený do politiky - příběh sledujeme především Podkayninýma očima a ta ho zná jen jako příležitostnou hračku pro neteř a pravidelného hráče karet, a až při jejich první zastávce zjistí, že strýček hraje i jiné mnohem složitější hry, v nichž kromě peněz a vlivu může jít i život nejen Tomovi, ale i oběma dětem.

Podkayna je příběh dospívající mírně sentimentální a zároveň velmi cílevědomé dívky a silně sobeckého předpubertálního chlapce obohacený o Heinleinovy politické názory a jeho pohled na výchovu dětí, to vše podané jeho svižným stylem a plné nejrůznějších nápadů, z nichž některé jsou v SF unikátní (například způsob, jakým na Marsu funguje cosi, připomínající čtyřiadvacetihodinové jesle - hibernace novorozenců s tím, že rodiče se do jejich výchovy pouštějí až v době, kdy na to mají čas a peníze). Přesto jsem tu našel řadu nesourodých a nesoudržných momentů - a to je zřejmě také důvod, proč diskuse o „správném“ zakončení příběhu byly tak bouřlivé a proč tento román patří spíše k průměru tvorby RAH. (Podrobnější rozbor si nechávám na jindy, nutně totiž musí obsahovat řadu podrobností o ději včetně jeho závěru. Tedy - doufám, že se k němu po novém roce v době nakladatelských prázdnin dostanu.)

Osudy tohoto románu jsou zajímavé. Při prvním vydání v roce 1963 vydavatel - Baen Books - přiměl RAH k přepsání několika závěrečných stránek. Původní autorský konec byl uzavřený, do tisku však šel konec otevřený a obsahující dopracovanou delší vysvětlující pasáž. Když posmrtně vyšla jeho autobiografická kniha Grumbles From the Grave (1989, Reptání z hrobu), objevily se v ní stránky s původním závěrem a vzpomínka RAH na dění okolo tohoto románu.

Když Robert Pilch redakčně připravoval vydání tohoto klasického románu, sáhl po edici z roku 1995, ve které jsou k původnímu textu připojeny dodatky - jednak původní závěr, pak dodatečně upravený závěr, který bych označil jako kompromisní, a pětatřicet diskusních stránek, na nichž jsou obsaženy vybrané názory čtenářů, obhajující jejich názor na to, který konec považují za správný. Máme tak v ruce výjimečný artefakt, s jakým se můžeme setkat jen velmi vzácně, kniha jako celek má totiž velmi blízko k diskusím na literárních workshopech, i když autor sám do ní byl zapojen jen zprostředkovaně citacemi z korespondence a dříve publikovanými názory.

Právě pro onu „přidanou hodnotu“ získává Podkayna v tomto vydání nový rozměr. U prací z oblasti SF jsme si zvykli, že stojí za to nad nimi přemýšlet - a tady těch námětů k přemýšlení je předhozena celá řada. Nakonec se vám snadno může stát, že nad necelou padesátkou stran dodatků strávíte více času, než nad více než stoosmdesáti stranami vlastního (a původně publikovaného) příběhu. Podkayna tu vystupuje z knihy, čtenářské názory ji proměňují ve skutečnou živou a mnohorozměrnou bytost, a nezáleží na tom, jestli s RAH souhlasíte nebo ne.

Celek tak svým dopadem na nás sahá mnohem dále, než kdy sám RAH mohl pomýšlet, a tento svazek zařazuji do skupiny, kterou doporučuji zvláště začínajícím autorům. Tentokrát sice nemáme hlubokou sondu do tvůrčí dílny, ale získáváme tu pohled z druhé strany - ten čtenářský, navíc z mnoha stran. Vidíme tu, jak různorodě je možné vnímat relativně jednoduchý příběh, jak v různých čtenářích odlišně rezonují jiná témata a motivy, jak každý z nás má nasazeny své soukromé brýle vlastní zkušenosti a prožitků, jimiž filtruje předložený obsah.

Robert A. Heinlein: Podkayna z Marsu (Podkayne of Mars)
překlad: Dagmar Haladová
obálka: Michael Wheelan
Wales, 2005
237 stran, 199 Kč (členové Klubu čtenářů SF 159 Kč), brožované
ISBN 80-86939-06-5

pagi


Diskuse


Jan Vaněk jr.
14:08
21.12.2005

počet příspěvků: 1, poslední 21.12.2005 02:08
















Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...