Reynevan z Bělavy nás provádí středem husitského hnutí Léta Páně čtrnáctistého dvacátého sedmého. Práce má nad hlavu. Nejen té, kterou mu zadávají husité, totiž přípravu jejich tažení do Slezska, ale také té své vlastní - pomsta na knížeti Janovi a hledání své lásky. Průvodci jsou mu  opět Šarlej a podivuhodný Samson Medák.

Ačkoliv i v tomto díle Reynevan střídá volnost a zajetí téměř tak rychle, jak čtenář stačí otáčet stránky, tyto peripetie již posuvají děj dopředu více, než jak tomu bylo v prvním díle. Reynevan ztrácí a nalézá, a i když konečný výsledek je horší, než by chtěl, průběžné skóre je ale spíše v jeho prospěch.

Andrzej Sapkowski tu rozehrál tři rozsáhlé dějové linie: osobní Renevanovu, která je navýsost dramatická, pak linii magickou, která příběh doplňuje a ozvláštňuje, a nakonec, jako podkladovou drapérii, linii husitskou. Reynevan a jeho osudy mi jsou velmi sympatické, autor do něj vložil velký kus svého umění. Magická linie - či spíše vrstva - je trochu nostalgická, protože tyto znalosti a dovednosti jsou odsouzeny k pomalému zániku.

Linie husitská je podána velmi naturalisticky, pro odchovance povinné četby Jiráska nezajímajícího se o skutečnou podobu počátku patnáctého století u nás i velmi překvapivě. Ale myslím, že v této oblasti se příběh pohybuje dost blízko tehdejší realitě. Pokud hledáte v naší historii období, kdy lidé byli nesmrtelní nebo alespoň dlouhověcí, tak to byla určitě tahle doba. Tedy - byla, pokud za ukazatel dlouhověkosti považujete počet úmrtí sešlostí věkem na sto obyvatel. Podle tohohle příběhu to vypadá, že tenhle druh zakončení životní pouti byl tehdy zatraceně vzácnou výjimkou.

Pravda, násilných smrtí tu je dost, a obě strany se na nich podílejí tak, že těžko odhadnout, kdo vede. Křesťanští pánové v severovýchodních Čechách chytají vesničany a prodávají je slezskému Šestiměstí, kde jsou tito nešťastníci veřejně upalováni. Husité při výpravách za hranice svého panství zanechávají stopu v podobě vypálených a vyvražděných vesnic, po bitvě raněné dobíjejí. Katolíci upalují a vraždí každého, o kom se domnívají, že je heretik nebo husitský špión. Spáleniště a mrtvoly, to jsou dva nesporné atributy té doby.

Přesto tu najdeme lidi nezasažené šílenstvím. Ale nesmíte je hledat mezi panstvem, čím výše je dotyčný postaven, tím usilovněji musí hájit své vlastní zájmy - ať mu je diktuje víra, nebo měšec. To někteří obyčejní lidé mají ještě dostatek zdravého rozumu, hodnotí své okolí podle chování, ne podle nálepky víry nebo možnosti vydělat si za udavačství. A pomáhají si navzájem.

Jak tohle všechno dopadlo, víceméně známe všichni. Autor to i po svém připomíná - u jednotlivých postav čas od času utrousí podrobnosti o jejich budoucím osudu (zpravidla kde a kdy byl popraven). A tak čtenář, na rozdíl od jednajících postav, podvědomě přemýšlí, kdy a jak se uzavřou životní osudy jednotlivých postav. U řady z nich to autor stihnul už v této knize, ale osudy Reynevana a Samsona Medáka jsou stále otevřené.

Jazyk vyprávění je současný, byť samozřejmě reálie jsou historické. Ale moderní poloha jazyka je vnesena i do přímé řeči, a společným úsilím autora i překladatele se povedlo vytvořit zajímavý a čtivý hybrid. Přestože obvykle v podobných případech nemám rád používání moderních slov, v tomto případě mi nevadila. Bylo to i proto, že byla používána střídmě a s rozmyslem tam, kde středověký jazyk nebyl vhodně vybaven, doplňovala historický slovník, místo aby jej vytlačovala.

Andrzej Sapkowski tu opět dokazuje svoje vypravěčské mistrovství, ale i schopnost zpracovat ohromné množství historických podkladů (což byl docela slušný oříšek pro překladatele). Boží bojovníci jsou sice jen malým výsekem z historie husitství, ale jsou velkým příběhem.

Andrzej Sapkowski: Boží bojovníci (Bozy bojownicy)
překlad: Stanislav Komárek
obálka: Jana Komárková s použitím výřezu z Jenského kodexu
ilustrace: Jana Komárková
Leonardo, 2005
479 stran, 284 Kč (členové Klubu čtenářů SF 259 Kč)
ISBN 80-85951-43-6