Jedenáctého července 1951 se v americkém městečku Middle City objevila podivná budova - obchod se zbraněmi. Novinář McAllister do ní vstoupil stejně, jako čtenáři vstoupili do podivuhodného příběhu podivuhodného autora, který se podílel na formování žánru a inspiroval řadu autorů.

Ve vzdálené budoucnosti vznikla podivuhodná organizace. Jejím viditelnými reprezentanty jsou obchody se zbraněmi, stejně podivuhodné jako zboží, které prodávají. Vlastnictví zbraně je - podle hesla na jejich průčelí právo kupovat zbraně je právem na svobodu - jedinou obranou občana před vzrůstem moci státu. Císařovna isherská zase v jejich existenci vidí ohrožení existence svého impéria.

Robert Hedrock, zakladatel organizace Isherských obchodů se zbraněmi, a císařovna isherská vstoupili do finále jejich vzájemného souboje. Energetické zbraně mají zlikvidovat obchody - a Hedrock zase chce změnit postoj císařovny a tím i celého Impéria vůči ideálům, které do společnosti  přináší. Mezi nimi stojí venkovský mladík Cayle Clark, katalyzátor i spiritus movens změn, o jejichž výsledku se můžeme jen dohadovat.

Mnohorozměrný příběh v sobě obsahuje řadu prvků z nejrůznějších motivických zdrojů SF. Najdete tu superhrdinu, cestování v čase, mentální ovlivňování, energetické zbraně, osidlování Marsu, přesuny hmoty a řadu dalších nápadů, skloubených do dramatického příběhu plného změn prostředí i dějových zvratů. Zatímco literární složka patří k průměrným, schopnost A. E: van Vogta pracovat s dějem a skládat do něj nejrůznější motivy je obdivuhodná a jeho tvorba posloužila mnohým autorům jako odrazový můstek k jejich vlastní literární činnosti. Často je řazen k Isaacu Asimovovi a R. A. Heinleinovi do trojice nejlepších autorů SF (a stejně často je pro rozporný charakter své tvorby z tohoto panteonu vylučován), v roce 1996 získal zvláštní cenu Worldconu a byl mezi prvními čtyřmi autory uvedenými do Haly slávy SF a fantasy.

Ačkoliv Isherské obchody vznikly v době studené války, příliš ohlasů na ni v nich nenajdeme. Podobně jako ve tvorbě R. A: Heinleina se tu opakuje motiv svobodného občana a jeho práva nosit zbraň jako symbolu jeho nezávislosti na státu. Najdeme tu ale hlavní prvky van Vogtovy tvorby - každý kousek příběhu zapadá přesně do celkové skládačky, plné pestrých obrazů, překvapivých zvratů, barvitých popisů lidské i ne-lidské společnosti i jejich povahových rysů. A také - a to je pro van Vogta charakteristické - tu je superbytost, nesmrtelný Robert Hedrock, zakladatel obchodů se zbraněmi, a překvapení na závěr, ukazující skutečnou úlohu novináře McAllistera v příběhu.

Technika slouží van Vogtovi jako nástroj pro posouvání příběhu vpřed, nestará se příliš o její vědeckou správnost nebo alespoň pravděpodobnost, nevysvětluje její principy, zato více se soustřeďuje na společnost a její fungování. Van Vogt je jakýmsi spojovacím můstkem mezi wellsovsko-čapkovskou a vernovsko-asimovskou linií SF. Ani v jedné oblasti nedosahuje hloubky jejích „čistých“ reprezentantů, vyniká však proudící bystřinou příběhu, připomínající plavbu draftem horskou soutěskou.

Isherské obchody se zbraněmi jsou příběhem, který patří s ostatní autorovou tvorbou do vrcholného fondu Zlatého věku SF a díky vypravěčskému stylu autora je dodnes živý a přitažlivý. Osobnost a dílo A. E. van Vogta vynikajícím způsobem mapuje zasvěcený doslov Ondřeje Müllera, který si zaslouží stejnou čtenářskou pozornost, jako vlastní román.

A. E. van Vogt: Isherské obchody se zbraněmi (The Weapon Shops of Isher)
překlad: Jana a Jam Oščádalovi
obálka: Martin Zhouf
doslov: Ondřej Müller
Epocha, 2006
223 stran, 189 Kč, brožované
ISBN 80-87027-21-3