Bursíkovi zelení otevřeli minulý týden otázku možné adopce dětí homosexuálními páry. I když už se SZ pokusila věc dementovat, důsledky, které to vyvolá, jsou podstatné. Načasování návrhu těsně před znovuprojednáním uzákonění registrovaného partnerství ve sněmovně je velmi efektivním pokusem zabránit přijetí normy. Po vrácení zákona prezidentem probíhá usilovná a často nepříliš vkusná snaha přesvědčit potřebný počet 101 poslanců (nátlak Paroubka na poslance v ČSSD). To nebude vůbec snadné, protože původní zákon schválilo pouze 85 poslanců. Navíc část z nich s tím souhlasila především s ohledem na konečnou podobu zákona, který adopce neobsahoval.

Otázkou je, zda jde pouze o hloupost či zelený cynismus. Zelení se všude v Evropě snaží být zastánci různých menšin a spolupracují s jejich profesionálními mluvčími většinou na prosazování pozitivních práv (pozitivních diskriminací) pro tyto skupiny. Pokud by poslanci přehlasovali prezidenta a prosadili registrované partnerství, zmizelo by SZ jedno "přirozeně zelené" téma těsně před volbami, což se jistě nehodí. Body by si navíc připsal premiér Paroubek a ČSSD, která je výrazným konkurentem SZ v souboji o hlasy levicově-liberálních voličů.

Téma registrovaného partnerství se hodí i pro vymezení proti pravici. SZ je díky eklektičnosti programu vystavena kritice pro svoji přílišnou blízkost k pravici. Podpora registrovanému partnerství umožňuje SZ viditelně se vymezit proti konzervativní KDU a ODS, a tak uklidnit část příznivců, kteří by si přáli spolupráci s levicí.

Jednání SZ by mělo být varováním pro obyvatele ČR i pro menšiny, které si od ní slibují podporu. Ve snaze proskočit z politického suterénu mezi vyvolené se zelení neohlížejí na následky svých činů.

(Autor, právník, je předsedou LiRA/LiberálovéČR a IKHB)