To ovšem ještě nic neříká: bude záležet na tom, jak přesvědčivě zvítězí a jak budou obsazeny funkce místopředsedů. Bude zachován či prohlouben dnešní skrytý rozkol strany, nebo si Topolánek upevní pozici?

Předseda ODS doposud velmi usiloval o to, aby nebudil dojem, že chce nějak otřásat základy stranické ideologie, jak je kdysi položil Václav Klaus. Snaží se vzbudit dojem, že mu jde o ODS s lidskou tváří.

Přitom už jen schopnost spolupracovat v koalici se zelenými je něco, co je daleko za hranicemi Klausových možností, stejně i tolerantnější (přesněji řečeno korektnější) postoj k EU, jednoznačné stanovisko ve věci amerického radaru a správné ocenění mocenských ambicí Ruska.

Klaus by nikdy nesouhlasil s myšlenkou majetkového vyrovnání s církvemi a nešel by v reformě zdravotnictví tak tvrdě hlavou proti zdi. Topolánkova politika je jiná a v mnoha ohledech sympatičtější než Klausova, jen si to Topolánek nechce připustit a místo toho budí dojem, že švejkuje: nic jiného mi nezbývá, musím brát ohled na koaliční partnery. Koaliční partnery si ovšem sám vybral.

To nabuzuje otázku „nových tváří“ ve vedení: v otázce nových tváří bych byl velmi opatrný poté, co se jedné straně, KDU-ČSL podařilo v okamžiku náhlé krize novou tvář (Jiřího Čunka) opravdu najít a posadit ji do předsednického křesla. Výsledek byl katastrofální.

Vše záleží na tom, jak se nové vedení strany vyrovná s dvěma nepříjemnými nezbytnostmi. Za prvé, ODS se nepochybně rozštěpí. Čím později se tak stane, tím je pravděpodobnější, že exploze bude zcela devastující.

A za druhé, je třeba vzít v úvahu, že tato vláda fakticky skončila, že jediným východiskem jsou předčasné volby a že ty volby vyhraje s velkým náskokem ČSSD. Čím později na to ODS přistoupí, tím hůř pro ni. Demise je v demokratickém státě ta nejnormálnější věc pod sluncem a neznamená ještě konce světa. Umění prohrávat je důležitější než umění vítězit.

A malá poznámka nakonec: Jiří Paroubek se rozhodl zasáhnout do průběhu kongresu ODS: podpořil by Bémovu menšinovou vládu, pokud by ona přistoupila na předčasné volby. To je racionální krok: s Bémovou (a Klausovou) ODS si pan Paroubek poradí daleko lépe než s Topolánkovou – už jen proto, že střídání stráží v ODS stranu oslabí.

A kromě toho, pro Paroubka je Klaus čitelnější než Topolánek. O Klausovi ví, že citlivě reaguje na projevy síly. Nejspíš v tom hraje roli zkušenost normalizačního manažera zvyklého na to, že lidé jako Klaus mu, obrazně řečeno, vždycky nakonec nosili bačkory v ústech.

Lidovky.cz, 5.12.2008

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.