Ze všech předvolebních prohlášení a dosavadních povolebních jednání víme zatím asi nejjistěji jméno ministra informatiky. Nemá jím být nikdo, protože Ministerstvo informatiky (MI) má být zrušeno, ať již vláda bude sestavena jakkoliv a kýmkoliv. Podle plánů by měla být jeho agenda nejspíš přesunuta na Úřad vlády ČR, neboť odsud má jít veřejná informatika hypoteticky řídit lépe.

Z odborníků IT se ovšem 74 % respondentů staví za zachování ministerstva, zbytek je v pořadí priorit pro transformaci na sekci jiného ministerstva, převedení na Úřad vlády, popř. úřad bez ministra. Kromě profesního zaujetí existují zcela racionální důvody proti zrušení. Převod na úřad vlády dnešní koncepce by znamenal úplnou degradaci veřejné informatiky. Z dnešního samostatného úřadu (ministerstva), vybaveného řadou naprosto nutných pravomocí, by na současném Úřadu vlády mohl vzniknout pouze další útvar typu rady, který by měl, jak i z názvu plyne, čistě poradní hlas. Nynější Úřad vlády totiž nepracuje jako správní úřad, ale pouze jako servisní organizace vlády a jejích poradních těles. To má svůj důvod v právním řádu České republiky, podle něhož nejsou ani rozhodnutí samotné vlády přezkoumatelná soudy, ale vláda za ně odpovídá poslanecké sněmovně jen v politické rovině. Protože vedení veřejné informatiky bez správních řízení a řady dalších kompetencí je již nemožné, znamenalo by to buď rozštěpení informatiky mezi Úřad vlády a některý další resort, nebo významné přetvoření Úřadu vlády, ze kterého by se stalo spíše něco jako ministerstvo premiéra, včetně správních funkcí. Druhá varianta je možná, ale bude se blížit situaci informatiky vedené jen sekcí některého ministerstva.

Z úrovně sekce ministerstva je veřejnou informatiku možné technicky i právně vést, ale bude to znamenat faktickou ztrátu renomé i akceschopnosti. Každý bude napříště považovat informatiku za něco druhořadého a nikoliv za klíčový nástroj, který může skutečně zefektivnit správu veřejných věcí. Ministr (nebo premiér) bude mít informatiku jen jako jednu z mnoha agend, kterým může sám i ve vládě věnovat jen částečnou pozornost. Rušení tohoto místa ve vládě je naprosto kontraintuitivní, neboť v soukromých firmách bývá křeslo šéfa IT naopak považováno za jedno z pěti nejdůležitějších.

Pro zlepšení výsledků potřebuje Ministerstvo informatiky, nebo jeho nástupce, především vnitřní a odbornou transformaci. Ačkoliv MI uspělo v některých oblastech jako byla privatizace Telecomu nebo je portál veřejné správy, dokázalo jen málo ve své klíčové oblasti, kterou je koordinace propojení informačních systémů úřadů. Bez toho není možná vyšší míra elektronizace veřejných agend a zmenšení byrokratické zátěže občanů. Tento stěžejní úkol je však o třídu obtížnější než vytvoření a provozování vlastního informačního systému, jak to činí resorty nebo i samotné MI se svým portálem. Změna vnější formy, navíc spíše provázená ztrátou možností působení, však tento vnitřní problém rozhodně nevyřeší. Jestliže v domě chybí kuchyň, neuspokojím své kulinářské potřeby tím, že se přestěhuji do stanu.

---

Tento článek byl psán pro Hospodářské noviny a v redakční podobě zveřejněn 27.6.2006. Je přetištěn se souhlasem autora i redakce. Autor se tématu podrobněji věnoval ve dvou nedávných článcích na e-zinu Lupa.cz: 1) Zrušit či nezrušit Ministerstvo informatiky a 2) Návrh reformy koordinace mezi MI ČR a resorty.

---

Autor je konzultant IT, vkc.cz/email