Za desítky let, co zpovzdálí sleduji politiku, jsem už dost otrlá, hned tak mě něco nerozčílí. Zrovna o Velikonocích jsem se ale u televizních zpráv doslova rozzuřila: tak Národní knihovnu podle Kaplického návrhu by Paroubek s Rathem postavili někde na Ruzyni! Nebo v Kladně či v Příbrami! Na rozdíl od obou pánů do té knihovny chodím. Ne moc často, zhruba tak jednou za měsíc. Mám Klementinum velmi ráda, atmosféra Všeobecné studovny mi vždycky dodá dobrou náladu, a prozatím se mi stalo jen jednou, že jsem v elektronickém katalogu nenašla knihu, kterou jsem potřebovala. Jsem s tím smířená, nikdo není dokonalý.

Představa, že bych se za příslušným citátem měla vypravit do Příbrami, mi vzala dech: co je to za sprostotu?! A hned jsem si uvědomila, že je spousta lidí, kteří Národní knihovnu potřebují a navštěvují mnohem častěji než já. Už když se uvažovalo o jejím přestěhování z Klementina na Letnou, trochu jsem nad tím váhala. Smiřovala mě s tím ale vidina zábavné „chobotnice“ a trochu i (nepatrná) naděje, že Václav Klaus bude bránit její stavbě vlastním tělem. To by byly, panečku, titulky! Ty fotografie! Naši rodnou zemi by tím sice pan prezident asi do hlavních titulků světového tisku nedostal, ale dost pochybuji, že by si některé noviny nechaly ujít fotku českého prezidenta připoutaného k bagru (nebo k čemu to sliboval). A taky by chobotnice náramně hezky doplnila prostředí letenského parku. Nedávno jsem tam šla a srdce mi plesalo: park byl plný mladých lidí se psy nebo na kolečkových bruslích, anebo jen tak posedávajících po trávníku s pivem nebo vodní dýmkou. Oáza svobody.

Já vím, to jsou jen takové plané sny, Václav Klaus se k ničemu nepřipoutá, na neukázněnou mládež pošle nějaký František Bublan těžkooděnce a David Rath chobotnici v Příbrami ani na Kladně nepostaví, jsou to jen řeči. Dopálila mě ale obludnost takového návrhu. Copak Paroubek ani Rath nevědí, k čemu je knihovna dobrá? Copak si myslí, že je to zařízení určené k tomu, aby jim hrnulo voličské hlasy? Pravda, v Gruzii vládl na přelomu jedenáctého a dvanáctého století král z bagrationovské dynastie, který vešel do dějin jako David Budovatel: nejsem si ale jista, zda se panu Rathovi podaří něco takového zopakovat. Asi by rád, soudím.

Když mi trochu vychladla hlava, začala jsem uvažovat, na koho chtěli ti dva svým návrhem zapůsobit. Není pochyb o tom, že jim v jejich představě měla náklonnost ke Kaplického návrhu přinést přízeň voličů. Ale kterých? Těch, co chodí do Národní knihovny, jistě ne, ti vědí, k čemu je ústřední knihovna dobrá a proč má být v centru města - jako je tomu všude v civilizovaném světě. Zda svou vskutku neotřelou myšlenkou středočeský hejtman nadchne kladenské či příbramské voliče, si nejsem jista. Nesporné ale je, že nápad budí (aspoň ve mně) pochybnosti mnohem rozsáhlejší: jak chtějí probůh lidé, kteří ani nevědí, k čemu a komu slouží knihovna, rozhodovat o věcech mnohem složitějších, jako je třeba státní rozpočet nebo zahraniční politika?

LN, 17.4.2009