V Německu, pokud to tak je, je to jistě složité. Sousedíme s Německem, ale vlastně sousedíme s Bavorskem. Jaká policie stírá naše řidiče, a dále, je to nějaká řízená politika anebo výraz soukromých antipatií jednotlivých policajtů ve stylu Haškova "zabili jste mi strejčka, tak tady máte přes držku", čili "vyhnali jste mi dědečka, tady máte pokutu"? Těžko soudit. Jedno je ale jisté. Nevraživosti existují a jsou vzájemné. Bude to trvat generace, než se podaří nevraživosti zmírnit - pokud nevzniknou nové.

Při podobných příležitostech si připomínám nevraživosti francouzsko-německé. Mezi oběma národy leží pásmo miliónů hrobů. Německo napadlo Francii v historicky krátké době třikrát po sobě. O Alsasko se Francouzi s Němci tahali po staletí a přece, dnes, když tam přijedete, slyšíte podivnou hatmatilku, která má do francouzštiny i němčiny asi stejně daleko. Přesto byly hořkosti překonány, a kéž se v tom nemýlím...
Vztahy se neurovnají rozdmycháváním starých ohňů. Až na to, že rozdmychávání starých ohňů je tak lákavá příležitost pro ohřívání polívčičky. I Jana Bobošíková se přes Benešovy dekrety málem dostala do Europarlamentu.
V tom je ta potíž. Větší potíž než ta, že němečtí policisti buzerují Čechy a čeští to budou oplácet.