27.9.2016 | Svátek má Jonáš






ARCHITEKTURA: Brutálně půvabný industriál

13.3.2007

Velkorysá publikace představuje známé i neznámé poklady průmyslové architektury

Staré továrny (viz též zde), pivovary, cukrovary, čističky, vodárny a vodárenské věže, důlní stavby, nádražní objekty, opuštěné haly, sýpky a skladiště – to je svět industriální architektury. Má své prazvláštní kouzlo, kterému nepodlehne asi jen hodně okoralá duše. Valná většina těchto objektů však dávno ztratila svou původní funkci. Mnohé stavby byly už zničeny nebo jsou dnes ruinami, které čekají na svou pivovar Petrohraddefinitivní zkázu. Přitom se na návrzích těchto staveb často podíleli naši nejlepší architekti, jen se to moc neví. I tvůrce Národního divadla Josef Zítek navrhl pivovar a statek, propagátor moderny Jan Kotěra zase vodárenské věže a přečerpávací stanice, autor areálu pod pražskými Emauzy Bohumil Hübschmann zase továrnu na dusíkaté látky v Ostravě nebo pekárny a mlýny v Praze-Hostivaři a Holešovicích. Jaroslav Fragner – člen Devětsilu a příslušník avantgardy - byl autorem moderního areálu elektrárny v Kolíně s kdysi nejvyšším komínem v Evropě, zatímco Plečnikův a Kotěrův žák František Lydie Gahura proslul jako autor průmyslových staveb Baťova Zlína. A tak by se dalo pokračovat – továrny byly pro kvalitní architekty skvělou příležitostí a dostávaly často kabát středověkých hradů nebo francouzských zámků. Jindy naopak přiznávaly svou funkci a nechávaly vyniknout kráse neomítaného zdiva nebo nýtovaných konstrukcí či surového betonového skeletu.

Výzkumné centrum pro ochranu průmyslového dědictví bylo před lety založeno při ČVUT. Shromažďuje dokumenty o starých továrnách, vede jejich evidenci, pořádá Ferra Holešovicesemináře, výstavy, mezinárodní sympózia i romantické expedice, vydává odborné knihy, katalogy a průvodce a především pomáhá hledat pro opuštěné objekty vhodné využití. V mnoha případech se to nepodaří a řada zajímavých staveb stále zbytečně mizí, ač by se při troše dobré vůle dalo najít nosné téma. Tím mohou být třeba tržnice nebo kanceláře, ale stále častěji i tzv. lofty – luxusní bydlení. V tomto smyslu je řada dobrých příkladů využití v Praze – především v Karlíně, na Smíchově a v Holešovicích. V Karlíně je to např. stará kotelna při Pernerově ulici, dílo bratří Rixiů z přelomu XIX. a XX. století, které transformoval významný architekt Claudio Silvestrin na kancelářské prostory, nebo bývalá tovární hala, do níž vestavěl slavný Katalánec Ricardo Bofill hig-tech stavbu – Corso Karlín. V Holešovicích dochází postupně k adaptaci bývalého pivovaru, připravuje se přestavba Hübschmannových mlýnů a Králíčkovy sýpky nebo konstruktivistických přístavních skladů Františka Bartoše (architekti CMC). A v Poupětově ulici se dokončuje velkorysý areál pro novou elektrárna Háj u Mohelnicegalerii DOX podle projektu Ivana Kroupy. Na Smíchově se pak nejnověji našlo využití pro secesní Křižíkovu továrnu (arch. Hölzel a Kerel). Obdobné příklady známe i z Brna, Olomouce nebo Ostravy a Liberce.

Nyní vychází kniha, která řadu těchto a ještě mnoho dalších staveb představuje skutečně velkorysým způsobem. Nezvyklý podélný formát A4 dává vyniknout skvělým fotografiím Pavla Friče, který znovu potvrzuje, jak precizně dovede zachytit nejen stavby a detaily, ale i atmosféru starých továren. Výběr je samozřejmě omezen, ale najdeme tu ty nejdůležitější areály i zcela zapomenuté objekty, většina z nich však zatím na své využití a nový život čeká (bohužel jsou některé již v takovém stádiu rozkladu, že je zřejmé, že se asi dříve rozpadnou). Každou z vybraných staveb doprovázejí fundované texty autorů, kteří se tématice věnují ve výše zmíněném centru už léta, ať jako teoretici (Dvořáková a Fragner) nebo také jako autoři rekonstrukcí a pedagogové (Šenberger). Úvodní stať napsal Benjamin Fragner, který osudy starých továren sledoval již v 80. letech na stránkách Technického magazínu.

Procházka po starých továrních areálech

Ostrava důl MichalPojďme si alespoň stručně představit některé objekty. Hojně je zastoupena Ostrava a její šachty – například důl Hlubina, založený původně Salomonem Rothschildem. Unikátní soubor staveb je navrhován do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Je snaha vše ponechat v autentické podobě z doby „posledního pracovního dne“. Podobně je řešen i památkově chráněný důl Michal v Ostravě-Michálkovicích, dílo Františka Fialy – žáka prof. Otto Wagnera z vídeňské akademie. Důl můžete navštívit a prohlédnout si třeba řetízkové šatny s pracovními mundúry z poslední směny, které dodnes visí pod stropem. V tomto prostoru se dnes konají přednášky a výstavy; autor tohoto článku tam jednou zažil vernisáž za průtrže mračen, kdy blesky osvětlovaly ztemnělou halu…

Doslova zjevením je pak obří dvoulodní hala energetické ústředny č. III v Moravské Ostravě z počátku minulého století. Gigantická stavba byla součástí areálu Karoliny. Po likvidaci koksovny tu zůstala stát bez využití, snad v ní bude jednou koncertní síň.

přádelna Klášter Dolní SmržovkaPrototypem továrny, která působí spíše jako zámek, je přádelna Klášter v Dolní Smržovce na Jablonecku. Historizující fasáda z 90. let XIX. století je vskutku impozantní a je skutečně symbolem továrny, pojaté jako „chrám průmyslu“. Neméně působivá je i cihlová hala Feiglovy a Widrichovy továrny v nedaleké Chrastavě ve stylu architektonické moderny.

Unikátem zcela jiného typu je hydroelektrárna v Háji u Mohelnice, postavená na počátku 20. let minulého století Bohuslavem Fuchsem a Josefem Štěpánkem. Tito Kotěrovi, resp. Plečnikovi žáci pojednali stavbu ve stylu jakéhosi dynamického futurismu a ve stejném duchu navrhli i dům majitelů manželů Plhákových. Areál je funkční a kvalitně opravený. V krajině působí skutečně zajímavě.

vodárna v PodolíArchitekturu moderny, ale i tzv. sorely zastupuje v publikaci vodárna v Praze-Podolí, kterou navrhl další wagnerián Antonín Engel (mj. autor urbanistického řešení Nových Dejvic). Zatímco první budova s žebrovými klenbami pochází z 20. let, ta druhá byla v obdobném stylu postavena až o třicet let později – tentokrát však již dekorována plastikami ve stylu tzv. socialistického realismu. Celý památkově chráněný komplex je ve výborném stavu, je dodnes funkční a naleznete v něm i muzeum vodárenství.

Zase zcela jiný půvab má funkcionalistická továrna fy Walter (později Motorlet) v Praze-Jinonicích od architekta Františka Bartoše. Strohá plochostřechá stavba s rozměrnými okny čeká na své nové využití – ideální místo pro kanceláře, ateliery nebo galerii moderního umění. Podobně avantgardní je i architektura skladů fy Ferrra v Praze-Holešovicích s ocelovou konstrukcí a keramickou fasádou. Autorem stavby byl Walter JinoniceJosef Kříž, známý jako projektant paláce Elektrických (dnes Dopravních) podniků. Průčelí působí nadčasově, ani se nechce věřit, že dům spatřil světlo světa před téměř 80 lety.

Pokud něco v knize postrádám, pak je to mapka s lokalizací jednotlivých staveb a slovníček jejich autorů, z něhož by mimo jiné vyplynulo, že mezi architekty je řada absolventů prestižní vídeňské akademie, pražské a vídeňské techniky a dalších významných škol. Pokud výpravná publikace s dokonalou grafikou pomůže nalézt vhodné využití alespoň pro některou ze zobrazených továren, splní svůj účel. Třeba takové pozdně secesní ledárny v Praze-Braníku by si zánik rozhodně nezasloužily…

Eva Dvořáková, Benjamin Fragner, Tomáš Šenberger, Industriál _ paměť _ východiska. Fotografie Pavel Frič, grafická úprava Miroslav Kloss. Titanic/Grada, Praha 2007, 240 stran, anglické résumé. Cena neuvedena

Fotky ve fotogalerii Pavel Frič

Vyšlo 10. března v Lidových novinách

PS: Zpráva o sobotní Psí vycházce bude příště (viz zde).

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Diskuse


sanborn
21:54
13.3.2007

aida
18:13
13.3.2007

aida
19:08
13.3.2007

M.Rund
15:51
14.3.2007

M.Rund
15:53
14.3.2007

aida
18:48
14.3.2007

M.Rund
10:03
15.3.2007

J.G. Pašek
12:47
13.3.2007

krmič
11:11
13.3.2007

aida
18:18
13.3.2007

Magid
13:03
14.3.2007

Bokonon
1:19
13.3.2007

grr
7:26
13.3.2007

šakal
8:31
13.3.2007

Bokonon
11:52
13.3.2007

AndyO
21:54
13.3.2007

matra
13:15
14.3.2007

Ivve
21:28
16.3.2007

Hawk
11:41
13.3.2007

Chris Kelvin
12:19
13.3.2007

Láďa
0:26
13.3.2007

Bohata3
11:22
13.3.2007

počet příspěvků: 23, poslední 16.3.2007 09:28









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.