23.7.2017 | Svátek má Libor


OSTRAVA: Moře pod městem

24.6.2017

V tomto roce tomu je 750 let od první písemné zmínky o Ostravě. Stará historie Ostravy byla na stránkách Neviditelného psa zmíněna 2. 2. 2017 v článku Nejstarší dějiny Ostravy, která letos slaví 750 let. 23. 2. 2017 se v článku Utajená událost z dějin Ostravy psalo o pobytu budoucího francouzského krále Jindřicha III. v Ostravě. Do třetice v roce ostravského jubilea opět o Ostravě něco, o čem se moc neví, nebo možná ani vědět nechce. Jsou to rozsáhlé podzemní vody zaplavující vytěžené prostory. Pod Ostravou se na ploše takřka 80 km čtverečních rozkládá jezero se slanou vodu. Nabízí se otázka, jak něco takového mohlo vzniknout.

Při horotvorné činnosti, která v době alpinského vrásnění vyzvedla Beskydy, se na některých místech dostaly starší vrstvy nad vrstvy mladší. Tak se vrstvy s uhlím, které se utvářelo v prvohorách, dostaly nad písky třetihorního moře. Na Ostravsku byl hluboký zářez po prastarém říčním korytu a když moře ustoupilo, zůstalo zde něco na způsob „Mrtvého moře“ a jeho nemalé pozůstatky jsou stále v podzemí.

Po celé 19. století se uhlí těžilo šachtami, které nešly hlouběji než do 500 metrů. Podle tehdejších přestav to nemělo smysl, protože za touto pětisetmetrovou hranicí se výskyt uhlí již ani nepředpokládal. Chtělo to jen překonat dalších cca 200 metrů, to ale tehdy nikdo nevěděl. Stejně se nevědělo nic o spoustě vod v podzemí. Ty zatím čekaly, až se na ně při těžbě jednou narazí, k čemuž dříve nebo později muselo dojít.

V roce 1899 zahájila těžební společnost Marie Anna na území dnešního ostravského obvodu Nová Ves výstavbu nového dolu Bedřich (Friedrich-Schacht). Dne 9. dubna 1902 se na něm při ověřovacím vrtu ve větrní jámě v hloubce 431 metrů narazilo na vodu. Ta vyrazila z podzemí hnána tlakem 36 atmosfér spolu s výronem kysličníku uhličitého. Tři pracovníci v blízkosti vrtu zahynuli. Dne 1. 5. 1902 pronikla voda do těžební jámy. Těžební společnost se pokoušela přítok vod zastavit. Nasadila výkonná čerpadla, avšak sloupec vody v šachtě se vždy rychle vracel na výšku 360 metrů. Z důvodu vyčerpání všech finančních rezerv na výstavbu dolu byl v roce 1910 Důl Bedřich opuštěn (a v roce 1971 zasypán). Od té doby se s důlní vodou a tzv. detrity muselo při těžbě počítat.

V ostravsko-karvinském revíru jsou detrity nahromadění písku a štěrku. Jsou nasáklé fosilní mořskou vodou, která je stlačena až na 80 atmosfér. Nejdříve se uvažovalo, že jde o nějakým způsobem akumulovanou vodu pocházející z povrchu, která do podzemních štěrkopísků přitéká z Jeseníků a z Beskyd. Brzy se však ukázalo, že důlní voda nemá se srážkami nic společného, a že jde o starou mořskou vodu.

Dnes je rozsah detritových ložisek na Ostravsku přesně zmapován. Například na některých místech v Ostravě-Přívoze, třeba u hlavního nádraží, detrity nejsou. Ještě dál na sever v Ostravě-Petřkovicích vystupují vrstvy karbonského uhlí až na povrch. Jižně od Přívozu se písky objevují již v hloubce 300 metrů a jejich mocnost narůstá. Tak pod ostravským obvodem Nová Bělá začíná takřka 300 metrů silná detritová vrstva v hloubce cca 1000 metrů.

S důlní vodou se nedalo dělat nic jiného, než ji po léta čerpat a tak umožnit těžbu i v hloubkách pod detrity, kde je víc uhlí a větší kvality než nad detrity. Dnes je těžba v útlumu, v dolech v Ostravě se dávno netěží, ale problém s důlními vodami přetrvává. Dokud se bude těžit na Karvinsku, musí se čerpat.

Na Karvinsku čerpá důlní vodu vodní jáma Žofie a v Ostravě-Vítkovicích vodní jáma Jeremenko (bývalý Důl Jeremenko). Bez čerpadel z Jeremenka by se ložiska na Karvinsku dlouho nad vodou neudržela. Za jeden rok se na Jeremenku odčerpá 5,5 milionu krychlových metrů důlní vody. To je množství, které by naplnilo takřka 3 000 padesátimetrových plaveckých bazénů. Jen zlomek z ní se nějak využije (např. pro vytápění), takřka vše slouží ke zvýšení průtoku vody v Ostravici.

Čerpaná voda má 27 stupňů Celsia, je silně mineralizovaná a svým složením mimořádně vhodná pro balneoterapii. Voda v podzemí by se také dala využít pro vytápění, pro chod tepelných čerpadel nebo by z ní šlo po úpravách učinit zásobárnu pitné vody.

Ptal jsem se na to bývalého důlního technika. Chtělo by to prý miliardové investice a daly by se zde vytvořit velkolepé lázně na povrchu i v podzemí. Nikde jinde nic takového není. Ale bohužel – Česká republika nejsou Spojené arabské emiráty a Ostrava není Dubaj.

Až skončí těžba na Karvinsku, přestane se s čerpáním důlních vod. Vytěžené prostory jsou obrovské a zcela zaplaveny budou za mnoho let. Autonomní šachtu v Paskově prý již voda zaplavuje a celou ji zaplaví do roku 2100. Vystoupání důlních vod do vytěžených prostor se všude na povrchu projeví na vzhledu krajiny. Její morfologie se změní důlními poklesy. Půjde o metry nebo desítky metrů? To se neví. Času je dost. Sto či dvě stě let od útlumu těžby a zastavení čerpadel, koho to dnes může bolet?



Diskuse


M. Steiner
14:58
25.6.2017

R. Mayer
10:18
24.6.2017

J. Tachovský
15:00
24.6.2017

L. Novák 475
17:59
24.6.2017

J. Vozábalová
2:54
25.6.2017

počet příspěvků: 7, poslední 25.6.2017 02:58









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.