21.5.2019 | Svátek má Monika


OSTRAVA: Karolina

28.9.2006

aneb Uzavřená minulost versus otevřená budoucnost

Psát v Ostravě o Karolině je téměř jako ono příslovečné nošení dříví do lesa. Co ještě říci nového? Nezvykle velká plocha vzniklá demolicí starého rozlehlého průmyslového komplexu, jehož dominantou byla koksovna Karolina, se stala - v souvislosti s jejím Karolina (1980)budoucím využitím - skutečným bitevním polem. Pohled na sousední vítkovické vysoké pece, vyhaslé od roku 1998 (dnes národní kulturní památka dokládající dávný způsob výroby surového železa na neuvěřitelných 32 hektarech), vede k zamyšlení, zda bylo vhodné areál Karoliny drasticky zcela zplanýrovat. Jistě by bývalo rozumnější část této ostravské dominanty, byť by šlo třeba jen o jednu jedinou budovu v blízkosti hlavní silnice, zachovat a vkomponovat ji do nové zástavby prostoru. Tak je na straně jedné přehnaně rozsáhle zachovaný starý vysokopecní závod, na straně druhé prázdná plocha. Jeden extrém vedle druhého extrému. Ostatně, tak to už u nás chodí…

Málokdo si uvědomí, že tak, jak dnes bouřlivě probíhají půtky o způsob zástavby a využití prostoru zaniklé Karoliny, byly i o zastavění louky průmyslovými závody Karoliny v katastru města Moravské Ostravy svedeny před 150 lety urputné zápasy.

Nejdříve zde byl v roce 1842 vyhlouben důl Karolina, který se stal druhým dolem na území Moravské Ostravy (první šachtou v roce 1840 byl Šalomoun, pojmenovaný po svém majiteli, kterým byl Salomon Meyer Rothschild). Stavba a provoz dolu na okraji města čítajícího tehdy 4 000 obyvatel ještě u radních Moravské Ostravy prošly bez námitek. Uhlí těžené z Karoliny však bylo mimořádně kvalitní, vhodné pro koksování. Proto se Rothschild, vlastnící rovněž Karolinu, rozhodl postavit zde - v Karolina, v popředí vlakové nádraží (1980)bezprostředním sousedství svých vítkovických vysokých pecí - první koksovnu na území města Moravské Ostravy. Nejdříve, v roce 1858, postavil Rothschild čtyři koksové baterie, a to přes velký odpor a protesty radnice. Radní namítali, že koksovna ve městě znečistí ovzduší a bude obtížným břemenem i pro budoucí obyvatele města. Leč stížnosti a spory vedené městským výborem proti provozu a rozšiřování koksovny, které trvaly až do roku 1861, stavbě nezabránily. Rothschild nakonec zvítězil i ve sporu se zastupiteli města o dobývání uhlí pod obydlenou městskou částí, když dosáhl příznivého rozhodnutí ministerstva financí a horního hejtmanství. V roce 1860 již bylo v provozu sedm koksovacích baterií a areál se dále rozrůstal do podoby, jak jej pamětníci znají ještě z poměrně nedávné doby.

Po roce 1861 již nikdo na radnici neprotestoval, neboť jak se město rozšiřovalo a počet jeho obyvatel rychle rostl tempem nemajícím v rakouské monarchiii nikde jinde obdobu, byli radní ze starých měšťanských rodin nahrazováni novými obyvateli, kteří již byli k průmyslové zástavbě na katastru města zcela vstřícní.

Současný vzhled planiny, kde stála Karolina, zná každý obyvatel Ostravy. Holé prostranství ve středu města také sotva unikne návštěvníkům Ostravy. Dýmající komíny a do noci zářící světla Karoliny sice patří minulosti, jsou ale stále v živé paměti mnoha obyvatel. Stěží lze zapomenout na podívanou, která se večer a za nocí nabízela v okolí kina Elektry, hotelu Palace, divadla, autobusového nádraží a na dalších místech. Dýmající budovy Karoliny se stovkami světel čněly jako bizarní sopka na pozadí záře z vysokých pecí, jejíž odlesky se blýskaly vysoko na temné obloze. Tak nějak to mohlo vypadat ve Verneově Ocelovém městě.

Dnes je zde všechno jinak. Z torza vyhaslých vysokých pecí je přebujelá kulturní památka a Karolina zmizela úplně. Tak velký volný prostor a v takovém místě je problém sám o sobě. Nelze postavit jednotlivou stavbu a u ní skončit, zde se musí Karolina v noci (1980)avytvořit spíše skutečný kus města. A tím problém ještě narůstá. Věčné spory, zápasy, obviňování atd. Hraje se zde věru o hodně. Jádro věci s humorem sobě vlastním vystihuje text na stránkách ostravak.bloguje.cz u článku Modelařska vystavka? z 19. 5. 2006, cituji: "Jak se jedě kisňu z Frydlantskych mostu na Černu luku tak uprostřed na prave straně stala koksovňa Karolina a smradila. Teď tam ryžuju chechtaki firmy co to čisťa a architekti co vymyšlaju jake ringišpily tam postaviť. Ale stejnak to je na bzum, bo za paru roku tam budě stejně VietLand. To je jasne jak facka."

Ano, místo po Karolině volá po nové zástavbě. Raději však nemyslet na to, co by se stalo, kdyby se řešení odkládalo, až by z něj nakonec na dlouhou dobu zcela sešlo. Pak by zde mnozí bojovníci za architektonickou dokonalost zůstali sami, jen se svými představami o galeriích a tisících bytů. Pak by se onen prorocký "lidový" hlas z citovaného blogu nejspíše stal hlasem božím.



České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?

Diskuse


Lucie
5:17
5.10.2006

R
15:09
28.9.2006

krmič
19:12
28.9.2006

krmič
12:46
28.9.2006

Pišta
12:04
28.9.2006

radek
8:33
28.9.2006

krmič
12:26
28.9.2006

Kecal
18:25
28.9.2006

krmič
18:56
28.9.2006

krmič
18:59
28.9.2006

krmič
19:00
28.9.2006

krmič
19:19
28.9.2006

počet příspěvků: 18, poslední 5.10.2006 05:17









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.