24.4.2024 | Svátek má Jiří


OSOBNOST: Vymírající druh

6.5.2019

V neděli 28. dubna zemřel v jedenaosmdesáti letech polský historik středověku Karol Modzelewski. Schválně nepíšu „politik“, protože ač Karol Modzelewski v životě v politice mnohdy a dlouho působil, pokaždé se rozhodl vrátit se ke své historické profesi – naposledy a definitivně v roce 1995. Samozřejmě to neznamená, že se politikou nezabýval: vyjadřoval se k ní, diskutoval o ní a psal, ale hlavním těžištěm jeho zájmu byl středověk.

Karol Modzelewski

Modzelewski patřil k druhu, který už dnes fyzicky téměř neexistuje: k lidem, kteří kdysi bývali členy komunistické strany, ale vystřízlivěli z toho a obrátili se proti komunistické totalitě. Je přirozené, že takoví lidé vymírají, poslední iluze o komunismu, usilujícím o lidské blaho, skutečnou rovnost, svobodu a podobné věci, padly přece před víc než padesáti lety, v srpnu 1968 s okupací Československa.

Karol Modzelewski vystřízlivěl podstatně dřív. V Polské sjednocené dělnické straně pobyl jen několik let: vstoupil do ní v roce 1957 a v roce 1964 byl vyloučen. Sepsal tehdy s rovněž vyloučeným Jackem Kuroněm „Otevřený dopis straně“, ve kterém kritizovali stranickou linii, načež byl vyhozen z práce a v roce 1965 odsouzen do vězení. (Mimochodem, Otevřený dopis vydal česky v červnu 1968 Pražský studentský parlament.) Po dvou a půl letech byl podmíněně propuštěn, v roce1968 se účastnil březnových studentských protestů a v následujícím roce byl jako „známá firma“ odsouzen k dalším třem a půl roku. Z vězení se vrátil v roce 1971 a roku 1972 nastoupil do jednoho ústavu Polské akademie věd ve Vratislavi.

Mezi Polskem a Československem byl v tomto ohledu podstatný rozdíl: těžko si představit, že by v ČSSR mohl propuštěný politický vězeň v letech normalizace pokračovat ve vědecké práci. V Polsku to v té době možné bylo: Modzelewski získal v roce 1974 doktorát a mohl psát a vydávat historická díla o středověku.

Když vznikl Nezávislý samosprávný odborový svaz Solidarita, Modzelewski se do něj zapojil, stal se členem předsednictva dolnoslezského Mezipodnikového zakládajícího výboru a posléze tiskovým mluvčím celostátní Solidarity, tedy jednou z nejviditelnějších tváří nezávislých oborů. Po vyhlášení výjimečného stavu byl 13. prosince 1981 v Gdaňsku zatčen, poté internován a z vězení ho osvobodila teprve amnestie v srpnu 1984. Dohromady si odseděl osm a půl roku… Na práci v podzemní Solidaritě po propuštění navázal a podílel se na ní až do voleb v červnu 1989, jimiž v Polsku skončil komunismus.

Modzelewski si po celý život zachoval levicové přesvědčení, ale ač založil politickou stranu Solidarita práce a posléze byl čestným předsedou strany Unie práce, politikem se nestal – vrátil se do Akademie, jeho věda mu byla přednější. Přesto patřil mezi uznávané veřejné osoby, jeho názory byly brány vážně. Nikdo – snad kromě hrstky sektářů – v něm neviděl „bývalého komunistu“…

Odpočívej v pokoji, Karole.

LN, 3.5.2019