20.4.2018 | Svátek má Marcela


OSOBNOST: Svědek minulého století

12.4.2018

Řekne-li někdo jméno Juraj Herz, vybaví se mi tři filmy: Transport z ráje, Sběrné surovosti a Spalovač mrtvol.

První film Juraje Herze spadá do období začátku politického uvolňování v první půlce šedesátých let: Transport z ráje, který natočili spolu se Zbyňkem Brynychem podle povídky Arnošta Lustiga z knihy Noc a naděje, přišel do kin v roce 1962 a odehrával se v koncentračním táboře Terezín, kterým sám autor i režisér prošli. Aby bylo jasné, o jaké době hovoříme, a jakou roli v ní hrál pan Herz, připomenu kontext: v roce 1963 natočil Miloš Forman Konkurz a Černého Petra, vyšel první díl Směšných lásek Milana Kundery a Legenda Emöke Josefa Škvoreckého, v roce 1965 šla do výroby Sekyra Ludvíka Vaculíka a začali vystavovat výtvarníci Josef Istler, Mikuláš Medek či Karel Nepraš a Jan Koblasa. Sběrné surovosti mají jako předlohu povídku Bohumila Hrabala Baron Prášil z jeho knížky Perlička na dně, která vyšla rovněž v roce 1963. A Spalovač mrtvol zase vychází z románu Ladislava Fukse, v němž hlavní postava ve 30. letech začne spolupracovat s nacisty a zbavuje se všeho nebezpečného ve svém okolí, včetně členů vlastní rodiny. Všichni zmínění umělci psali dějiny tzv. zlatých šedesátých let.

Juraj Herz

Juraj Herz

A Juraj Herz měl kromě zážitků z koncentráku, nasbíraných příhod a talentu i štěstí: vystudoval sice nejprve fotografii a později režii a loutkoherectví na DAMU, ale již od roku 1961 působil v Praze na Barrandově. A protože se mu Transport z ráje povedl, přišel za ním Ján Kadár a požádal ho, jestli by mu nedělal pomocného režiséra ve filmu Obchod na korze, který se rovněž odehrává za války a později dostal Oscara. A sotva dotočil film s Kadárem, oslovil ho Jaromil Jireš, aby se podílel na zfilmování povídek Bohumila Hrabala spolu s Ivanem Passerem, Věrou Chytilovou a Evaldem Schormem. Herzovy Sběrné surovosti byly výjimečné hlavně tím, že tam nehrál ani jeden skutečný herec a natáčelo se přímo ve Sběrných surovinách, kde kdysi Hrabal, byť doktor práv, pracoval.

Na scénáři jeho asi nejslavnějšího filmu Spalovač mrtvol, kde v hlavní roli zazářil Rudolf Hrušínský, pracovali s Ladislavem Fuksem dva roky. Film získal cenu ve Španělsku za nejlepší mužský herecký výkon, nejlepší režii a nejlepší film a byl vyhlášen filmem roku v Austrálii a pak ještě získal řadu dalších cen. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 byl po nějaké době zakázán. Kvůli cenzurním zásahům nakonec v roce 1987 odešel pan Herz do Německa, ale po roce 1989 se vrátil. V roce 2010 natočil svůj poslední film Habermannův mlýn o německém mlynáři, který stál za okupace na straně Čechů, ale po válce byl zavražděn a jeho rodina vysídlena.

Juraj Herz zemřel 8. dubna 2018, ve věku 83 let.

(Psáno pro ČRo Plus)

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)

Autor je novinář a spisovatel



Už víte, kam do školky?
Už víte, kam do školky?

Také vás čeká tento rok zápis do školky? Poraďte se, jaká školka je nejlepší ve vašem okolí, či jestli zvolit státní nebo soukromou.

Diskuse


V. Koreis
12:38
12.4.2018

I. Pujman
9:09
12.4.2018

P. Lenc
10:00
12.4.2018

F. Navr8til
18:25
12.4.2018

M. Krátký
7:49
12.4.2018

počet příspěvků: 6, poslední 12.4.2018 07:05









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.