18.4.2024 | Svátek má Valérie


OSOBNOST: Muž, který miloval svobodný svět

8.9.2012

Antonín Sum starší (20. 11. 1877 Městec Králové – 23. 12. 1947 Praha) patří k politikům, kteří již na počátku dvacátého století velice dobře pochopili, jak důležité a potřebné je z hlediska vývoje národního naše stýkání s anglosaskou kulturou. Je mimo jiné příkladem toho, jak vzdělané politiky měla státní správa za první republiky.

Po gymnazijních studiích v Litomyšli vystudoval Antonín Sum právo na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, ve studiích pokračoval později v Londýně a ve Washingtonu, když předmětem jeho zájmu byly mimo právních věd také vědy politické a ekonomické. Ještě před dovršením třicítky se v roce 1905 dal do služeb pražského magistrátu a jeho velice plodné mezinárodní aktivity ukončila až v roce 1914 první světová válka. Již v roce 1906 věnoval svou energii velice úspěšné české výstavě v Londýně a v září téhož roku byl spolu s pražským starostou JUDr. Karlem Grošem organizátorem návštěvy lorda-mayora města Londýna sira Thomase Vezey Stronga v Praze. Londýnský starosta přijel v čele šedesáti šesti členné delegace a pražský magistrát uspořádal banket pro 280 osob. Antonín Sum byl o pět let později i spoluzakladatelem pražského Anglického klubu.

Je poměrně málo známo, že nový československý stát měl v prvních letech své existence značné hospodářské potíže. Zemědělská výroba se pohybovala na 60% předválečné úrovně a od hladovění mnohé děti zachránila v letech 19189 - 1920 známá Hooverova mise (American Relief Administration). Tu vedl budoucí americký prezident Herbert Hoover a spolupracovala s kvakerským hnutím při organizaci potravinové a zdravotní pomoci lidem postiženým válkou ve střední Evropě. Po vstupu Spojených států do války v dubnu 1917 totiž prezident Woodrow Wilson jmenoval Hoovera šéfem americké potravinové administrace. V Československu tuto pomoc centrálně organizoval JUDr. Antonín Sum. A tato pomoc hodně pomohla překonat počáteční těžkosti nového státu.

Lützow

V té době byl doktor Sum již spolupracovníkem a přítelem právníka a diplomata Františka hraběte Lützowa (1849 -1916; na snímku), jehož jméno bohužel vymizelo z povědomí našeho národa, což je značná škoda. Lützow byl sice rodák z Hamburku, ale v pozdějších letech spojil svůj život s pobytem v Žampachu. Byl nadšeným propagátorem české historie a kultury v Anglii a v Americe, byl i čestným předsedou Českého olympijského výboru ještě před 1. světovou válkou.

Jestliže T. G. Masaryk mohl v roce 1915 pronést na Husových oslavách v Ženevě první zmínku o možném budoucím samostatném českém státě, bylo to také proto, že celou akci organizoval hrabě Lützow. Ten již v roce 1912 podnikl velké přednáškové turné po univerzitách a městech USA, v jehož rámci přednášel o české historii, literatuře a kultuře, vystoupil také v Kongresu s přednáškou na téma Mírová politika krále Jiřího z Poděbrad a byl několikrát přijat americkým prezidentem Williamem Taftem.

Vytvořil tak i vhodnou atmosféru pro pozdější jednání Masarykovo s prezidentem Woodrowem Wilsonem. Lützow knihy o české kultuře a literatuře také psal a mnohé z nich vyšly v Anglii, on sám o Komenském, Husovi a jiných osobnostech přednášel i v Oxfordu. Není tedy divu, že se Antonín Sum a hrabě Lützow spřátelili. Oba vlastenci viděli budoucnost Evropy i českého národa v úzké spolupráci s anglosaským světem. Hrabě Lützow se samostatnosti českého státu nedočkal. Zemřel 13. ledna 1916 ve Švýcarsku a dr. Antonín Sum v roce 1923 uspořádal a vydal vzpomínkovou publikaci Hrabě Lützow s podtitulem Památce českého vlastence.

Když ministr zahraničí Rakouska-Uherska hrabě Gyuly Andrássy odpovídal na 14 bodů prezidenta USA Woodrowa Wilsona, v nichž byly vyjádřeny podmínky nutné k uzavření mírové dohody, byl text tzv. Andrássyho nóty, odeslané 27. října 1918 rakousko-uherskému vyslanci ve Stockholmu, zveřejněn o den později, 28. října 1918 na vývěsce pražské redakce Národní politiky. Text přeložený do češtiny a nadepsaný PŘÍMĚŘÍ a obsahující slova "práva Čechoslováků" doprovázený vyvěšením červenobílého praporu jedním z členů redakce vyvolal nebývalé srocení lidu a státní převrat byl na světě. Velice zvláštním jevem bylo to, že se v mnoha pražských oknech, ale i v oknech jiných českých měst, objevily podobizny amerického prezidenta Wilsona a budoucího prezidenta Masaryka. Kde lidé ty podobizny vzali, nevíme zcela přesně. Kde se vzalo ono povědomí sounáležitosti s anglosaským světem, to víme. Vznikalo i zásluhou takových lidí, jakými byli hrabě Lützow, Antonín Sum, rodina T. G. Masaryka, desítky našich vlivných krajanů v USA (kongresman dr. Sabbath, rodák ze Záblatí, Dr. Salaba Vojan, tajemník česko-amerického spolku, novinářka Kuchárová - Foxlleová a mnozí jiní).

YMCA

V letech 1920 – 1922 pracoval JUDr. Antonín Sum na československém velvyslanectví ve Washingtonu ve funkci sociálního atašé. Zde navázal také na kontakty hraběte Lützova a spolu s našimi krajany organizoval nejrůznější akce, směřující k pomoci nově vzniklému státu. Poté pracoval šest let přímo na ministerstvu zahraničí, kde se věnoval sociálním otázkám a záležitostem týkající se spolupráce s emigrací. V té době pomáhal rozšíření křesťanské organizace YMCA (Young Men´s Christian Association) v Československu. Jedná se o světové křesťanské sdružení mladých lidí založené v Anglii roce 1844 (v Československu masově od roku 1921), které bylo po třiceti letech (v roce 1951) u nás zakázáno. Až v roce 1990 byla činnost YMCA u nás obnovena a dnes má téměř 5 000 členů.

Jen pro zajímavost - ve 20. letech YMCA otevřela první studentskou menzu v Praze, pořádala putovní protikuřácké a protialkoholní výstavy, propagovala sexuální výchovu, zavedla oslavu Svátku matek, organizovala Vánoční strom republiky v Olomouci. V roce 1930 měla 12 domů a působily v ní i některé autonomní svazy, např. Akademická YMCA (studentský odbor). V každé budově byla levná svobodárna, kavárna a jídelna, tělocvična, společenská a přednášková místnost a několik kluboven. Před 2. světovou válkou měla YMCA v Československu cca 20 000 členů, působilo v ní více než dvacet zájmových klubů.

V roce 1924 vydal JUDr. Sum knihu "Americký dělník", v níž zúročil své zkušenosti a poznatky z amerického diplomatického pobytu. V témže roce se podílel na vzniku prvního československého Rotary clubu v Praze a v roce 1925 se stal jeho prvním prezidentem. Iniciativu k založení Rotary v Praze vyvinul Fred Warren Teele, šéf první regionální kanceláře RI na území Evropy, která byla v roce 1923 otevřena v Zurichu. První RC v Evropě vznikl v Madridu (1920). Zakladatelé prvního RC se scházeli u Jana Masaryka a mimo to, že byl o nich informován prezident Masaryk, přicházeli i další zájemci o členství.

Schůzky organizoval právě dr. A. Sum a zkušeným rádcem jim všem byl český podnikatel žijící v USA František J. Vlček, sám člen RC v Clevelandu, kde úspěšně podnikal ve strojírenství. S JUDr. Sumem se poznal při jeho misi ve Washingtonu v letech 1920 - 1922. František J. Vlček, narozen 4. 1. 1871 v Budyni, se vyučil v rodné obci kovářem a jako mladík se vydal do USA. Brzy se vypracoval a v Clevelandu založil továrnu na výrobu nářadí – The Vlchek Tool Co.

Antonín Sum jr.

V roce 1928 byl dr. Sum jmenován generálním konzulem ve Vídni a od roku 1935 až do svého odchodu do důchodu v roce 1938 pracoval jako přednosta oddělení ministerstva zahraničí. V roce 1926 pomohl se vznikem prvního pražského anglického gymnázia a o rok později byl zvolen předsedou Svazu angloamerických klubů a společností v Československu. 23. prosince 1947 Antonín Sum odchází z tohoto světa. V té době nastupuje jeho syn JUDr. Antonín Sum mladší (1919 – 2006; na snímku) jako osobní tajemník ministra Jana Masaryka. Otec se ještě dočkal obnovy rotariánského hnutí, ale několik měsíců po jeho smrti byly RC zakázány znovu a jeho syn v roce 1949 zatčen, o rok později odsouzen na 22 let v procesu s Miladou Horákovou. Po propuštění z vězení v roce 1962 se živil jako kominík. Po roce 1989 se aktivně podílel na obnovení JUNÁKA, organizace YMCA a klubů Rotary.