28.9.2016 | Den české státnosti






OSOBNOST: Jaruzelski

29.5.2014

Odešel generál, který zosobňoval Polsko 80. let

Wojciech Jaruzelski, který zemřel v neděli ve věku 90 let, nepochybně zosobňoval jednu podobu Polska: podobu, jakou mělo v osmdesátých letech minulého století, podobu státu, v němž vládla komunistická strana a který byl "pevnou součástí sovětského bloku", jak tehdy pravily učebnice.

Přitom Wojciech Jaruzelski pocházel z hluboce věřící vlastenecké polské rodiny, zažil v Sovětském svazu vyhnanství a bojoval ve druhé světové válce za osvobození své polské vlasti. Jak se stalo, že se připojil na stranu podmanitelů Polska?

Z vyhnanství do PSDS

Wojciech Jaruzelski

Wojciech Jaruzelski

Po skončení války zůstal Wojciech Jaruzelski vojákem z povolání – bylo mu dvaadvacet let (narodil se 6. července 1923). Byl vyslán do vyšší školy pro důstojníky, ale velitel jeho pluku ho z ní odvolal, protože měl za to, že Jaruzelski je potřebnější v činné službě. Působil tehdy v rozvědce a pátral po příslušnících a stoupencích Ukrajinské povstalecké armády a také antikomunistického podzemí. V Polsku, hlavně ve východním Polsku, se ještě dlouho po skončení druhé světové války vedly boje proti lidem, kteří za války bojovali pod velením polské exilové vlády v Londýně proti německým okupantům a kteří po osvobození Polska Rudou armádou obrátili zbraně proti novému nepříteli. Lidem, kteří pokládali novou polskou komunistickou moc za nelegitimní a nehodlali se smířit s tím, že na území jejich vlasti působí sovětští vojáci a příslušníci politické policie NKVD.

Jaruzelski tedy stanul na "správné" straně, na straně vítězů. Působil (do roku 1954) jako tajný spolupracovník vojenské "informační služby", což později nikterak nepopíral a uváděl, že tak musel činit z titulu svého vojenského zařazení. V červnu 1947 vstoupil do Polské dělnické strany, která byla v prosinci 1948 "sloučena" s Polskou socialistickou stranou. Byl to proces důvěrně známý z řady zemí tehdejšího sovětského bloku, kde se strany se sociálnědemokratickým programem likvidovaly touto "suchou cestou". A tak se Jaruzelski stal členem Polské sjednocené dělnické strany (PSDS), která vládla Polsku po dalších čtyřicet let.

Politická kariéra

Jaruzelski vystudoval Večerní univerzitu marxismu-leninismu a postupně se přesouval z činné vojenské služby do politické sféry. V letech 1960-1965 byl náčelníkem Hlavní politické správy armády a stojí za připomenutí, že když tuto nabídku dostal, vymezil se vůči ní dopisem, v němž psal, že ho taková funkce "upřímně trápí", protože ho vylučuje z činné služby. Nicméně se podřídil. V roce 1961 byl zvolen poslancem parlamentu a 15. června 1964 se stal členem ústředního výboru PSDS; v této instituci setrval až do července 1989.

Jako vysoký důstojník a člen velitelského sboru – a zároveň vysoký politik – se podílel na nepěkných věcech. Jednotky, jimž velel, se v srpnu 1968 účastnily okupace Československa a v prosinci 1970 (to už byl ministrem obrany) potlačovaly povstání polských dělníků ve městech na pobřeží Baltu. Jaruzelski byl na zasedání politbyra PSDS, které rozhodlo použít proti dělníkům zbraně, a nic nenamítal. Poté vydal 8. prosince 1970 rozkaz, který vojákům ukládal, aby se připojili k bezpečnostním silám a vzpouru pomohli potlačit.

Stanné právo

Dělnické povstání v roce 1970 bylo potlačeno, stejně jako vzpoury v roce 1976. V roce 1980 však vzniklo celospolečenské hnutí Solidarita a na deset milionů dělníků, zorganizovaných ve stovkách podniků po celé zemi, takový vojenský zásah nemohl stačit – zvlášť když polská vláda uzavřela na konci srpna s vedením Nezávislého odborového svazu slavné gdaňské dohody. Jaruzelski nelenil a 12. listopadu 1980, dva dny po oficiální registraci Solidarity, oznámil na zasedání Rady národní obrany, že byl připraven "souhrn nezbytných právních kroků týkajících se výjimečného stavu". Tato opatření pak uplatnil 13. prosince 1981, kdy v Polsku nastolil stanné právo a stanul v čele Vojenské rady národní spásy (WRON). V této funkci – ve funkci vůdce vojenské junty – setrval do července 1983. V té době už byl prvním tajemníkem ústředního výboru PSDS a předsedou rady ministrů (prezidenta v té době Polsko nemělo). Snad jednu perličku: za stanného práva se na zdech běžně objevoval nápis Orla wrona nie pokona – Orla vrána nepřemůže.

A WRON skutečně nepřemohl polského orla – symbol snah o svobodu a nezávislost. Lidový odpor neustal a polská vláda zasedla s "nelegální" Solidaritou ke kulatému stolu. Výsledkem byly 4. června 1989 částečně svobodné volby, jejichž 25. výročí si Polsko připomene příští týden. Solidarita je vyhrála na celé čáře – až na jedno získala všechna "povolená" křesla v zastupitelských sborech. Zásluhy Jaruzelského o nekrvavý přechod Polska od komunismu k demokracii jsou nesporné.

Otazníky

Jenže: stačí to? Adam Michnik (a nejen on) je toho názoru, že ano. Velká část polské společnosti se s tím neshoduje a pokládá za hanbu, že Jaruzelski byl (po dohodách) v létě 1989 zvolen polským prezidentem. Byl jím jen něco přes rok a pak "přechodné" období skončilo. Spor o Jaruzelského od té doby neskončil.

LN, 27.5.2014



Diskuse


V. Zatloukal
0:40
30.5.2014

P. Papež
15:52
29.5.2014

J. Gogo
22:44
29.5.2014

Z. Baldova
14:07
29.5.2014

Š. Hašek
15:41
29.5.2014

V. Pavelek
8:14
29.5.2014

Š. Hašek
15:46
29.5.2014

B. Rybák
22:13
30.5.2014

J. Kraus
20:03
29.5.2014

S. Rehulka
4:13
29.5.2014

Š. Hašek
15:47
29.5.2014

počet příspěvků: 11, poslední 30.5.2014 10:13









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.