Zatímco Václav Klaus otevřeně nasadil kremelský chomout a stal se propagátorem Putinovy ideologie, Zeman v roli prezidenta republiky musí přece jen držet ohledy na politickou linii státu, který je členem Evropské unie a NATO. Soustředil se na ekonomické sankce a snaží se Putinovi pomáhat jejich kritikou.

V Českém rozhlase se k tomu vyjádřil analytik Centra evropské politiky Paul Ivan. Velmi správně klade otázku, co jiného by tedy prezident navrhl – ano, on navrhuje „diplomatické jednání“, ale diplomatické jednání je vždycky silová přetahovaná, není to střetnutí slov, ale pozic. Přitom agresor má vždy navrch, a Rusko bez nejmenších pochyb porušilo mezinárodní dohody, vstoupilo do sféry suverénního, mezinárodně uznaného státu. Paul Ivan velmi správně řekl, že sankcemi dáváme najevo zásadní nesouhlas vůči porušení mezinárodního práva.

Co je v jeho argumentaci problematické? Český prezident i jeho předchůdce hrají Putinovu kartu. To není překvapující, děje se to natolik soustavně, až to budí podiv, zdali nejde o vlivovou agenturu. V té jsou Rusové mistři a dokázali obsadit svými lidmi vysoké posty v mnoha zemích Západu. Paul ale argumentuje, že lidé jako Zeman, ale také předáci na Slovensku a Maďarsku, oslabují Unii, jelikož narušují jednotu.

Jak se to vezme. Nerozborná jednota, to je pojem dobře známý z doby sovětského impéria. Evropská unie je svobodný svazek a to, že se některé státy marginalizují, to je škoda oněch států, nikoli Unie. Ta jako celek dala najevo svůj postoj jednoznačně. Rusko až na další odmítlo stát se součástí západního demokratického společenství a hodlá dát dohromady jakýsi euroasijský konglomerát. Postoj Česka, Slovenska a Maďarska to nijak nezmění, tím spíš, že je velmi diskutabilní, zdali jde o skutečný postoj Česka, Slovenska a Maďarska. Slovensko a Maďarsko nechme stranou, soustřeďme se na Česko. Jak oslabila Zemanova slova unijní postoj a českou pozici?

Rusko je ekonomicky nevýkonný, neproduktivní kolos, neschopný oslovit čímkoli než nerostným bohatstvím, zbraněmi a násilím. Vůči Západu má už tradičně silný komplex méněcennosti, velmi oprávněně. Sankce jsou mimo jiné i vyjádřením změny stanovisla Západu vůči Rusko: zatím byla přerušena hra na předstírání, že je v Rusku všechno v pořádku. Jednota nebo nejednota s tím nemají nic společného.

Excesy lidí jako je Václav Klaus nebo Miloš Zeman jen poškozují naši zemi, odsouvají ji někam na evropskou periferii kuriozit. Ale zase: ani Klaus, ani Zeman nejsou Česká republika. Klaus je odbytá veličina a Zeman je úředník zvolený bez politické podpory relevantních sil v zemi. To je druhá stránka mince zvané přímá volba prezidenta. Jeho řeči reprezentují jeho samotného a ve svých hraběcích proslovech je už tradičně sám, tragikomicky sám.