Dosud jsem se k Čapímu hnízdu nevyjadřoval, neb jsem neměl potřebné podklady. Tento důvod desátého ledna 2018 padl. Závěrečná zpráva OLAFu se objevila v médiích a zbývalo jediné: udělat si na ni čas.

Stalo se.

Při čtení tohoto obsáhlého textu, zejména pasáže označené „6. Závěry“, jsem si říkal: Jak by to celé na mě působilo, kdybych byl členem hnutí ANO, kdybych bezmezně věřil svému politickému šéfovi? Co bych vnitřně prožíval?

Vždyť „Final Report“ OLAFU přináší údaje, které jsou v přímém rozporu s tím, jak celou věc prezentují ti, jimž věřím a které jsem volil (opakuji: kdybych byl členem – stoupencem ANO) – a co horšího: k mému zděšení mnohé nasvědčuje tomu, že ten zlotřilý Kalousek (a spol.) snad bude mít nakonec pravdu.

Být členem ANO, měl bych po dnešku těžké spaní. Proč?

Četl bych věty, nad nimiž bych nemohl mávnout rukou. Co v nich OLAF říká? To, co celou dobu tvrdí Babišovi oponenti, tedy že podezření na podvodné jednání ve snaze získat neoprávněně dotaci na Čapí hnízdo je důvodné. Opakuji: řeč je o důvodném podezření.

Bylo by mimo rámec tohoto příspěvku citovat v něm obsáhlé pasáže z finálního reportu OLAFu o Čapím hnízdě. Kdo má zájem, na internetu si text najde (třeba na Aktuálně.cz). Zde uvedu jenom menší část pasáže „6. Závěr“ (pro ty, kdo se komplikovaným nehodlají prokousávat:

Z rozhodnutí předchozích majitelů společnosti a následně akcionářů společnosti, právní forma společnosti se změnila ze společnosti s ručením omezením na akciovou společnost krátce před podáním projektové žádosti v únoru 2008. Typ akcií vydaných společností umožnilo jejich anonymní vlastnictví během celé doby trvání realizace projektu. Anonymní vlastnictví společnosti, která byla příjemcem, neumožňovalo průběžné sledování a kontrolu oprávněnosti příjemce k podpoře pro SME (Small and Medium Enterprise, malé a střední podniky - LS) během realizace projektu, což odporuje obecnému principu transparentnosti, který se uplatňuje při užívání finančních zdrojů EU. Kromě toho lze následný prodej akcií společnosti novým vlastníkům dne 31. prosince 2007 považovat za čin, jehož účelem bylo získat neoprávněnou výhodu v rozporu se záměrem příslušného zákona EU tak, že tento čin uměle vytvořil podmínky nutné pro získání takové neoprávněné výhody. OLAF zastává názor, že dotčené osoby - společnost IMOBA a.s. (právní nástupce společnosti příjemce dotace Farma Čapí hnízdo a.s.)a její statutární zástupci v té době ... poskytli nepravdivé informace v projektové žádosti, když uvedli, že žadatel, společnost Farma Čapí hnízdo a.s., neprošla žádnými změnami ve srovnání s předchozím účetním obdobím, které by mohly mít dopad na kvalifikaci společnosti jako SME. Dále tím, že poskytli pouze část kopie smlouvy o půjčce uzavřené s českou pobočkou banky HSBC, zástupci společnosti žadatele zatajili národním orgánům informace, které měly zásadní význam pro proces ověření kvalifikace žadatele pro podporu SME. Tyto činy mohou být stíhány národními soudními orgány jako porušení par. 212 (Dotační podvod - LS) a 260 (Poškození finančních zájmů EU) českého Trestního zákoníku.

Ne, netvrdím, že Andrej Babiš je či není vinen; tvrdit to nechci, nemohu, nesmím. Jen jsem po přečtění zprávy OLAFu o Čapím hnízdu dospěl k přesvědčení, že je co vyšetřovat – že se to týká také (opakuji: TAKÉ) Andreje Babiše. Je-li tomu tak, a jsou to věci vážné, než aby byly jakkoli zlehčovány, pak si musíme položit zásadní otázku, zda člověk s tímto problémem má být premiérem České republiky. Nejde totiž jen o presumci neviny a o výsledky voleb, ale také o politickou kulturu a hodnoty, které spojujeme s demokratickým politickým systémem (režimem, chcete-li).

Jakkoli to může znít jako klišé, není tomu tak: jde o věc principu.

Ale abych se vrátil k tomu, co jsem uvedl na začátku. Jsem šťasten, že nepatřím mezi členy či sympatizanty a voliče hnutí ANO. Být tomu naopak, měl bych věru dilema větší než velké.

Stejskal.estranky.cz