Všimněte si, kdo všechno se strefuje do České televize. Miloš Zeman by jí nejraději sebral finanční zdroje a Babiš by tam skrze Agrofert rád poslal vyšetřovací komisi. Na veřejnoprávní televizi svého času systematicky útočil i Václav Klaus.

Čímpak to asi je, že jim leží v žaludku? Vždyť máme svobodu slova a není nic, co by se nedalo a nesmělo vyslovit, natočit, nakreslit nebo napsat. Je ovšem fakt, že tak geniální díla, jako je Kancelář Blaník, by nikdy nemohla být ve veřejnoprávní televizi vysílaná, a lze je tedy shlédnout jenom na internetu – to ovšem vypovídá o stavu společnosti a nepřímo i o tlacích na veřejnoprávní televizi vynakládaných. Ti, kteří by jí nejraději nasadili ohlávku, hledají klacek, jímž by ji švihli přes záda. Ostatně i známý skandál se Zemanovým překladem výrazu pussy (ve slovníku je překládán jako kočička /vrbová/, číča, čičinka a vulva vulg.; jak se kdo cítí, tak si vybere) byl zneužitý proti České televizi.

Příčina je zjevná. Málo platné, ale Česká televize a Český rozhlas tu zbyly jako poslední autoritativní sdělovací prostředky. Lidi jim věří víc než jiným televizím a rádiím. Výzkumy veřejného mínění sice tvrdí něco jiného - podle loňských výsledků SANEP lidé nejvíc věří internetu, pak Českému rozhlasu a Česká televize je na třetím místě, o poklesu důvěry referuje i CVVM -, ale to jsou důmyslně vypracované statistiky založené na hausnumerech. Vždyť co je to internetové zpravodajství? Jaké zpravodajství? Lidovky.cz nebo vlajkařský Protiproud? Internetové zpravodajství je tak obecný pojem, že nemá žádný konkrétní obsah. A že rozhlas byl vždycky chytřejší než televize, to je známo odjakživa.

Možná že důvěra klesá, ale lidi berou jedno i druhé vážně.

Což se nedá říct o politicích a odtud ta nenávist. Takže pozor na ně. Jejich hlavní snahou je způsobit, abychom měli definitivně klapky na očích. Zleva Zeman, zprava Babiš a senátor Veleba jako lokaj u opratě.