24.9.2017 | Svátek má Jaromír


Michal Adler

POVÍDKA: Takový příjemný večer

23.9.2017
Večer začínal nadějně. Můj oblíbený stolek ve výklenku u okna byl volný a hned vedle, u většího stolku, hráli naši obvyklí soupeři a přátelé. Také... více

„Ještě si pamatuješ, jak se hrajou šachy?“ ptali se mě. Snad narážka, že jsem pár týdnů na šachy nepřišel.

POVÍDKA: Lekce

9.9.2017
Ne, nepovažuji se za kytaristu. Když se mě někdo zeptá, jestli hraji na nějaký hudební nástroj, obvykle odpovídám, že bohužel ne. A přece. více

Už v pubertě jsem pochopil, že pár kytarových akordů mi může sloužit jak pro potěchu, tak ku prospěchu.

POVÍDKA: A pak že to nejde!

23.2.2017
Krajský tajemník strany (v dobách vlády jedné strany se nemuselo upřesňovat, které strany), tedy krajský tajemník té strany měl starosti. V poslední... více

Krajský tajemník neměl ve „svém“ kraji stoprocentní organizovanost škol v Pionýru!

KANADA: Pokrok nezastavíš

13.2.2017
Co zlobil, vztekal jsem se. Tiše, dovnitř, hlavně sám na sebe. Měl jsem se za starého učitelského mazáka, a přece jsem udělal začátečnickou chybu. více

Měl jsem se za starého učitelského mazáka, a přece jsem udělal začátečnickou chybu.

POVÍDKA: Kdo by se s tím páral

16.11.2015
„Sepiš to,“ pravil můj bratr, snad i trochu popuzeně. „Jen se s tím zbytečně nepárej a piš!“ Protože má za velkou nespravedlnost, že on,... více

Jsou na to pravidla, dost přísná, co se smí či nesmí o psychologových klientech říct...

POVÍDKA: Mat

7.5.2014
Petr umíral. Teď už nepopiratelně, nezadržitelně a nezvratně. Navštěvoval jsem ho skoro denně, ale byly to těžké a těžkopádné návštěvy. Ze začátku... více

Petr umíral. Teď už nepopiratelně, nezadržitelně a nezvratně.

FEJETON: Ať žije První máj!

30.4.2014
Stalo se to v kanadském Vancouveru. Hodina psychoterapie se chýlila ke konci. Pacientka, mladá univerzitní lektorka anglické literatury, se výrazně... více

Stalo se to v kanadském Vancouveru. Hodina psychoterapie se chýlila ke konci.

VZPOMÍNKA: Takové štěstí

21.8.2013
Měl jsem štěstí. Byl jsem student a bylo mi dvaadvacet. Když jsem neměl kde bydlet, kamarád Honza, taxikář, mi nabídl, abych bydlel s ním. V Mostecké... více

Večírek to byl krásný a noc ještě hezčí. I když se mi do spánku stále mísíl nějaký podivný rámus...