25.4.2024 | Svátek má Marek


NĚMECKO: Schulz - katastrofa evropské politiky

12.12.2017

Martin Schulz, stále ještě předseda SPD, před pár dny zcela náhle a nečekaně, nejspíš pod vlivem abstinenčního syndromu, vyhlásil cíl založení Spojených států evropských, stanovil zde termín vzniku za několik málo let a také uvedl, že kdo nebude se vstupem souhlasit, vypadne z kola ven a je s ním ámen.

Kdyby Martin Schulz odstoupil z funkce šéfa SPD, tak by to nikdo ani nezaznamenal. Jenže on to řekl ve chvíli, kdy je nejen předsedou SPD, ale navíc v době, kdy jej a jeho lidi čekají jednání o možné GroKo, další Velké koalici. To je výborný začátek pro zahájení rozhovorů, zvláště když Anděla Merkelová tento plán vyděšeně odmítla. To byla i na její pověstnou flexibilitu moc silná káva.

Martin Schuĺz je mizerný politik, protože je produktem politické líhně EU, která nic jiného než zmetky neplodí. Ale že až tak moc? Buď je ještě větším blbem než velkým (což je varianta velmi jistá), anebo se v jeho „plánu“ na SSE skrývá ďábelská finta: Již od počátku nastavit takové milieu k jednání, že žádná Velká koalice prostě nebude moci vzniknout. Ale to bych Martina Schulze přeceňoval, a proto zůstanu u prvé varianty. Možná to ale k něčemu dobré bude. Protože tento Kooh-i-noor evropské politiky to s nikým nekonzultoval, možná se ho SPD konečně zbaví. I vrátný v jejich sídle by byl lepším politikem než on.

Když už ale jsme u SSE anebo u evropských ozbrojených sil, a tedy u tlaku na větší integraci EU, na kterých ti šílenci z EU s pomocí našich politiků začínají pracovat, odkazuji na interview polského deníku Nasz Magazyn s dr. Georgem Friedmanem, politologem a zakladatelem amerického analyticko-vydavatelského střediska Stratfor, který ve vydání z 9.12.2017 uvedl: „EU nemá budoucnost. Evropská integrace se jednoduše nepovedla.... Zpochybňují se věci nezpochybňovatelné. Ale idea, že se Evropa stane jediným integrovaným tělesem, může fungovat jen opřena o zpochybňování o nezpochybňovatelného. USA si tím již prošly. Měli jsme válku o secesi a zahynulo v ní 600.000 lidí. Kolik Evropanů je připraveno zahynout pro EU? Vždy, když tuto otázku položím Evropanům, slyším smích. A proto je EU odsouzena k nebytí.“ Tesat by se to mělo.

Tak jen blbněte, „velcí Evropané“, a my pro začátek sledujme, jak se k jednomu takovému šílenému integračnímu kroku, tzv. Dublinu IV, postaví náš nový premiér. Totiž zda dodrží svůj předvolební slib a odmítne kvóty (tentokrát upgradované na trvalé), anebo za co zobchoduje naše přijetí této sebevražedné hovadiny. Je pragmatik a byznysmen, který potřebuje v klidu čerpat - takže nejspíš b je správně. Co bude dál pak s námi?

A takhle my tady žijeme.