19.3.2024 | Svátek má Josef


NĚMECKO: Na prahu voleb

20.9.2017

Tuto sobotu budou Němci volit do Spolkového sněmu. Jen v jednom budou tyto volby zvláštní, a sice že po dlouhé době je jisté, že jednoznačně zvítězí CDU-CSU, přičemž jde jen o to, jak velký bude rozdíl, a že nejdůležitější je otázka, kdo bude třetí, ale koneckonců i čtvrtý nebo pátý v pořadí a s jak velikým ziskem. Jisté také je, a předvídal jsem to již dříve, že „geniální tah“ s výměnou nemastného Sigmara Gabriela za žvanivého, politikou zkaženého eurofila Martina Schulze jen poslal SPD do kolen. SPD zkrátka nemá ve svých řadách nikoho, kdo by byl dobrým šéfem, a to již dlouhou dobu.

Takže ze dvou špatných možností dopadne ta lepší, že kancléřkou bude již ve čtvrtém období chronická údržbářka Angela Merkelová, která kvůli zatím vzorně klapající ekonomice postavené především na úspěchu automobilového průmyslu, jednoznačně tahouna německé ekonomiky a exportu, nejlépe vyhovuje mentalitě průměrného německého voliče, který chce klid, jistoty a žádné změny. Ať to prostě takto běží dál, i kdyby to byla cesta špatná; valná část voličů to vidí takto. Zlatá střední cesta.

Je také podle mého názoru jisté, že CDU-CSU nepřekročí 40% hranici, byť jí není vzdálená, a to bez ohledu na to, že je dosud velké množství nerozhodnutých voličů podle všech průzkumů. Kdo si dal tu práci a sledoval jediný TV duel dvou hlavních favoritů Merkelové a Schulze, musel vidět na vlastní oči dva očividné jevy: jednak nemastnost a neslanost celé debaty s tak rozsáhlým množstvím témat, že žádnému z nich vlastně nebyl čas se věnovat hlouběji, a druhak zjevná rezignace Schulze na vítězství, když podprahově spíše již pracoval na svém velkokoaličním postavení a dobré pozici v budoucí vládě; tretjak pak že nešlo o duel, ale o poklidné poklábosení, u kterého dalo práci neusnout tvrdým spánkem. Taková je tedy „velká“ politika Německa, toho Německa, které je ekonomickým a neformálně politickým lídrem EU a mělo by hrát i roli světové velmoci. Tu poslední nehraje ani náhodou, naopak Němci se zadívali do sebe a ve strachu, aby jim nikdo zvenčí nepřipomínal neblahou velmocenskou tragickou minulost dvou světových válek, dělají pro jistotu v zahraničí pštrosí politiku.

Soudím, že volby dopadnou tak, že na třetí pozici skončí AfD, která nyní v prognózách mezi 14.-15.9. osciluje mezi 10-12 %, dále bude Die Linke, která se pohybuje v intervalu 9-10,5 %, následovat bude FDP, která se pohybuje mezi 9-10 % a nakonec Grünen (Zelení), kteří se pohybují mezi 6-9 %. Jsem přesvědčen, že AfD skončí s výsledkem 13-14 % (v posledních volbách 4,7 %), Linke 10-11 % (8,6 %) a FDP skončí s výsledkem 10-11 % (4,8 %), zatímco zelení budou rádi, když obhájí svých 8,4 % z posledních voleb, a spíše si myslím, že i ztratí a skončí kdesi mezi 7-8 %. Vítězem těchto voleb tedy budou jednoznačně AfD a FDP. Hlasy tvrdé levice spíše bude luxovat Die Linke, když Zelené, kteří jsou dle mého názoru ještě levicovější, bude podporovat jen málo nerozhodnutých voličů. CDU-CSU si oproti prognózám polepší na 39 % (nyní jsou v intervalu od 36,5 do 38 %), takže oproti posledním volbám (41,5 %) mírně ztratí, a SPD z nynějších prognóz v intervalu 20-23,5 % zůstane na konečných 23 % a rovněž ztratí (25,7 % v posledních volbách). Hlasy, které ztratí CDU-CSU a SPD jakož i Zelení, vyluxují AdD, FDP a Die Linke.

Soudím, že bude-li si chtít Merkelová vylepšit přece jen narušenou image posledních let, bude jen ztěžka moci přijmout opětovně velkou koalici, kterou by si socialisté jinak velmi velmi přáli, protože být u toho je holt být u toho (v tom jsou stejní jako ti naši vejlupci). Takže spíše mají k realitě blíže ti, co předvídají koalici CDU-CSU - FDP - Zelení, přičemž ten „třetí vzadu“ je opravdu koaliční oříšek, protože němečtí zelení jsou skutečně pozoruhodná sebranka levičáků a politických dobrodruhů, jejichž melounovitá povaha (svrchu zelený, uvnitř rudý) je do očí bijící. Pokud jde o AfD, tak všichni politologové a komentátoři se shodnou na tom, že koalice s nimi nepřichází do úvahy, ale časy se mění a nikdy bych netvrdil nikdy, protože to neříká ani Merkelová, ani Lindner (FDP). Je to sice nepravděpodobná koalice, ale kdo by si kdy pomyslel před čtyřmi lety, že AfD bude silnou stranou. Navíc FDP velmi přitvrdila, pokud jde o imigrační politiku, a má dnes blíže k AfD než k CDU-CSU, která tzv. hraje údržbu a Seehofer jen chňapá Merkelové v imigračních tématech po kalhotách, aby se v Bavorsku neřeklo. Franz Josef Strauss se musí v hrobě obracet, když vidí tohoto svého nástupce. Takže uvidíme, jak říkal slepý.

Jen na okraj: Dnes jsem se musel zasmát, když na ČRo Plus v pořadu Pro a proti politoložka Bára Sedláčková řekla, že velká německá politika a média se na rozdíl od českých vůbec nezabývala aférou LIDL s vyretušovanými kříži na kostelech v Santorini, a dovodila z toho, že v tomto punktu jsou německá politika a média prostě vyspělejší. Ale kdeže. Co můžete čekat od politiků a médií v zemi, kde soud ve Wuppertalu v roce 2015 při souzení islamistů konstatoval, že vypálení synagogy nebylo antisemitským, a tedy rasově motivovaným útokem, nýbrž politickým aktem protestu proti politice Izraele vůči Palestincům, a nikdo z významnějších německých politiků ani necekl, natož aby zaprotestoval. Hlavní média vzorně držela hubu a krok. Takže nějaké kříže, koho by to mělo v Německá zajímat v tomto kontextu. Německá politika prostě klesla až příliš hluboko v předposranosti, aby si rozhodující politici a média přiznali: dost bylo tolerance k islámu! Dost bylo ústupkům. Ostatně, vždyť Merkelová - na rozdíl od 70 % dotázaných Němců - si myslí, že islám k Německu patří, tak co byste chtěli. Sama nejlíp ví, co je pro Němce dobré, i kdyby se ti byli třeba picli do hlavy. Německo nám samou dobrotou a lhostejností ještě v budoucnosti zavaří, bohužel jako už tolikrát. Prostě si to přiznejme.

A takhle my tady žijeme.