19.3.2024 | Svátek má Josef


NĚMECKO: Hekatomby mrtvých a Mikronésie zalitá mořem

29.9.2011

Zelená hnutí dávají německou "energetickou revoluci" za vzor. Ale proč, když by měla naopak šikovat bojovníky do nové bitvy za záchranu planety?

Vzpomínám si na památnou tiskovou zprávu Greenpeace ČR 14/2009 se šokujícím názvem "Prunéřovská elektrárna zabije 60 lidí ročně", v které byl na základě studie Světového humanitárního fóra o dopadech klimatických změn dokladován počet obětí způsobený provozem elektrárny Prunéřov II, z důvodu jejího podílu na globálních emisích CO2. Děsivý důsledek smrtících sedmi milionů tun emisí CO2 ročně. Rovněž se mi vybavují nekonečné diskuze o plánované rekonstrukci elektrárny, o účinnosti "zastaralého šrotu" versus BAT (nejlepší dostupné technologie) a různé varianty vyčíslení rozdílu ročních emisí CO2 mezi jednotlivými technologiemi po plánované rekonstrukci, v rozmezí 200-500 tisíc tun, pokud si arogantní investor skutečně prosadí jím navrhované technické řešení, samozřejmě bez nejmenšího ohledu na globální problémy, bez ohledu na zoufalý hlas obyvatel Mikronésie, pomalu ale jistě mizející v mořském příboji (např. zde).

Tato varující čísla mi probleskla hlavou, když jsem nedávno pročítal studii švýcarského institutu Prognos, která se podrobně zabývá přechodem německé elektroenergetiky od jaderných elektráren k jiným zdrojům. Součástí této studie je i porovnání emisí CO2 dvou energetických koncepcí: plánu Sdružení bavorského průmyslu (VBW) na prodloužení provozu jaderných elektráren do r. 2042 a nedávno schváleného vládního programu, novinářsky nazývaného "energetická revoluce", který naopak vychází z požadavku na ukončení provozu všech jaderných elektráren do r. 2022.

odstoupeni

Emise CO2 z výroby elektřiny [mil. tun/rok] v Německu v případě odstoupení od jaderné energetiky do r. 2022 (A) a dle plánu VBW na prodloužení provozu do r. 2042 (B) Zdroj: Prognos AG 2011 (7/2011)

Z výsledků výpočtů prezentovaných v grafu je patrné, že jak stávající vládní program "energetické revoluce" (odstoupení od JE do r. 2022 – A), tak i navrhovaná koncepce VBW (provoz JE do r. 2042 – B) předpokládají postupný pokles emisí CO2 z aktuální hodnoty 304 milionů tun ročně. Ale zrychlený program odstoupení od jádra vykazuje výrazně vyšší emise smrtícího CO2.

Proč tomu tak je? Příčinou je vynucený rychlejší a masivnější náběh fosilních zdrojů v rámci "energetické revoluce", protože ani přes gigantický instalovaný výkon nebudou OZE schopny vyrobit dostatek elektřiny, a bude tedy nutné ve větší míře zapojit do výroby fosilní zdroje (plyn a uhlí). Problematická situace nastane především v základní části denního diagramu zatížení (base load), protože v tomto pásmu činí podíl stávajících jaderných elektráren dokonce 46% (2010). Ostatně, o lecčems svědčí probíhající výstavba 14 velkých fosilních elektráren o souhrnném instalovaném výkonu 11 610 MW, z nichž 13 je uhelných a pouze jedna plynová (podrobnosti zde), a to Irsching 4, která ostatně byla nedávno uvedena do provozu.

Na logickou otázku, zda důvodem navýšení emisí CO2 snad nemůže být nějaké zanedbání rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Německu, musím jednoznačně odpovědět, že rozhodně nikoliv a opak je pravdou. V roce 2023 by mělo být v Německu instalováno cca 123 000 MWe OZE, což odpovídá výkonu 123 bloků JE Temelín, přičemž podle studie Prognos by měl roce 2023 podíl OZE na výrobě elektřiny dosahovat ohromujících 46%. Nicméně i při tomto boomu OZE v rámci "energetické revoluce" jsou emise smrtícího CO2 vyšší než u původní koncepce VBW. A to je právě důvod mého hlubokého znepokojení nad budoucností Mikronésie a lidstva vůbec.

Vidím totiž zdrcující výsledky výpočtů emisí CO2 budoucího německého energetického mixu: v roce 2015 navýšení emisí o 20 milionů tun oproti "projaderné variantě", v roce 2020 o 51 milionů tun, v roce 2023 dokonce o 75 milionů tun!

Ani se neodvažuji přepočítat ty každoroční desítky milionů tun emisí CO2 na počet obětí. Toto bych radši přenechal větším expertům, kteří již vyzkoumali ty správné koeficienty. Rovněž se ani neodvažuji odhadovat reakci českých (ale i německých) zelených hnutí na tato strašlivá čísla, když v Čechách kvůli Prunéřovu zorganizovala protestní akce na komínu elektrárny a střeše úřadu vlády. Vzhledem k tomu, že s nástupem "energetické revoluce" se Prunéřov stal bezvýznamnou českou kapkou v německém uhlíkovém moři, předpokládám, že reakce bude rychlá, velmi tvrdá až drtivá a jedna kampaň bude střídat druhou.

Co třeba zablokovat vchod na německou ambasádu v Praze těly stovek demonstrantů, představujících potenciální oběti, s transparenty např. "Globální ostuda!" nebo "Stop německému uhlíkovému šílenství!" nebo snad něco ještě drsnějšího? Ale samozřejmě nechci hovořit do práce profesionálům, kteří jsou ve vodách úderných mediálních kampaní jako doma. Radši se nechám překvapit.

Převzato z Nejedly.blog.idnes.cz se souhlasem autora