Více energie z obnovitelných zdrojů = více zařízení na výrobu bioplynu = více vypěstované kukuřice = více divokých prasat. Co teď?

Kukuřice pro výrobny bioplynu

Kukuřice je v Německu energetickou plodinou číslo jedna. Hodně zemědělců si s ní díky státem podporovanému energetickému obratu přijde na pěkné peníze. I v letech 2013 a 2014 byly a budou napojeny na energetickou síť další výrobny bioplynu. Podle zprávy Sdružení provozovatelů těchto zařízení boom sice mezitím mírně poklesl, přesto však stále každé potřebuje palivo a tím zpravidla bývá kukuřice.

Ochránci životního prostředí zvýšenou produkci kukuřice kritizují, přestože jinak energetický obrat podporují. Intenzivní pěstování této plodiny má ale i jiné důsledky - divoká prasata užívají těchto polí jako dobrého úkrytu a zároveň i nevyčerpatelné zásobárny potravy.

Prasečí pohroma, problematický lov

Jeden farmář o tom píše na fóru: "Má-li pole rozlohu 20 nebo 100 hektarů, není ani pro sebelepšího lovce možné na něm divočáky vypátrat. Dobře to znám z našeho školního závodu, tam jsme měli pole, které na pohled z cesty vypadalo dobře, ale zašel-li člověk do něj o takových deset řad hlouběji, zjistil, že na takových pěti hektarech nezůstalo vůbec, ale opravdu vůbec nic."

A to je jádro problému. Divoká prasata jsou chytrá, velmi chytrá. Dobře vědí, že na velikém poli jsou před lovci v bezpečí. A problém už mezitím přerostl do obřích rozměrů. Spolkové ministerstvo pro výživu, zemědělství a ochranu spotřebitele vydalo proto v roce 2012 praktický manuál "Hospodaření s černou zvěří v zemědělské krajině – problémy a opatření". Aby se přemnožení divokých prasat zabránilo, doporučuje se tam užší spolupráce mezi zemědělci a myslivci.

V brožuře se píše také o zřízení lovných pásů napříč kukuřičným polem. Divočáci jsou však mazaní a takovým nezvyklým uličkám se vyhýbají. Z prudce vzrůstajících počtů odstřelené černé zvěře za posledních 40 let je dobře patrné, jak enormně populace divokých prasat vzrostla. Profesor Hans-Dieter Pfannenstiel na durynském zemském sněmu na konferenci "Ochrana přírody, zemědělství a lov" referoval o tomto problému ve svém příspěvku nazvaném "Černá zvěř je v zemědělské krajině vítězem – co s tím?" Jeho závěr zní: "Změna klimatu, intenzivní zemědělství, ale i některé chybné kroky myslivců, to vše dohromady ničí biodiverzitu a černé zvěři prospívá."

Lovecký průzkum pomocí malých dronů

Škody na zemědělství způsobené divočáky mohou brzy jít do desetitisíců eur. To je příčinou napětí mezi nájemci honiteb a zemědělci. Myslivci jsou totiž povinni zemědělce odškodnit. Takové velké ztráty inspirovaly však jednoho chytrého podnikatele k novému řešení – Peter Koppendorfer vyvíjí a konstruuje dálkově ovládané malé bezpilotní letouny, zejména pro filmaře a fotografy. Dostal nápad vybavit svůj vrtulníček termokamerou a vysílačem pro přenos obrazu. Stádo divokých prasat ukryté v kukuřičném poli se tak dá přesně lokalizovat. S takovou leteckou podporou je pak možný i úspěšný lov. Bohužel je ale tato technika velmi drahá. Koppendorfer sestrojil a otestoval zatím první prototyp.

Jiným uplatněním pro takové malé drony by byla kontrola solárních panelů nebo střech. Defektní panely se totiž od ostatních funkčních liší vyšší teplotou.

Z deníku Focus Online přeložil

Per-hand-preklady.cz