Spolková rada zvedla palec vzhůru, a můžeme se tedy těšit na zavedení mýta na německých dálnicích. Rakušané se už ozvali se žalobou kvůli diskriminaci. To slovo diskriminace je zatím vedeno jako spisovné slovo, ale zvolna nabývá grádů odpudivosti jako nejedno ze slov, která se tečkují. Rakušané a Češi budou v Německu platit vinětu právě tak, jako Němci si kupují vinětu, když jedou do Rakouska nebo Česka.

To, čeho se Němci dopouštějí, může nazývat diskriminací ten, kdo tohle oplzlé slovo má ve slovníku. Ve skutečnosti je to pokrytectví eurohujerského střihu.

Poctivý přístup by byl tento: Nedaří se nám už tolik jako dřív. Táhneme celou mašinu evropské integrace a luxus dálnic zadarmo si už nemůžeme dovolit. Takže cizincům napaříme viněty, je to lacinější, než kdybychom zavedli mýta, jako mají Italové nebo Francouzi. Komu se to nelíbí, ať k nám nejezdí.

Jenže to by nebylo dost evropské. Budeme se tedy tvářit, rozhodli se Němci, že všem stejně, a aby to ty naše nebolelo, vynahradíme jim to jinak.

A že je z toho poprask, to se dalo očekávat. Kolem kulišáren bývají poprasky. Babiš by mohl vyprávět.

Tejc pryč z politiky

Nesouhlasím s vedením, tak odcházím, pravil Jeroným Tejc a velebně odešel středem... půl roku před tím, než se to vedení po prohraných volbách položí. Tejc pak bude mít svatozář mučedníka a možná mu za to jednou postaví pomník hned vedle Jana Husa: pro pravdu odešel do advokátní kanceláře. Někdy je dobře se podívat, kde tesař nechal díru. Nechci přirovnávat, jen konstatuju, že krysy jsou v tomto ohledu velmi šikovné.