Když jsem se na internetových stránkách knihkupectví Daemon seznámil s upoutávkou na román Mrak od britského autora Raye Hammonda, byl jsem nadšen. Britský autor s vědeckou kvalifikací, k Zemi se blížící mimozemský objekt vysílající radiové signály umělého původu – že by někdo po pomalu se odmlčujícím A. C. Clarkovi převzal jeho žezlo čisté technické hard SF?

Po přečtení Hammondova románu jsem však byl více než rozpačitý.

Ohledně děje románu, jenom stručně (ten je ostatně naznačen v recenzi zveřejněné na Sardenu 26. 4. 2007). Na Zemi (resp. na odvrácené straně Měsíce) jsou v roce 2033 zachyceny radiové signály, mající umělý původ a pocházející z planety vzdálené od Země 14,8 světelných let. Zhruba po roce je na ně Pozemšťany odpovězeno. V roce 2063 je pozemskými astronomy objeven mrak plynů (skládající se zejména z vodíku a hélia) o průměru zhruba 150 milionů kilometrů, který se blíží k Zemi rychlostí asi 5.000 kilometrů za vteřinu. Tento mrak vysílá radiové signály obdobné signálům zachyceným již v roce 2033. Cestou mrak několikráte změní rychlost či směr, nicméně neustále směřuje k Zemi, přičemž velikost a rychlost mraku je taková, že lze soudit, že pokud se se Zemí střetne, bude to znamenat zánik života. Pod vedením USA a jejich prezidenta se všechny pozemské státy podílejí na obraně před mrakem. Vše se nakonec samozřejmě v dobré obrátí (snad jediným stínem je jaderné bombardování Japonska, ke kterému dal americký prezident souhlas), přičemž prezidenta v jeho snaze podpoří zejména skupina velice schopných počítačových odborníků, stojících částečně proti vládním strukturám, kteří však v okamžiku ohrožení života na Zemi jsou ochotni s prezidentem USA spolupracovat. Byť je Země částí mraku zasažena, podaří se nakonec mrak ze své dráhy odchýlit a život na Zemi zachránit.

Základní problém této knihy je v tom, že se nejedná o SF, ale pouze o thriller s prvky SF. A jakožto takovýto thriller má všechny atributy a klišé pro ně typická. Navíc kniha trpí, dle mého názoru, i faktickými vadami, které rozhodně nelze klást za vinu pouze překladatelům. Ostatně Ray Hammond je sice vědec, ale v oboru futurologie.

Pokud se týče vad a nepřesností v knize obsažených, pak lze uvést:

• Umělé radiové signály zachycené v roce 2033 pocházejí z planety H-712256X nacházející se v souhvězdí Vodnáře vzdáleném od Země 14,8 světelných let (viz str.13). Nejsem astronom, ale popisovat umístění planety tak, že tato se nachází v nějakém konkrétním souhvězdí, které je od Země vzdáleno nějakou konkrétní vzdálenost, je naprostá a totální hloupost. Navíc jsem si název planety - H-7122256X zadal do vyhledávače, a nalezl jsem jediný odkaz, a to právě a jedině na Hammondovu knihu.
• V době objevení mraku se tento pohybuje rychlostí kolem 5.000 kilometrů za vteřinu (viz str.63). 
• Když se mrak přiblížil ke sluneční soustavě, jeho rychlost poklesla, takže když zasáhl sluneční soustavu, pohyboval se rychlostí kolem 200.000 kilometrů za hodinu – touto rychlostí také zasáhl Mars (viz str.169).
• Po přechodu Marsu mrak začal směřovat přes Slunce k Zemi (neboť v tu dobu byla Země a Mars v opozici), přičemž po přechodu Slunce se mrak začal pohybovat mnohem rychleji rychlostí kolem 5 milionů kilometrů za den (viz str.191). To je naprostá hloupost, neboť propočtem lze zjistit, že rychlost mraku při zasažení Marsu byla téměř totožná s rychlostí mraku přecházejícího Slunce. -

Kniha je bohužel plná i prázdných klišé. Pokud se domníváte, že v knize britského autora nebude místo pro mesiášský komplex amerického prezidenta, který (tak jako v mnoha jiných případech) je tou nejdůležitější osobou zachraňující Zemi před zánikem života na ni, tak se šeredně pletete. V tomto mu pomůže počítačový odborník profesor Duncan, profesor psychologie počítačových osobností na prestižní americké univerzitě. Osoba tohoto profesora je kapitolou sama pro sebe. On totiž setrvale stojí v opozici vůči vládní politice v oblasti využití počítačů, je dokonce sledován specializovanou počítačovou policií. Ovšem když „vlast zavolá“, nejen že ochotně poskytne své služby ve prospěch americké vlády, souhlasí i s tím, aby se mu partnerkou stala policistka, která jej v dřívější době sledovala, a mezi oběma nakonec zahoří něco krásného a romantického (s rukama stále obtočenýma kolem jejího krku se jí zadíval do hlubokých zářivě modrých očí), přičemž erotická scéna popsaná na str. 215 si svojí stupidností nic nezadá s harlekýnkami. Prezident USA nakonec i pod vlivem rad profesora Duncana souhlasí s jaderným bombardováním Japonska, a když už je úplně nejhůř, zapůjčí profesoru Duncanovi a jeho kamarádům svůj Air Force One.

Hammondův Mrak není ani o Hvězdné bráně na Japetu ani o rámanské vesmírné lodi. Jsou to maximálně větry Rámanů, které k nám za nekřesťanskou cenu 269,- Kč za brožované vydání zaválo nakladatelství Talpress.

Ray Hammond: Mrak (The Cloud)
překlad: Hana a Martin Sichingerovi
obálka: Jan Patrik Krásný
Talpress, 2007
373 stran, 269 Kč, brožované
ISBN 80-7197-315-7