25.4.2024 | Svátek má Marek


ČLOVĚČINY: Bouřka

17.12.2015

K jedněm mým známým přijela takhle jednou paní Maruška, osoba poněkud staropanenská a trochu zvláštní, jinak majitelka ovčandy Rity. Paní Marušku čekal nějaký drobný lékařský zákrok a Douskovi se uvolili, že Ritu ty tři dny pohlídají.

Nastala noc, všichni už dávno spali, když přiblížila se fronta a na obzoru to bouřkově zabrblalo. Prásknutí hromu paní Douskovou probudilo. Otočila se na druhý bok a hodlala spát dál, když v tom zaslechla zvláštní zvuk.

„Auuuuuuuu, vauuuu...“ A znova: „Auuuuu, vauuuuu...“

Paní Dousková zatřepala manželem: „Táto, slyšíš?“

„No je bouřka,“ zabrblal pan Dousek rozespale. „Co má bejt?“

„Poslouchej!“ přikázala paní Dousková.

„Auuuuuu, vauuuuu,“ rezonovalo dvojhlasně nočním tichem a nepřestávalo.

„Jéžišmarjá,“ konstatoval pan Dousek a navlékl pantofle. Paní Dousková se plížila za ním.

V podkrovním pokojíku naskytl se jim zajímavý pohled. Paní Maruška s Ritou seděly na zemi proti sobě, hlavy zakloněné a svorně vyly: „Auuuuu, vauuuu!“

„Ona se Rita hrozně bojí bouřky,“ vysvětlovala paní Maruška druhý den. „A dokáže při tom i hrozně panikařit. Ale když vyju s ní, tak se uklidní a nic se nestane.“

Uplynuly dva klidné dny, paní Maruška už byla ve špitále, když vtom dostavila se další noční bouřka. „Táto,“ zacloumala zas paní Dousková s manželem. „Co budem dělat? Víš, co říkala Maruška, že Rita hrozně panikaří!“

„Budeš s ní muset výt ty,“ vzdychl pan Dousek a opět nazul pantofle. Podkrovní pokojík byl podivuhodně prázdný. Rita nevyskytovala se ani pod postelí, ani pod židlí, ba ani pod stolem. Všude ticho, jen z postele se ozvalo něžné zachrupání. Rituška, přikrytá až po bradu, hlavičku na polštáři, spinkala spánkem spravedlivých pejsků.

Bouře sílila, blesky se křižovaly a hrom bil na všechny strany. Paní Dousková si klekla k posteli. „Auu,“ zkusila potichu a opatrně. Nic! „Auuuu ... auuuuuuuu,“ přidala.

Jedno psí oko se pootevřelo. „Vau,“ odvrkla Rituška a zavrtala se ještě hlouběji, dávajíc intenzivně najevo, že na ty blbosti teda fakt nemá náladu...

Pan Dousek ukládal se už ke spánku, když ho něco napadlo: „To by mě zajímalo, co s tou Maruškou ve špitálu při bouřce dělaj, když tam tu Ritu nemá...“

Zdraví Rpuť.




KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !