Britská labouristická strana bude mít od soboty nového předsedu a s velkou pravděpodobností se jím stane Jeremy Corbyn. Jedna ze dvou vůdčích politických stran Velké Británie se tedy dostane pod přímý vliv ultralevičáka, který svým programem ztělesňuje vše, co ohrožuje svět Západu. Jestliže je Británie právem pokládána za kolébku moderní politické demokracie, má teď našlápnuto na to, aby se stala jejím hrobem.

Levičácký demagog Corbyn je v podobné situaci, jako byl Klement Gottwald v únoru 1929, kdy využil vcelku bezvýznamného neúspěchu tehdejšího vedení KSČ a v čele karlínské tlupy extremistů (některé dal později popravit) stranu ovládl.

Levičák Corbyn opět velmi pravděpodobně nevyhraje příští volby. Avšak v čele hlavní opoziční síly bude mít zásadní slovo při ovlivňování veřejného mínění, to za prvé. Za druhé bude sílit sociální vrstva, které jde na ruku – přirozeně že k ní patří i přistěhovalci, přímo závislí na podpoře sociálního státu. To je mechanismus, který tlačí levicové demagogy k moci.

Evropa se zmenšila a jsme její součástí. Změny ve vedení labouristické strany se nás – zatím nepřímo – velmi týkají. Corbynovo očekávané vítězství bude znamenat vážnou hrozbu. Mraky nad našimi hlavami zase zhoustnou.

Tihle lidé moc dobře vědí, proč podporují příval svých příštích voličů ze zámoří. O jejich masu se budou moci bezpečně opřít. Že nakonec na to nejvíc právě tato masa doplatí, i to je dějinné poučení: na Gottwaldovo vítězství doplatila nejvíc dělnická třída oblbnutá vemlouvavými řečičkami. Ve výsledku se sociálně propadla ve srovnání se svými západními druhy, protože společnost ztratila vlivem Gottwalda a jeho strany výkon.

Totéž se může opakovat i jinde a jindy, tedy dnes, a Corbynovo očekávané vítězství je toho připomenutím.