Dva muži běhají s plackami v rukou a buší do kulaté věci a snaží se přebušit toho druhého. Dvě ženy se snaží o totéž. Jedenáct mužů na jedné straně a jedenáct na druhé kopou do... Nemá smysl pokračovat. Všichni jsou napnuti, fandí. Desetitisíce, snad statisíce. Ve stejnou dobu v mrazivé kosmické pustině sonda Philae vrtá díru do povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko. Sonda přistál po deseti letech letu kosmickým prostorem možná o deset metrů vedle, než měla, a sedla si do stínu šutru, který tam čumí do prázdna úplně pitomě už čtyři a půl miliardy let.

Byla to klika, že se Rosetta s Philae do komety trefily a že Philae přistála, ale je to sakra smůla, že si sedla zrovna do stínu. Znamená to, že její sluneční panely nedostávají dost energie, a je tedy možné, že v řádu hodin sonda chcípne. Možná ale, že se něco stane a situace se změní.

Jestlipak tohle drama taky sledují desetitisíce nebo statisíce lidí?

Určitě ne. Chraňbůh, že bych chtěl zvedat prst a kárat a povykovat. Jen konstatuji.

A držím palec, aby tohle neskutečně napínavé utkání člověka s neznámem dopadlo ve prospěch člověka.