Omlouvám se mimopražským čtenářům, nicméně je zřejmé, že jde o problém obecnější a zdaleka se netýká jen hlavního města. Po třech letech je zde koalice na principu ANO + Ti Druzí znovu před rozpadem, soužití ANO a Trojkoalice nefunguje. Což zavdává námět k úvahám, jak asi by mohla fungovat koalice ANO plus ČSSD s podporou komunistů?

Konkrétní aktuální rozbroj se týká mostu. Jde o to, že devadesát let starý most je od povodní v roce 2002 a 2013 narušený. Je nutné s ním něco udělat. Dva názory na to, co je ono „něco“, vytvořily osu sporu. Buď most opravit, nebo zbourat a postavit nový. Oba názory mají své opodstatnění – opravit, protože je zcela dopravně vyhovující a navíc krásný, od nejlepšího architekta své doby Pavla Janáka. Zbourat a postavit nový – i to má rozumné jádro, protože ta oprava by tak jako tak znamenala prakticky ho zbourat a když už by se dával dohromady, nechť na starých základech vznikne vskutku nový, širší, aby mohl sloužit i budoucí dopravě.

Dohoda předpokládá společný zájem, ten tu však chybí. ANO chce realizovat svůj koncept „prostě to zařídíme“ a Trojkoalice s jádrem Zelených nic takového nemůže připustit. tím spíš, že vůdčím tělesným orgánem Zelených není rozum, nýbrž srdce (zelené). Ne jinak by to chodilo v celostátní koalici ANO plus ČSSD. V té předchozí to fungovalo, protože ANO bylo nuceno hrát druhé housle a jen se snažilo, aby jeho píseň zněla hlasitěji, než ukňučené melodie vyluzované nudným kapelníkem Sobotkou. Poučený Hamáček by nic takového nepřipustil, ale pak by se musel chovat tak, jak si počíná Matěj Stropnický v Praze.

Roztržku umocňuje i blížící se termín podzimních komunálních voleb. Babiš se na ně připravuje, objíždí kraje a už vidíme billboardy s jeho lišáckou tváří. Dohody jsou v nedohlednu, v Praze se uzavřené dohody hroutí a v celostátním rozměru se hroutí ochota dohodu uzavřít.

Chtělo by to změnu hesla. Třeba PROSTĚ TO NEZAŘÍDÍME. Ale to by asi netáhlo, třebaže je pravdivé.