**************************************************************

Neděle 1. srpna

V ostravské věznici byli popraveni z politických důvodů příslušník SNB Ladislav Cée a štb. kap. ČSA Miloš Morávek (1950).
V ostravské věznici byl popraven z politických důvodů úředník Josef Polomský (1951).
Svou činnost zahájil cenzurní úřad Hlavní správa tiskového dohledu (1953).

Pokud pravice bude prosazovat své závazky z koaliční smlouvy a svých volebních programů, dojde k výraznému zhoršení sociální situace v České republice. Ještě více se rozevřou nůžky mezi bohatstvím malé skupiny na straně jedné a chudoby na straně druhé. Hrozí také dlouhodobé omezení sociálních jistot občanů a zvýraznění mocenského tlaku ekonomicky vládnoucích kapitálových skupin, jež stojí za těmito pravicovými stranami. Pro KSČM, levici a odbory bude tedy prvořadá obhajoba, nejen parlamentní, skutečných zájmů pracujících a sociálně slabých skupin lidí. Nikdo jiný z politického spektra společnosti to neudělá. (Stanislav Grospič, předseda Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska, komunistický poslanec a místopředseda ÚV KSČM)

Je neuvěřitelným cynismem, že tato vláda, která ještě ani nezískala důvěru českého parlamentu, opakovaně hraje roli trojského koně bezpečnostním zájmům jiné země. Ať už existuje tajná úmluva mezi touto českou garniturou a americkou administrativou, nebo je vláda opět stavěna před hotovou věc a pouze ve své proamerické servilitě sráží podpatky, není až tak podstatné. Zásadní je to, že opět reálně hrozí pokus tohoto politického establishmentu »propašovat« na české území cizí vojenskou přítomnost při pošlapání všech demokratických schvalovacích procedur včetně té nejdůležitější - souhlasu občanů této země. (Jan Tamáš z "Humanistické strany" pro komunistické Haló noviny)

Pondělí 2. srpna 2010

Centrum strategických a teoretických studií KSČM pracuje na modelu socialismu pro 21. století. Kapitalismus je zjevně odsouzen k zániku. Zanikla a neosvědčila se ale dlouhodobě ani úrovní forma socialismu založená na státně byrokratickém vlastnictví zprostředkovaném úlohou zvláštní třídy (podle nás) řídícího aparátu (současná »čínská cesta« přes všechny úspěchy z hlediska čínské společnosti a mezinárodního postavení Číny socialismem není). Základem budoucího socialismu nemůže být ani drobné individuální vlastnictví. Co tedy zbývá jiného, než vlastnictví zaměstnaneckých kolektivů tvořících třídu samosprávných vlastníků, které se ve svých určitých nižších formách (družstevnictví) už osvědčilo a osvědčuje se i na západě? Musí být ovšem dotaženo do podoby velkých nadnárodních komplexů propojených demokratickým společenským řízením a plánováním, na které nebude mít monopol řídící aparát. (PhDr. Josef Heller, CSc.)

Lidé chtěli demokracii a suverenitu, a místo toho dostali onen zlodějský kapitalismus a daleko hrubší domácí i cizí poddanství, než bylo to komunistické. Takže můžeme jen volat - zvítězili jsme, (a v duchu) porazili jsme se! Co na to všechno lze vůbec říct, když pouhé bědování nemá cenu. Co na to mají říkat naši utrápení a utlačovaní obyčejní a slušní pracující, oni občané a voliči. Kteří musí často žít jako štvaná zvěř. Bohužel ti jsou přitlačeni k zemi a bojí se každého dne, zda jim nepřinese vyhazov z práce. Protože jsou nuceni žít masově ve strachu a obavách z budoucnosti, jsou pod tlakem doby ochotni se podrobit mnohdy čemukoliv a komukoliv. Jak známo, pociťuje strach především o zaměstnání, o výplaty či o zákazníky už více než polovina populace (v únoru 2009 to bylo údajně už přes 80 %). Kromě toho mají odůvodněný stres z narůstajících dluhů, exekucí až bezdomovectví. Ze znehodnocování a ztráty svých těžce nahospodařených celoživotních úspor. Samozřejmě z toho i z případných nemocí nejen fyzických ale zejména duševních. Jak víme, ty už dokonce čím dále víc postihují i dobře placené manažery, kteří se bojí o ztrátu svých dobře placených sinekur. Jsem po těchto zkušenostech čím dál víc přesvědčen, že režim, který se takto vůči vlastním občanům chová, který jim není schopen zajistit a to za drahé peníze ani to nejzákladnější, to je OSN zaručené právo na práci, nemá právo na existenci. (Z článku Františka Nevařila, který se souhlasem autora převzaly komunistické Haló noviny z neonacistického serveru www.zvedavec.cz)

Úterý 3. srpna 2010

V jihlavské věznici byli popraveni z politických důvodů katolický kněz Václav Drbola, lesník František Kopuletý, rolník Antonín Mityska, sítař Drahoslav Němec, katolický farář František Pařil, rolník Antonín Plichta st. a lesník Antonín Škrdla (1951).

V Bratislavě odevzdal Vasil Biľak prostřednictvím tajemníka ÚV KS Ukrajiny Šelesta "zvací dopis" pro Brežněva, podepsaný rovněž Aloisem Indrou, Antonínem Kapkem, Drahomírem Kolderem a Oldřichem Švestkou, se žádostí o „pomoc všemi prostředky“ (1968). Soudruzi chtěli zachovat jednotu velkého nadnárodního komplexu RVHP, který byl propojen demokratickým společenským řízením a plánováním.

Neměli jsme mobily, dovolené jsme trávili v Bulharsku, Jugoslávii, Rumunsku a doma v rozsáhlých rekreačních zařízeních skoro zadarmo. O Mallorce jsme skoro ani nevěděli. Pracovní doba byla striktně dodržována a na dovolenou jsme museli, i kdybychom nechtěli. Prostě se závod zavřel na 14 dní. Práci měl každý, takže žádní bezdomovci, narkomani a nezaměstnaní. Žebráky jsme znali z pohádek a první republiky. Kultura byla neagresivní a nepokleslá, slavila úspěchy doma a zejména v zahraničí. Vstupenky do divadel a kin, pokud nebyly zdarma od odborů, tak byly za pakatel. Zdravotnictví a školství zdarma pro každého. Stejně tak hromadná doprava ve městech za symbolickou korunu. Ne všechno bylo ideální... (Z dopisu Báby s dědou "Přesvědč vnuky" v HaNo)

Ignorovat Sýrii není správnou politikou. Invaze do Iráku v roce 2003 a do Libanonu o tři roky později, následované sektářským násilím v obou případech, dále přímé útoky na syrské území ze strany Izraele (2007) a USA (2008), poskytly prezidentu Asádovi celou řadu důkazů k tomu, aby mohl tvrdit, že je třeba zajišťovat svým občanům stabilitu a bezpečnost v takto nebezpečné oblasti... Ačkoliv USA už nejsou okamžitým nepřítelem jako za Bushe, Obama neukazuje žádné známky toho, že by byl schopen držet na uzdě jestřábí izraelskou vládu Netanjahua a Liebermana, jejichž hrozby vůči Asádovi ještě více posloužily k ospravedlnění těsného bezpečnostního režimu Sýrie. Postoj Evropské unie vůči Sýrii učinil jen málo k vyvážení amerického konfrontačního postoje z minulé dekády. Evropské státy sice odolaly Bushově požadavku na zavedení vlastních ekonomických sankcí proti Sýrii, ale podílely se na několikaletém diplomatickém bojkotu Sýrie poté, co se Asád stáhl z Libanonu v roce 2005. Státy EU také pozastavily přičlenění Sýrie do projektu Středozemního partnerství (EMP) v roce 2004. Bojkot byl nakonec prolomen francouzským prezidentem Sarkozym v roce 2008 a EMP bylo v následujícím roce obnoveno, ale Sýrie není zcela přesvědčena o záměrech Evropanů... (HaNoviny přetiskují z The Guardian kritiku západu a zejména USA, že až dosud nebyly učiněny žádné vstřícné kroky vůči Syrské republice.)

Středa 4. srpna 2010

2. května 1955 byli popraveni: Václav Švéda (34 let), Zbyněk Janata (23 let) a Ctibor Novák (53 let). Novák byl strýcem Josefa a Ctirada Mašínových z matčiny strany. Účastnil se protifašistického odboje, za něž byl uvězněn. Tedy nacisty. Trojice byla popravena komunisty - šlo o účastníky třetího odboje ze skupiny bratří Mašínů, pro ty, kteří se to ve škole nedozvěděli.

22. června 2010 zemřel Milan Paumer (79 let), další z mašínovské party. Dnes proběhl v Poděbradech jeho pohřeb za hojné účasti veřejnosti. Účastnili se i členové vlády v čele s premiérem, kteří kvůli tomu přerušili projednávání programového prohlášení.

Milan Paumer byl statečný muž, který odmítl být otrokem komunistického režimu. Měl svaté právo vystoupit proti diktatuře i se zbraní v ruce. (Předseda Senátu Přemysl Sobotka ODS)

Vzhledem k tomu, že toto schvalované vládní programové prohlášení otevírá v dějinách země temnou éru, nemohli si ministři vybrat lepší kolorit než to, že část z nich v polovině jednání opustila, aby se mohla zúčastnit pohřbu teroristy Milana Paumera. (Komentář HaNovin). "Jestli někdo opustí výkon svých ústavních povinností proto, aby vzdal hold muži, jenž okradl bezbranného pokladníka vezoucího mzdy, musí si to vypořádat s vlastním svědomím. Možná však jde o vzkaz občanům, že i jim bude brzy sáhnuto na mzdy…" řekl Haló novinám s trpkou ironií předseda KSČM Vojtěch Falmer Filip.

Mrtvá Kočka: "Výrok současného vůdce komunistů, jejichž teroristická strana pětadvacetiletým trestem odsoudila na smrt ve vězení maminku bratří Mašínů. Za to, že byla jejich maminkou."

Čtvrtek 5. srpna 2010, výročí úmrtí Bedřicha Engelse (1895)

Na schůzi byra ÚV KSČ byla projednána mj. zpráva "Výsledky procesu očisty v resortu ministerstva spravedlnosti, ve Sboru nápravné výchovy a v resortu prokuratury ČSR". Dále také výsledky pohovorů na Vysoké škole ekonomické v Praze (1970). Škodaže očista v justici neproběhla po roce 1989!
"Zásadní věc, na které stojí každá demokracie, je funkce justice a policie. Dnes v justici pracuje ještě spousta lidí, kteří jsou poplatní minulému režimu. Nedošlo ani k náznaku norimberského procesu a lidé, kteří deptali miliony svých spoluobčanů celé desítky let, zůstali ve funkcích, které jsou pro demokracii stěžejní. To je nepřípustné," řekla v Interview ČT24 Zdena Mašínová.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miroslava Němcová a předseda vlády České republiky Petr Nečas spolu s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou a ministry vlády Schwarzenbergem, Johnem a Vondrou se zúčastnili pohřbu Milana Paumera, komplice bratří Ctirada a Josefa Mašínových. Na rozdíl od nich tehdy Milan Paumer nevraždil, do vlasti se před pár lety nakonec vrátil... Politici – Němcová, Nečas a další - se zúčastnili posledního rozloučení se zesnulým Milanem Paumerem jako občané suverénního státu. Jako představitelé země, která je jejich domovinou, vyslyšeli Polnice hlas a vzdali K poctě zbraň nikoliv obyčejnému člověku, ale člověku, který v posledních letech přijal medaili někdejšího armádního pulce Mirka Topolánka. Na desítkách základních škol Milan Paumer veřejně kázal o tom, že komunisty je třeba střílet a vracet jim, co způsobili. Nemám si myslet, že s ním Miroslava Němcová, Petr Nečas a ostatní ve skrytu duše tiše souhlasí? (Zdeněk Hrabica v komunistických Haló novinách)

Show Paumer byla včera skoro úplná. Ani umělec, kterého zná celý svět, by zřejmě neměl takový pohřeb. Snad prezident. Možná. Jeden ze tří hlavních protagonistů mašínovské anabáze, tedy Milan Paumer, prý jenom řídil auta, která vrahy Mašíny dopravovala na místa vražd. Byl tedy spoluviníkem. Nebo dnes je tomu úplně jinak? Vraždit se smí zcela legálně, zvláště, jde-li o někoho spojeného s minulým režimem, tedy, podle vysvětlení autorů oslavných pořadů o této skupině. Zavražděni (podle nich jen zabiti, i když jednoho omámeného policistu podřízli jako králíka) byli ti, kteří sloužili režimu, představitelé moci. (Jaroslav Kojzar v HaNo)

Zimbabwský prezident Robert Mugabe obvinil západní státy z vměšování do vnitřních věcí země. Prohlásil to na pohřbu své sestry a někteří západní představitelé pak nedělní obřad předčasně opustili. Zimbabwské ministerstvo zahraničí si v úterý předvolalo velvyslance USA, Německa a EU, aby jim dalo najevo nesouhlas s jejich chováním. Podle agentury AP se za ně měli omluvit, ale oni to prý odmítli. Mugabe v projevu řekl, že západní nepřátelé neuznávají Zimbabwe jako nezávislý stát, jehož černošské obyvatelstvo má právo na svou půdu a přírodní zdroje. Sankce Západu proti Zimbabwe jsou součástí jeho plánu prosadit v této zemi svou politickou vůli. »Říkáme k čertu, k čertu, k čertu s nimi,« citovala Mugabeho agentura Reuters. »Sankce musí pryč a oni musí jít,« dodal trefně. (HaNo cituje fiktivní "čtk")

Před 65 lety USA brutálně zničily Hirošimu. Velkou vlnu nesouhlasu a rozhoření logicky vyvolala v Japonsku před třemi lety až zrůdná slova tehdejšího japonského ministra obrany Fumia Kjumy, rodáka z Nagasaki. Ten totiž prohlásil, že bombardování obou japonských měst bylo nevyhnutelné pro ukončení 2. světové války, protože zabránilo bývalému Sovětskému svazu v invazi do Japonska. Kjuma byl veřejným míněním donucen se omluvit a nakonec z vlády odešel. Každopádně už jen fakt, že Japonsko dnes stojí na straně spojenců Washingtonu, pachatele tohoto dosud nejhrůznějšího jednorázového historického zločinu všech dob (i když ani další americké bestiality - plyn Agent Orange ve Vietnamu či tříštivé bomby na Srbsko v roce 1999 si v tomto nikterak nezadají), je okolnost vpravdě prazvláštní a do značné míry nepochopitelná! Oběti této brutální agrese, stejně jako dosavadní nebezpečí pokračující státně-teroristické zahraniční politiky USA, si můžete připomenout dnes od 19 hodin na pražském Vyšehradě, na trávníku u sochy Libuše při akci organizované humanisty... (Roman Janouch v HaNo)

Pátek 6. srpna 2010, Den Hirošimy - Světový den boje za zákaz jaderných zbraní, Mezinárodní den boje lékařů za mír

Mrtvá Kočka: "Za mír se nejlépe bojuje válkou. Co porazilo Hitlera a Saddáma?"

V roce 1969 byl tento den na dvacet let instalován do čela Československé televize Jan Zelenka. Dobový vtip se ptal: „Víte, jaký je rozdíl mezi prasetem a ČST? Prase chcípá na červenku – a televize na Zelenku...“

»Rodíme se a na tento svět přicházíme jako svobodní lidé a jako svobodní lidé máme právo proti svému zotročení či znevolnění bojovat všemi, opravdu všemi prostředky,« prohlásil na středečním pohřbu Milana Paumera předseda vlády Petr Nečas. Jeho vystoupení plné lží, polopravd a snahy po manipulaci s veřejným míněním čnělo nad slovy vyřčenými jeho pravicovými souputníky, kteří se též »oslavy« k poctě »hrdiny« na jeho poslední cestě zúčastnili. Předpokládáme, že jste v televizi či v rozhlase slyšeli Nečasův projev, což ostatně potvrzují i ohlasy čtenářů, kteří v den pohřbu i včera do redakce telefonovali, posílali maily a několik z nich do redakce přišlo ověřit si, zda předseda vlády České republiky měl tolik drzosti, že vražedné komando bratří Mašínů, jehož byl Paumer členem, opravdu postavil na roveň protifašistického odboje z druhé světové války. Čtěte prosím, co řekl: »Život v totalitě konce čtyřicátých let a počátku padesátých let byl životem v otroctví a nevolnictví. Rodíme se a na tento svět přicházíme jako svobodní lidé a jako svobodní lidé máme právo proti svému zotročení či znevolnění bojovat všemi, opravdu všemi prostředky. Rozhodovali se v daném čase. Tváří tvář zmíněným hrozbám. V čase nesvobody. V situaci, kdy mohli buď rezignovat, postavit se do sdílené pasivní rezistence vůči totalitnímu režimu, nebo mu čelit. Vybrali si to poslední. Čelili mu i se zbraní v ruce, což pokládali za jediné řešení. Pokud tento postoj odsoudíme, zpochybníme morální hodnotu všech ostatních odbojů. Tedy odboje prvního i odboje druhého. A to třeba i protinacistického odboje mezi zářím 1938 a zářím 1939, který byl veden mimo válečný stav, a dokonce i protifašistického odboje v době druhé světové války. A komunismus přece vyhlásil válku vlastním občanům a Milan Paumer bojoval za osvobození naší země od totalitní diktatury,« pravil Nečas a věřte nevěřte, nestyděl se při tom. Drzost, s jakou Nečas srovnává bojovníky proti fašistickým zvěrstvům s prokazatelnými zločinci, je neuvěřitelná.
A co na to čtenáři Hanebných novin? Zlobí se. Zločin zůstane zločinem a vrah vrahem, uzavírá článek Jiří Janouškovec. Opakuje tak neobjevně promluvu soudružky poslankyně a místopředsedkyně Ústředního výboru KSČM Miloslavy Vostré: "Pro nás vrah zůstane vrahem, a to za jakéhokoliv státního zřízení. Ti, co se pohřbu zúčastnili, se se svým svědomím musí vypořádat sami."

Mrtvá Kočka: "Zatímco komunisté svědomí nikdy neměli a nemají."

Na obzoru je čtvrtý odboj. Stane-li se omluva vraždění a promíjení hrdelních zločinů oficiálním programem »demokratické« společnosti, nevěští to nikdy nic dobrého. Ba právě naopak, vytváří se široký prostor k novým recidivám. Takový stav v České republice podle nejnovějších prohlášení státních představitelů, s výjimkou prezidenta, již nastal. Když Rudolf Slánský na shromáždění v Lucerně 7. prosince 1949 mj. řekl, že musíme neustále odhalovat nepřítele ve vlastních řadách, zkoumat, kdo je nositelem nesprávných názorů, vědět, jaký je to člověk, a s nikým se nemazlit, netušil, že i jeho mlýnské kolo jednoho soudného dne semele. Omlouvá-li někdo vraždění a věštecky připomíná, že vrah se nakonec dovolá spravedlnosti u posledního soudu božího, neví, co mluví. Nečasovo, že máme právo bojovat se zotročením všemi prostředky, a Vondrovo, že někdy je třeba bojovat i se zbraní v ruce, nelze ani v plné hloubce domyslet. Vždyť je to pro ponižované, utiskované, umlčované, strádající v této zemi, která nevzkvétá - výzvou k netoleranci a odporu. Aby jim ta huba upadla, říkávalo se u nás doma, když se potichu nabíraly síly, sbírala energie a vyzývalo se k boji. (Zdeněk Hrabica v Hanebných novinách)

Estébáci, komunističtí bachaři a velitelé pohraničníků mají stále mnohem vyšší důchody než jejich oběti. A je to tak správné: "Oni přece rozvraceli stát, který svým občanům poskytoval nejzákladnější lidská práva. já nevidím důvod, proč by měli pobírat nějaké horentní sumy." (plukovník Milan Richter, bývalý velitel pohraničníků z Chebska)
Mrtvá Kočka: "Nejzákladnější lidská práva komunistický stát většině občanů poskytoval, škodaže ne ta základní."

"Zajímavé je, že Němci se dodnes stydí za válku a dokázali se s tím vyrovnat. U nás se ale období komunismu vnímá jako husitské války," znělo taky z hloučku pamětníků při středečním pohřbu.
Mrtvá Kočka upřesňuje: "To platí pro většinu nekomunistické populace. Dnešní komunisté plánují tento středověk obnovit!"

"Naše rodina přinesla nemalé oběti jednak v totalitě nacistické, i v totalitě komunistické. To nelze jen tak přejít na konci našich životů. To není maličkost. Trváme na tom, aby byly tyto základní věci změněny... Varuji se toho odsuzovat národ, odsuzovat skupinu lidí. Vždy musím vědět, kdo se jak zachoval. Musíme posuzovat jednotlivě." (Zdena Mašínová)

Tak, komunismus byl zločinný systém, ale ne všichni komunisti byli zločinci.

Sobota 7. srpna 2010

Trefná žena Moby Dicka doplňuje: "Ti dnešní jsou. "

(Tohotýdenní výročí převzata z www.totalita.cz. )

************************************************
Neregistrovaným komentátorům je možno vyjádřit se k tomuto článku v Šamanově hospůdce U hřbitova.

*******************************************************

Čtenáři, kteří by si toužili koupit Deníček Moby Dicka, kde popisuje první tři roky kvasu v ČESKÝCH TEXTÁRNÁCH, mohou tak učinit na stránkách internetového knihkupectví Daemon.cz

Portrét Mobyho vyhotovil Kryšpín.
Dostupné staré kousky Moby Dicka: Leden 2003, Únor 2003
Kdo byl kdo v Českých Textárnách v dubnu 2003.

Podněty, připomínky a výkřiky čtenářů Deníčku Moby Dicka lze posílat na schránku moby.dick@seznam.cz .
Předem dík! >>:)) Moby Dick