Možná jste na tom s vařením podobně jako já. Nadchnu se novým receptem a musím ho co nejdříve vyzkoušet. Když výsledek nesplní mé očekávání, recept si většinou založím, jeden nikdy neví a chutě se mění. Když nás naopak výsledek oba nadchne, jídlo pak vařím (nebo peču) třeba i jednou týdně nebo každý druhý týden. Někdy třeba i dva měsíce.

Takhle jsme se kdysi přejídali Zaninými výbornými muffinami, často jsem pekla mrkvový koláč od Matyldy a hovězí guláš starého Sedláka od Liky byl také často k večeři. V polovině října jsem dělala poslední plněné papriky podle Neliny, které chutnaly i návštěvám.

Ingredience (plus vajíčko).

Díky Mlsotníku jsme si tak podobných zvířetnických receptů oblíbili víc. Plněné papriky a Sedlákův guláš se staly (a zůstanou) mými „letními stálicemi“, protože jsou skvělé na větší spotřebu mé každoroční záplavy paprik na záhoně. Ale i na ostatní recepty si občas vzpomenu a uvařím nebo upeču.

Jenže na některé naopak na dlouho zapomenu, jako právě na tenhle recept. Poprvé jsem ho jedla asi před osmi roky u jedné kamarádky, kterou přijela navštívit maminka. S manželem jsme k nim byli pozvaní na večeři. Oba milujeme kari a jídlo, které maminka kamarádky uvařila, nás přímo nadchlo. Maminka si sama nepamatovala, odkud recept zná, ale velmi ochotně mi ho na požádání napsala.

Pokrájená vepřová panenka.

Recept byl jednoduchý, příprava rychlá a výsledek vynikající. Během několika dalších dnů jsem jídlo udělala k večeři. A pak, jak už jsem napsala, jsem ho vařila často a dlouho. Jídlo se nám neomrzelo, ale prostě jsem pak začala vařit jiné večeře, recept jsem založila a zapomněla na něj. Až byla před časem na Dedeníku zmínka o kokosovém mléce a mně se okamžitě vybavil právě tenhle recept. Našla jsem si ho, jídlo uvařila a teď si ho můžete vyzkoušet i vy. Tedy pokud ho už neznáte, mám trochu pocit, že jsem ho už kdysi napsala do některé dávné diskuse.

Proužky masa a marináda.

V receptu je použitá vepřová panenka (Pork Tenderlion) a já jídlo vařím pouze s ní. Pravda, je to dražší maso, ale pokud chcete mít večeři rychle hotovou a jistotu, že maso bude křehoučké (na „krájení vidličkou“, jak ho má rád můj manžel), vyplatí se panenku koupit. Ale určitě by šlo použít i jiné vepřové, třeba z kýty, jen by se muselo déle dusit. Maso na fotce vážilo trochu přes půl kila. Konečné množství stačilo na jednu bohatou večeři pro dva a ještě zbyla jedna velká porce, kterou manžel dojedl o dva dny později.

Protože maso se dost dlouho marinuje, nezapomeňte si ho naložit dostatečně předem.

Vepřové kari s kokosovým mlékem

Maso se marinuje.

Budete potřebovat:

• 1/2 kila vepřové panenky
• 1 vejce
• 2 polévkové lžíce bramborové moučky
• 2 polévkové lžíce sojové omáčky
• 3 polévkové lžíce oleje (já dávám svůj běžný slunečnicový)
• 1 lžička soli
• 1/2 - 1 lžička mletého pepře
• 2 lžičky kari koření
• 1 plechovku kokosového mléka (asi 400 ml)

Postup práce :

Vepřovou panenku pokrájejte na plátky. Každý plátek pak rozkrojte na silnější plátky a dejte do větší misky (mně stačilo plátek jednou překrojit).

Naložené maso osmahneme.

V druhé, menší misce rozšlehejte vajíčko (to na fotce chybí) a vmíchejte všechny přísady kromě kokosového mléka. Dobře rozšlehejte. Získáte řidší pastu, spíše omáčku. Zalijte jí maso a promíchejte tak, aby byly všechny kousky obalené. Přikryjte a dejte do chladna (ne do lednice) na 3 až 4 hodiny odležet.

Před přípravou jídla nalejte do kastrůlku horkou vodu a postavte do ní otevřenou plechovku kokosového mléka. Plechovka po otevření bude mít nahoře husté „kokosové máslo“ a řídké mléko pod ním. Nahřátím se máslo rozpustí a získáte hladkou mléčnou tekutinu, která se snadno spojí s omáčkou.

Dusíme, až ztratí syrovou barvu.

Naložené maso vyklopte do hluboké pánvičky na horký olej a za stálého míchání restujte, až maso ztratí syrovou barvu (a za tu krátkou dobu je maso hotové, měkké). Pak přilijte nahřáté kokosové mléko a míchejte, až je vše hladké a prohřáté. Ochutnejte a je-li potřeba, dochuťte solí či pepřem.

Podávejte s rýží. Manželovi jsem k té zbylé porci udělala brkaši a také mu to moc chutnalo.

DOBROU CHUŤ!

Foto: autorka