Drátky mi roztomile čouhají z paty a kostičky mají 3 měsíce na to, aby se vrátily do původních poloh a spokojeně srostly. Pak, až ty křehké potvůrky zase budou ve stavu, ve kterém by se u zdravé nožky měly nacházet, se drátky zase hezky vyoperují a můžeme začít rehabilitovat. Jen ty skoro 4 měsíce vydržet!!!

Díky díky díky! Díky za vaše krásná slova, díky za přání, za držení palečků, tlapiček, paciček, pařátků a já nevím, čeho ještě! Díky za podporu. Je mi s vámi mnohem líp! V pátek mne pustí domů, konečně budu ve své posteli, se svými plyšáky a nebudu se muset ohlížet na spolupacienty při telefonování a dalších činnostech.

Nechci této nemocnici dělat reklamu, ale není ani první (bohužel, při mé šikovnosti asi ani poslední), ve které jsem nedobrovolně skončila, ale přesto je jiná. Laskavá a domácí. Sestry jsou sestry, se vším všudy. Lékaři poskytují péči takovou, s jakou se člověk málokde setká! Jídlo je jedlé! Dokonce vychucené kořením (umím to ocenit, koření je moje vášeň, vařím strašně ráda, vymýšlím si jídla a jsem pověstný mlsoun), teplé a voňavé. Prostředí je nemocniční, ale všichni se jej snaží zpříjemnit i zútulnit. Takže: celkové resumé je, že kdyby nebylo důvodu, proč tu být, tak tu snad jsem i ráda!

Nicméně, doma je doma a i instantní polévka z pytlíku, zalitá vodou z rychlovarné konvice a snědená u kuchyňské linky (2 ruce = 2 kolečka vozíku a později berlí a jak ten talíř teda spolehlivě dopravit do jídelny?), bude přímo kulinářský hod, hlavně, že jsme doma, že! Ale jednou to přijde a já budu zase stát u plotny a vařit a kolem budou chodit mí mlsní kamarádi a těšit se na to, co bude dobrého.

Tak se s vámi zatím trochu podělím o něco dobrého.

Kdysi jsem hodně cestovala a strávila také nějakou dobu v Číně. Já vím, že všude je čínských bister a restaurací spousta, ale tohle je takový ojedinělý a zvláštní recept z provincie Sečuan, ostřejší a u nás neznámé jídlo.

Můj domov jsou Krkonoše. Porostou houbičky, tak šup s nimi do octa a z toho vývaru si dáme bílou houbovou polévku.

A dědeček byl Maďar. Takže jeden receptík z Békesczáby, moc dobré to je.

Je to trochu směska chutí, ale proč ne???

Podotýkám, že vše vařím stylem "trošku tohodle a trošku tohodle", takže s nějakými váhami/mírami si moc hlavu nelámu. Musíte to zkrátka zkusit.

SLADKÁ KACHNA NA KOUSKY V MEDOVÉ OMÁČCE
Koupím v Makru kachní prsa s kůží bez kosti, 1 balení = cca 1 kg (v Číně se jídlo připravovalo ve velkém, z celé kachny, nasekané na kousky a ponořené v tom nálevu, vlastně to na těch tržištích "dusili" neustále a když hladovec dorazil, jen nabrali, mrskli do misky na rýži, přidali hůlky a s kostičkami si poraď, jak umíš)

Do hrnce z litiny nebo nerezového se silným dnem nakrájím 1 větší cibuli, klidně nahrubo. 1/2 paličky (dobře vidíte, opravdu 1/2 paličky) česneku nasekám k cibuli.

Přidám kus nasekaného čerstvého zázvoru a vše zaliji směsí: červené sladší víno, 2 velké lžíce medu, 2 velké lžíce sojové sladké omáčky, 2 velké lžíce karamelu (používám i ten, co se prodává na polévání zmrzliny nebo stačí zkaramelizovaný cukr). Kdo má rád ostré, což je v této čínské provincii velmi běžné, může přidat 2 hodně pálivé chilli papričky.

Kachní prsa i s kůží nařežu na velké kostky a vnořím do směsi tak, aby bylo maso ponořené v tekutině.

Pak to postavím na oheň, nechám rozvařit a stáhnu na naprosté minimum a tak 3-4 hodiny se o to vůbec nestarám. No, občas s tím míchnout můžete!

Výsledek: sádlo z kůže kachny se vypeče, při správné přípravě je kůžička tenoučká a křupavá, do masa násákne sladkost i ostrost směsi, cibule, zázvor i česnek se rozvaří a zahustí omáčku, která je pak úplně černá. Nahoře plave vypečený tmavý tuk z kachní kůže, ten seberu naběračkovou lžící.

Trochu bílé, nijak kořeněné rýže polít touto omáčkou a navrch dát kousky kachny, božská mana! A hodně syté.

Co se zbylou omáčkou, když se nesní? A s vypečeným tukem? Hodím to v pytlíčcích do mrazáku a použiji do guláše, když ho dělám někdy později. Je to neuvěřitelné, jak to zjemní chuť. Na tmavém, karamelovém tuku, oprásknu cibulku, na ní masíčko, ze kterého dělám guláš a pak do toho přidám zbylou (pokud tedy zbude) omáčku!

KRKONOŠE - BÍLÁ HOUBOVÁ POLÉVKA
Ona je taková nahnědlá, je to tím, že používám vodu, vyvařenou z hub, které se povaří před nakládáním do octa.

Houby si očistím, důkladně omyju a nakrájím na kousíčky. Dám vařit slanou vodu, v ní se vaří sítko s divokým kořením, abych ho pak nemusela jednotlivě lovit po kuličkách, do ní naházím kousky hub, minutku nechám přejít varem a vyndám do cedníčku. Jejich další osud - nakládání do octa, asi každý zná.

Ve vývaru, který zůstane, povařím kousky hub, které budou pak plavat v polévce a přidám cibuli a nahrubo sekaný česnek a kostku-dvě zeleninového bujónu (já kupuji v Makru takový prášek "Maggi zeleninový vývar, stojí asi 200,- Kč a hodí se do všech omáček, polévek apod. a děsně dlouho mi vydrží).

Když je to z poloviny měkké, přidám nakrájené brambory. Po změknutí všech vložených surovin už to jde rychle: vyklopím do polévky 1-2 (podle počtu porcí) zakysané smetany (nebo 1 normální smetanu a 1 zakysanou), okyselím podle chuti estragonovým octem nebo vinným octem a podle chuti také přidám rozkvedlaná vajíčka s troškou Vegety. S vejci nevařím, nechám je jen srazit. A přidám libeček, čerstvý nebo sušený. Můžete také přidat lisovaný česnek, sůl, vegetu, prostě podle přání a libosti.

Je to vážně moc dobré, bez kopru a bez kvásku, jako bývá kyselo, ale chuť toho houbového vývaru je silná a polévka má opravdu "říz". Postačí nám i k letnímu obědu.

PLNĚNÉ KLOBÁSOVÉ PAPRIKY V HOVĚZÍM PLÁTKU
Je to sice trochu zvláštní kombinace, ale zkuste, nebudete litovat.

Pokud umíte připravit masovou směs na klobásy, máte vyhráno. Pokud ne, stačí koupit ostřejší klobásy, rozmixovat je s jednou cibulí a 2 stroužky česneku, smíchat v misce s vajíčkem a trochou mletého masa a další trochou v mléce máčené housky (opravdu málo, jen tak pro spojení), aby vzniklo vláčné těsto.

Já mám ráda ostřejší, takže přidávám buď turecké koření na kebap, které si vozím z Turecka nebo chilli papričky, mleté nahrubo

A pak si připravíme: hovězí plátky ze zadního masa, tence rozklepané, jako na španělské ptáčky. Ty potřeme lehýnce hořčicí a necháme zatím stranou.

Menší bílé (vhodné jsou ty slovenské, pálivější) papriky naplníme důkladně klobásovou směsí a zavineme do hovězího plátku. Je-li větší, vejdou se do něj vždy 2 plněné papriky proti sobě, vytvoří to pěkný balíček. Omotáme nití, spíchneme párátkem nebo sevřeme drátěnou pružinou, koupila jsem je kdesi pro tento účel a nemají fakt chybu, aby to drželo pohromadě, nejlépe je motat to maso tak, aby překrylo vyčuhující náplň z paprik a ta se neroztékala do omáčky a zůstala v paprice.

A pak už jen připravujeme jako klasické španěláky - zpěněná slaninka, na ní cibulka, opéct závitky, podlévám troškou černého piva, vznikne dobrá šťávička, kterou nezahušťuji, pak k tomu houskový knedlíček........

Nemá to chybu.

Tak Vám všem přeji dobrou chuť a já se zase někdy ozvu s nějakými dalšími dobrotami!