Pamatujete? Boženka Němcová: V zámku a v podzámčí. Panstvo vařilo pro chudé polévku. V nejmenším kotlíku byla ta nejlepší pro panstvo a chudé děti. A ten největší kotel té nejřidší polévky byl pro ty nejchudší - žebráky.

Takže vězte - hrabě Benjamin Rumford se narodil r. 1753, vlastním jménem Thomsen a byl to americký fyzik! Kuchařem nebyl ani zdaleka, ale dá se předpokládat, že byl mlsoun a do kuchaření se rád pletl a dokonce v něm dokázal uplatnit i tu fyziku. Tak např. prý už v r. 1804 vyzkoumal, že vaječný bílek je velmi špatným vodičem tepla a okamžitě to vyzkoušel (úspěšně) při zapékání zmrzliny do sněhu z bílků!

Své fyzikální teorie uplatňoval i při návrzích "moderního" kuchyňského zařízení včetně odvětrávání a vydal na toto téma i několik knih. Nejzajímavější prý vyšla v Paříži už r. 1804 pod názvem "Politické, ekonomické a filosofické eseje" a obsahuje i 29 tabulek a vyobrazení nejnovějších modelů sporáků a jiného kuchyňského zařízení.

A tenhle pan Thomsen vstoupil do služeb bavorského kurfiřta a když v Bavorsku, v důsledku neúrody, začal hrozit hladomor, začalo panstvo, na Thomsenův popud a podle jeho receptu, vařit pro chudé velmi hustou polévku. Rozdávali ji zdarma, hladomoru bylo zabráněno a fyzik Thomsen si tím vysloužil titul hrabě Rumford.

A Rumfordská polévka byla vlastně polévka zeleninová, zahuštěná kaší ze žlutého hrachu, s přídavkem brambor, krupek a osmahnuté slaniny.

Zmínka u Němcové svědčí o tom, že se její používání hodně rozšířilo, takže recept měl asi mnoho variací, ale důležité bylo, že to byla polévka výživná, zahřála a mnohým lidem pomohla přežít.