16.4.2024 | Svátek má Irena


MLSOTNÍK: Literární Mlsotník

6.4.2007

Myslím tím kuchařské knihy, žádné časopisy o vaření. Mezi knihy ovšem počítám i dotýkané a ušmudlané ručně psané relikvie po babičkách. Ale těch není mnoho, stejně jako babiček není nikdy dost.

Když jsem přemýšlela o titulu článku, napadlo mě: "Ale Literární Mlsotník přece už existuje, jen se nejmenuje Mlsotník!" Ano, jsou to dva půvabné svazky s názvem Kuchařské recepty vypsané z krásné literatury. Jsou tématicky členěny jako správné kuchařky, ale ten záběr! Od Julese Vernea přes Rexe Stouta až k Jindřišce Smetanové. Mnoho knih, ze kterých pocházejí recepty, jsem znala. Ale ty recepty, jejichž domovský přístav jsem zatím neodhalila, mě navnadily - a přitáhly ke knihám, které bych možná jinak nepoznala.

Mám kuchařky česky psané i cizojazyčné, z tohoto, minulého i předminulého století. Odborně pokrývají celou šíři kuchařského umění s jeho četnými zálivy, průplavy a pevninami. Některé jsou krásné na pohled, s hezkými obrázky a pečlivou sazbou, ale neřeknou toho mnoho. Jiné jsou strohé, s úspornými texty, ale poučeným řeknou vše. Jednou z takových strohých biblí je Kuchařský lexikon Josefa Bittermanna. Dlouho jsem na něj číhala v antikvariátu. Musím zmínit i Rybí kuchyni Jindřicha Vaňhy, kde se šíře současného trhu s rybami již pomalu přibližuje té původní, prvorepublikové.

Ráda si v kuchařkách čtu, ale málokdy podle nich opravdu vařím. Asi je to tím, že se raději inspiruji podle momentálních podmínek v lednici, než bych vyrazila do obchodu s přesným seznamem. Hledám jen to podstatné - a tak jsem našla ve Francouzské kuchyni Jany Martinicové předpis na slané křehké těsto brisée, a v jiných kuchařkách jiné podstatné záležitosti.

Ve velmi starých kuchařkách, které mnohdy poskytují neocenitelné rady v mnoha domácích lapáliích, nacházím nejprostší rady - jak zachráním sraženou omáčku a proč se teplá šlehačka nedá ušlehat. Tato moudra bohužel v krásných plnobarevných publikacích našeho věku chybí. Ale zase jsou tu jiné radosti - ozdůbky z ovoce a zeleniny, neobvyklé kombinace surovin.

A tak mám všechny svoje kuchařky ráda.

A protože Mlsotník by nebyl Mlsotníkem bez nějakého receptu, tak vám napíšu jeden z mých oblíbených.

Trpasličí chleba

Tenhle dokážou jíst i lidi a mají ho rádi trpaslíci,kteří změkli velkoměstským životem a zamilovali si jídlo, které se nebrání.

250 g hrubé mouky

30 g otrub

0,5 lžičky soli, kyseliny citronové a jedlé sody

100 g máku

160 ml vody

0,25 lžičky černého potravinářského barviva (není nutné, ale to právě dodá chlebu onen proslavený vzhled "jako od maminky"

Předehřejte troubu na 210 stupňů, suroviny vypracujte do mírně lepkavého těsta, vytvarujte placku cca 23 cm v průměru a pečte asi 25 minut.

Vůbec nejlepší je, když se jí ještě teplý, oproti originálu, který je nejlepší, když se nejí vůbec.

Kuchařka Stařenky Oggové (zkráceno)

 

RenataE



KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !