Nejsem žádný militantní zastánce zdravé výživy, ale docela jsem zírala, co všechno se do chleba dává, aby neplesnivěl, byl tmavý/světlý, nadýchaný/hutný… A dost možná i kulatý/ šišatý.

V domácí pekárně máte jistotu - ať pečete, co pečete, vždycky je to hranaté.

Pekárna upeče jakékoliv kynuté těsto (slané i sladké). Můžete v ní taky těsto jen vyrobit a pak umotat housky a upéct v troubě. Zaručuji vám, že takové kynuté těsto v žádném robotu, natož ručně, nevyrobíte.

Pekárna má totiž vychytanou technologii, kterou běžně nejste schopni dodržet. Nahřívá suroviny, dlouho hněte, chvíli kyne, pak zase dost dlouho hněte, zase kyne, ještě jednou těsto srazí a zase kyne. A to v několika variantách podle zvoleného druhu chleba.

Časová investice do pečení jsou cca 3 minuty, nutné k odvážení surovin a jejich naházení do pekárny. Pak už jen zmáčknete tlačítko a to je všechno.

Ovládání pekáren je VELMI jednoduché.

Pekárna vypadá a má podobné rozměry třeba jako fritovací hrnec. Uvnitř se skrývá pečící nádoba s hnětacím hákem. Nádoba je vyjímatelná a omyvatelná, ale obvykle není co mýt, stačí otřít ubrouskem. Hák je buď jeden (pečeme kvádr na stojato) nebo dva (kvádr naležato). Hák vypadá poměrně titěrně vzhledem k velikosti bochníku, ale prohněte těsto dokonale. Hák po vyklopení chleba někdy zůstane v bochníku a vytáhne se háčkem, který je součástí vybavení.

Vysvětlivky pro začínající pekaře:

Sušené droždí dr. Oetker (zelený sáček) je v dávce 7 gramů určeno pro 500 gramů mouky. Zatímco droždí s modrým ptákem je 10 gramů pro 1 kg mouky. Proto ten rozdíl v dávkování.

Je možné použít i čerstvé droždí, ale já peču výhradně ze sušeného, protože je vždycky po ruce. Čerstvého droždí se používá méně, než je v receptech obvyklé.

Pšeničná hladká mouka je na chleby nejlepší polosvětlá, ale světlá stačí. Polosvětlou mouku lze koupit občas v hypermarketech.

Žitná hladká chlebová mouka se vyskytuje též v hypermarketech, v menších obchodech pak obvykle v koutku se zdravou výživou.

Část mouky lze nahradit celozrnnou moukou, která má ale jinou nasákavost a je tedy třeba experimentovat s množstvím tekutiny.

Rozinky a spol. přidáváme až po zvukovém signálu proto, že by se nám jinak v těstě trochu rozmělnily, a to pak není ono.

PL je polévková lžíce, tedy větší odměrka, ČL je čajová lžička, tedy menší odměrka. Protože každá polévková lžíce má jiný obsah, tak 1 ČL je 5 ml, 1 PL je 12,5 ml.

Nejlepší je použít kalibrovanou odměrku třeba od dětského sirupu proti kašli a najít mezi nádobím tu správnou čajovou a polévkovou lžíci.

Důležitá je přesnost u droždí, mouky a u vody. 25 ml rozdíl u vody může znamenat vzhledný nebo nevzhledný (tzv. ušatý) chlebík. Stejně na pečení působí i takové nesmysly jako je atmosférický tlak a vlhost vzduchu, a občas chlebík zušatí (čti z-ušatí) každému.

Odhlédneme-li od estetiky, výsledek je chutný skoro vždycky.

Zásadní je v pekárně pořadí vložených ingrediencí, platí:

napřed tekutiny a sůl, případně koření, cukr atd., pak mouka, naposledy droždí. Je to důležité především pro odložený start pečení (večer nastavíte, že chcete mít k snídani upečeno), protože droždí se nesnáší se solí a chlebík by nemusel vykynout.

Od teorie k praxi - Kmínový chléb od Romany (neselhávající recept z internetu)

325 ml vlažná voda
2 ČL sůl
2 ČL kmín nebo směsi Chlebové koření
1 PL jablečný ocet
2 PL olivový olej
250 g hladká pšeničná mouka
250 g hladká žitná chlebová mouka
1 ČL sušeného droždí s modrým ptákem
Program Klasik (pekárny Eta) nebo jiný základní dlouhý (cca 3 hodiny)
Po signálu možno přihodit cca 50-70 g semínek (dávám mix lněné, slunečnice, dýně).