Čtvrteční zpráva britského statistického úřadu potvrdila o dva dny starší zprávu Migrační observatoře Oxfordské univerzity. Jen za uplynulý rok do března vzrostla čistá migrace do Británie na 330 000 osob.

Je to třikrát více než vládní plán zvládnutelného množství příchozích a podle náměstka ministra vnitra Brokenshira rekord od druhé světové války. Zároveň statistikové oznámili, že z celkové populace něco přes šedesát milionů se 8,3 milionu osob, tedy už 13 procent, narodilo mimo Británii. Zprávu, jak už naznačeno, zjevně očekávala zmíněná oxfordská Migrační observatoř, která dodala, že podle jejího průzkumu před dvěma roky se celkový počet už blížil k osmi milionům, z čehož bylo 2,7 milionu osob ze zemí Evropské unie a dvojnásobek, tedy 5,2 milionu, ze zemí mimo unii.

Statistiky jako by potvrzovaly, že problém zvládnutí integrace do společnosti představují nikoli migranti z unie, z nichž většina se zas za čas vrátí domů, ale imigranti z jiných zemí, kteří zůstanou. Z unie jsou pak oblíbení Poláci, kterých je v Británii 853 000, a z přespolních třeba Indové, kterých je 793 000. Co je ovšem spojuje, je pracovitost a minimální nezaměstnanost, což je jaksi mimo zmíněné statistiky. S tím kontrastují imigranti z muslimských zemí, kterým je často vytýkáno, že se prý nechtějí asimilovat a tvoří ghetta.

S medializací nejnovějších vln běženců začínají Britové chápat nutnost přijímání většího množství azylantů ze Sýrie, když se jim tam - stejně jako zbytku Evropy - nechce účinněji zasáhnout proti tzv. Islámskému státu a diktátoru Assadovi.

Jelikož však Sýrii údajně opustily čtyři miliony běženců a značná část do Evropy směřuje, ožívají návrhy důkladného screeningu všech uprchlíků a poskytnutí azylu právě jen Syřanům a Eritrejcům a zbytek, tedy Pákistánce, Afghánce, Iráčany, Etiopany, Nigerijce a další subsaharské či asijské ekonomické běžence pak deportovat zpět do jejich zemí.

To sice bude britské daňové poplatníky stát půl miliony liber, ale rychle se to rozkřikne i tam, odkud tito běženci přicházejí. Vláda mezitím připravuje nový zákon proti zaměstnávání ilegálních imigrantů.

Těm bude hrozit šest měsíců vězení a zabavení výdělku a zaměstnavatelům tvrdé pokuty a dočasný zákaz činnosti. Britský parlament by také měl během dvou měsíců znovu hlasovat o návrhu vlády o rozšíření nynějšího bombardování ozbrojenců Islámského státu v Iráku letouny Královského letectva také na Sýrii, bez ohledu na odpor Assádova režimu a jeho ochránců v Teheránu a Moskvě.

Mnozí experti věří, že rázný postup demokratického společenství, včetně tvrdé ochrany Islámským státem nedobytých území, by Syřany odradil od odchodu ze země.

Co je však zjevně bude do Evropy ještě více vábit, je nerozhodnost a chybějící politická vůle k rázné akci mezi představiteli Evropské unie. To by jim měli vytkout především europoslanci, neb jim to určitě říkají jejich voliči.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus