Jak se dalo snadno předvídat, výlov nelegálních imigrantů za patronace Frontexu, italské válečné maríny, maríny jiných zemí a padouchů z NGO v čele se Sea Watch zdárně a radostně pokračuje. Tím je řádně „k dennímu pořádku“ kryt byznys novodobých afrických otrokářů s italskými mafiány všeho druhu a oportunisty poskytujícími za italské vládní peníze ubytování za cirka 900 eur měsíčně. Krásná práce.

Vysoký komisař pro uprchlíky má pochopitelně jediné téma: všichni se zapojte do přijímání, hřímá o tom směrem k zemím Visegrádu výhrůžně Macron a přizvukuje Merkelová. Evropská komise mohutně hovoří o pomoci Itálii, zatímco Rakousko dělá jediné rozumné - uzavírá hranice. Co také jiného už může dělat.

Ze všech stran je slyšet, že jakémukoli jinému postupu brání mezinárodní právo námořní, nařizující kapitánu lodi, která zachrání migranty, dovézt je do přístavu země, kde se mohou podrobit azylovému řízení. Jenže tady o žádné azylové řízení dávno nejde a nikdy už ani nepůjde. Je to záplava, která je živena z mnohých zdrojů, a valí se sem ti, kteří mají dost peněz, aby si to dobrodružství koupili. Jenže Itálie se pomalu hroutí pod tímto tlakem a obrovskými náklady, když sám její erár je i bez toho v dost tristním stavu díky znamenité fiskální politice posledních desetiletí. A protože zoufalá doba zpravidla plodí zoufalé činy a protože EK tak jako tak „vymyslí“ zase jen horu protokolů, dojde nakonec k tomu, k čemu dojít musí. Italská vojenská marína dojde k názoru, že jelikož je mezinárodní právo jen dílo lidí a jen pro ideální podmínky, a tudíž je to dílo logicky omylné, učiní kroky, kterými tento právní systém prolomí a udělá to, co musí: začne ty dobrodruhy vracet zpět do lybijských vod i s jejich matracemi (o člunech se jen těžko dá mluvit). Bude to drsné, leč jediné účinné a bude nucena začít zabavovat čluny nevládních šílenců, kteří v tom kšeftu jedou. Ať se to komu líbí nebo ne. Schválně, jak dlouho to bude trvat, než se stane to, co jediné se nabízí. A pak teprve se začnou dít věci.

V této souvislosti stojí za zmínku úterní summit V4 v Budapešti za účasti egyptského presidenta Sísího, který měl za cíl jednat o imigrační krizi. Zatímco Merkelová se drží svého pochybného dealu s Tureckem (či spíše s Ergoganem), jehož vyděračský potenciál je ohromný, země V4 - klobouk dolů - jsou skutečnými realisty a jednají s nejdůležitějším hlavounem severní Afriky, z níž se sem ta masa valí. Jestli toto není první dobrý krok k postupnému řešení, ať nežeru. O tomto summitu se ovšem v žádném velkém médiu Německa nedočtete, a to z jednoduchého důvodu: odporuje to šlichtě vařené v kuchyni komické dvojice Macron - Merkelová.

A takhle my tady žijeme.