Turecko musí změnit své protiteroristické zákony, potvrdila Merkelová v Istanbulu Erdoganovi

Už popáté za posledních osm měsíců zamířila německá kancléřka Angela Merkelová k Bosporu. V Istanbulu se zúčastnila prvního humanitárního summitu OSN, především se ale setkala s tureckým prezidentem Recepem Tayipem Erdoganem.

Sama četnost návštěv Merkelové v Turecku ukazuje, jak důležitá je Ankara pro její zahraniční politiku. Lépe řečeno pro jakoukoli kancléřčinu politiku od chvíle, kdy loni koncem léta svým vstřícným gestem vůči válečným uprchlíkům ze Sýrie zahájila novou éru svého vládnutí: řešení uprchlické krize.

Schůzka s Erdoganem pro ni byla víceméně nevyhnutelná. Kancléřka se ocitla pod tlakem opozice i médií, že „přehlíží“ některé kontroverzní „novinky“ v Turecku. A to kvůli těžce vydobyté dohodě mezi Evropskou unií a Ankarou z letošního března.

Turecko se v paktu zavázalo, že pomůže zastavit příliv uprchlíků na starý kontinent a že každého migranta, který od jeho břehů připluje do Evropy, může osmadvacítka vrátit zpět. EU za to slíbila, že za každého vráceného uprchlíka přijme jednoho syrského migranta z tureckých uprchlických táborů. Přislíbila také finanční pomoc ve výši tří miliard eur (pak přidala další tři miliardy eur) a zrychlení rozhovorů o vstupu Turecka do EU.

Pravda je, že od chvíle, kdy dohoda v dubnu vstoupila v platnost, počet migrantů, kteří připluli k řeckým ostrovům, se zásadně snížil. Ostatně tento bod naplňování dohody Merkelová v Istanbulu vyzdvihla. Ankara podle ní dohlíží spolehlivě na kontrolu pobřeží. Přesto kancléřka svého tureckého kolegu včera zase tolik nepotěšila. Ankara opakovaně žádá o urychlené zrušení vízové povinnosti pro Turky, s čímž však řada zemí Evropské unie nesouhlasí. Turečtí představitelé už několikrát zdůraznili, že pokud se nevyřeší víza – ideálně do začátku prázdnin, Evropa by zase mohla pocítit příval desetitisíců uprchlíků na svém území.

Merkelová ale v pondělí potvrdila, že Turecko musí splnit všechny podmínky EU, včetně revize nových protiteroristických zákonů, pokud chce dosáhnout bezvízového styku. A že to do 1. července lze jen sotva stihnout. Úpravu zákona ale Ankara odmítá. Brusel chce, aby Turecko zúžilo svou definici terorismu, kdy stíhat může i „jednání kompliců“. Někteří odborníci se obávají, že takto by vláda mohla stíhat i odpůrce prezidenta, třeba novináře nebo politické oponenty, coby „komplice terorismu“ za to, že například volají po zastavení armádních operací na převážně kurdském jihovýchodě Turecka.

„Řekla jsem během našeho rozhovoru jasně, že se domnívám, že také potřebujeme nezávislý právní systém. Potřebujeme nezávislá média a silný parlament,“ citovala agentura Reuters z tiskové konference po setkání. Merkelová tak ťala hned do několika sporných kroků turecké vlády. Naposledy v pátek parlament schválil vládou navrhované změny ústavy, což znamenalo i zrušení imunity zhruba pro čtvrtinu poslanců. Především ale pro poslance z prokurdské strany HDP, kteří bez imunity budou moci být trestně stíháni. Toto rozhodnutí Němci sledují s „hlubokými obavami“, řekla kancléřka, která si vysloužila kritiku kvůli aféře německého satirika Jana Böhmermanna, jenž ve svém vystoupení urazil Erdogana. Merkelová pak povolila jeho trestní stíhání, což jí mnozí vyčetli jako ústupek turecké vládě. V pondělí to ale svými slovy „řekla prezidentovi jasně“. A on jí prý otevřeně naslouchal, byť některé otázky zůstaly nezodpovězeny.

LN, 24.5.2016