28.7.2016 | Svátek má Viktor






MIGRACE: Proč jdou zrovna k nám? (1)

2.12.2015

Na každou složitou otázku, jako je tato, existuje jednoduchá, ale hloupá odpověď. Například ta, že se máme moc, až nemravně dobře a oni jdou jen za penězi. A za sociálními dávkami. Nebo že je to spiknutí toho či onoho. Případně že nás „Pán Bůh trestá, že se nemodlíme“, jak říkaly naše prababičky. V každém je něco pravdy, ale tvrdit to jen takhle, je nesmysl.

Je tady dobré požadovat, aby se při hledání odpovědí na složité otázky za

A) Používal heuristický model myšlení (dle řeckého „ heuriskó“, nalézám, nacházím):

1) Heuristika je metodika bádání, pravidla systému přemýšlení a dospívání k výsledkům;

2) Heuristika je zároveň poznávací postup, který nevychází z hypotéz, nýbrž spoléhá na to, že klíč k vysvětlení najde v pozorovaných jevech samých.

I když heuristika nikdy sama o sobě nezaručuje nejlepší řešení, je univerzálně použitelná, jednoduchá a rychlá.

B): Používalo kauzality (z lat. causa, ) což znamená příčinnost, přímý vztah mezi příčinou a jejím následkem. V silnějším smyslu přesvědčení, že nic se neděje bez dostatečné příčiny (determinismus). Lidově třeba: „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.“

C) Akademičtí vzdělanci pak požadují používání duševní „Occamovy břitvy“, latinsky „ Pluralitas non est ponenda sine necessitate“. Což se dá interpretovat dvěma mírně odlišnými způsoby:

1). Pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované.

2). Přesnější (užší) chápání Occamovy břitvy říká: „Pokud nějaká část teorie není pro dosažení výsledků nezbytná, do teorie nepatří.“

D) Zapomíná se však většinou, protože „myslitel musí vypadat vědecky“, na tzv. Hanlonovu břitvu. Což je aforismus předkládaný jako důsledek Finaglova zákona (viz Murphyho zákony) a Occamovy břitvy. Zní: „Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost. “

Spisovatel Robert Heinlein je pak znám výrokem: „Přisuzujeme ničemnosti tomu, co je výsledkem prosté hlouposti.“

Takže než začneme postupovat dále, prosím nezapomenout na „Hanlonovu břitvu“ a podle ní posuzovat ony teorie. Například ty, že za všechno mohou židé (Cyklisté. A): Proč cyklisté? B): A proč židé?), ilumináti, Kreml, američtí imperialisté, tajné spolky zednářů, kabalisté, UFO, Al Kajda, KGB, skupina Bilderberg, „Bohemian grove“ rozšířená údajně hlavně v anglosaském světě, „New World Order“ (Nový světový řád) atd. atd.

I když nikdy nelze vyloučit nějaká spiknutí úplně, aby se povedla realizovat, musí k tomu být potřebné podmínky. A tak je potřeba hledat odpovědi na otázku, zda již potřebné podmínky jsou. Jako byla například v Německu 1933 nacionalistická nálada zchudlých obyvatel trpících hladem, nezaměstnaností a bojem mezi marxisty a nacionalisty. V Rusku 1917 pak únava z války, líbivá teorie o třídní spravedlnosti, miliony nevzdělaných mužiků a malá skupina marxistů podporovaná dělníky. Otázka je, zda je současná situace podobná a zda nejsou muslimské masy v takovém ekonomickém a duševním stavu, že se překlopí k fanatickému islamismu.

Podívejme se nejprve na různá vyjádření politiků a vědců. Jistě si všimnete, že jako vždy každý v pohledu na dnešek a hlavně budoucnost preferuje svoji odbornost a své zájmy. Podle lidového rčení: “Každý cikán hádá podle své planety.“

Europoslanec Tomáš Zdechovský zmínil v Jihlavě již 24. 8. 2015 při debatě na téma „Uprchlíci a imigrace“ s odvoláním na údaje Vysoké komisařky OSN pro uprchlíky (UNHCR), že v současnosti jsou na celém světě v pohybu stovky milionů lidí, Evropy se pak bezprostředně týká asi deset milionů lidí, kteří jsou v blízkosti jejích hranic. Zdechovský sám odhaduje, že v nejbližších letech se mohou pokusit tyto hranice překročit asi dva miliony běženců. Příčinu ale lidovecký europoslanec nevidí (jen) v islámu.

Sociolog Ivan Gabal, v diskuzi podle Parlamentních listů, vyjádřil obavy, že v případě uprchlické krize půjde o dlouhodobý problém, který svými rozměry bude největší krizí od druhé světové války a na jehož řešení zatím nikdo nemá zaručený recept. Pokud budou eskalovat okolnosti, jež dnes nutí lidi k útěku, může jít do budoucna o dvacet až dvacet pět milionů lidí. Již v srpnu 2015 řekl: „Svědčí o tom už současná situace, kdy Evropa nestíhá uprchlíky registrovat a statisíce se jich nekontrolovaně pohybují po zemích EU a hledají místo, kde se uchytí. Přetížení imigrací je otázkou soudržnosti Evropské unie a i my budeme muset jako člen nejbohatšího klubu na světě převzít spoluzodpovědnost. Hledání její míry bude otázkou příštích týdnů.“ (Jak se ale ukazuje, tak spíše měsíců a možná let.) Podle Gabala je cílem dostat vývoj v Evropě pod kontrolu. Uvedl přehled oblastí, které jsou zasaženy různými typy krizí a odkud hrozí příchod uprchlíků, vyčíslil počet obyvatel v těchto oblastech Afriky a Blízkého východu je asi 510 milionů a systém vzniklý během studené války se hroutí. Upozornil také na to, že model Islámského státu expanduje do dalších zemí.

V souvislosti s hypotézou globálního oteplování je často vyslovována domněnka, že za vše, či alespoň za většinu exodu muslimů a Afričanů do Evropy, může sucho. Například známý a oblíbený klimatolog a filozof Václav Cílek v rozhovoru pro Právo varuje, že současná imigrační krize, související navíc s klimatickými změnami, je teprve začátek. Na pochod se podle něj dalo teprve promile lidí, kteří se na pochod dát mohou. S čímž lze souhlasit.

Jeho hlas je podpořen zkušeností, že vyrůstal ve škole v Tanzanii, kde byl jediným bělochem mezi černochy a Indy. „Ke znalosti Orientu,“ říká Cílek, “není nad to být párkrát přepadený, ošizený, podvedený, být zadržen policií, která si říká o úplatek...Potom ta zkušenost je úplnější. Uvědomil jsem si, že málokdo k tomu přistupuje z tohoto pohledu.“

Bohužel, tato zkušenost prakticky všem „sluníčkářům“ chybí. Na otázku redakce PL „Co říkáte konání Evropské unie, například rozhodnutí o kvótách?“ Cílek odpovídá:

Na mě to dělá dojem, že větší část politiků EU je odtržena od normálního života. To není nic nového. Evropští politici v Bruselu jsou většinou zástupci velkých stran a ty velké strany si nemůžou dovolit rozhádat dvacet procent cizinců v druhé generaci. Jako americký prezident bojuje o hlasy hispánských žen, tak evropští politici nemohou přehlížet voliče z řad cizinců.

Když žijete na pokraji islámské čtvrti v Rotterdamu, tak vidíte, jak se ta čtvrť každým rokem rozrůstá dál, blíž k vašemu bytu. Váš byt ztratí kus tržní hodnoty, to vás znepokojí a pokud na to máte peníze, odstěhujete se jinam.

Ale pokud žijete v elitní čtvrti, tak víte, že tato vlna tam nedojde možná ani za dvacet let, takže jste v pohodě. S evropskými politiky je to podobné.“

Tím se mimochodem částečně vysvětluje také otázka, proč jsou obyvatelé bývalých soc. dem. států skeptičtí. Nejenže mají zkušenost s nedávnou totalitou, ale také žijí mimo „elitní části Evropy“. Vraťme se však k slovům Václava Cílka:

Svět začíná vysychat, což víme z klimatických modelů. Voda ubývá v zásobnících v povodí Gangy, Indu, v perském zásobníku, ale také v severoněmeckém a v některých dalších. Čili na jedné straně máme vysychání zdrojů – je to dáno suchem a nedostupností vody, erozí půdy – a do toho bouřlivě roste populace. Nigérie má 180 miliónů obyvatel, ale během dvaceti let má mít 360 miliónů. Měřítko začíná být nezvládnutelné.

Původní model byl takový, že přijde sucho a bude tak velké, že nevyžene statisíce lidí, ale milióny až desetimilióny. Já jsem zaražený z toho, jak je to rychlé a náhlé, ale zároveň vnímám, že na pochod se dalo teprve promile lidí, kteří se na pochod můžou dát.“

Redakce se ptá: „Třeba proto, že zatím nepřišlo sucho?“

Ano. My uprchlíky někdy vnímáme jako válečné nebo politické, ale začíná to u zdrojů. Těch je málo, vznikají distribuční mafie, ty se propojí s politickými stranami, vzniká politická krize... Strany a mafie si udělají ozbrojené milice, najdou si spojence v cizině a konflikt pokračuje dál.

Množství lidí, kterých se týká sucho a kteří se můžou dát na cestu, je podle UNESCO miliarda. Tomu číslu nemusíme moc věřit, ale řekněme, že to jsou desítky a stovky miliónů.“

V každém případě se už miliony na cestu vydaly. Odhad jen za Německo je ten, že do roku 2016 tam přijdou tři miliony lidí. V listopadu 2015 pak tajné služby odhadovaly, že už v té době se v Evropě pohybovalo okolo 15 milionů nikde neregistrovaných imigrantů, žijících v „šedých zónách“ a hlavně v no-go zónách.

Jak správně řekl V. Cílek, vody ubývá. To je jistě jedna z příčin exodu do Evropy, je však otázka, jak významná a v jakých souvislostech. Ale není to odpověď na otázku, proč zrovna k nám. Saúdská Arábie, Katar a další ropné státy jsou bohatší než Evropa. Musí v tom být tedy ještě něco jiného.

(Z připravované knihy o imigraci)

Pokračování



Přemýšlíte co uvařit?
Přemýšlíte co uvařit?

Inspiraci a zajímavé recepty najdete na eMimino.cz

Diskuse


Z. Rychlý
22:38
2.12.2015

J. Kanioková
21:37
2.12.2015

J. Anděl
Ok
19:54
2.12.2015

P. Maleček
15:07
2.12.2015

J. Mrázek
15:37
2.12.2015

J. Fridrich
16:00
2.12.2015

J. Kanioková
21:38
2.12.2015

I. Mertl
15:02
2.12.2015

L. Dočekal
12:32
2.12.2015

J. Kanioková
21:51
2.12.2015

A. Alda
11:13
2.12.2015

K. Janyška
10:19
2.12.2015

M. Starý
8:34
2.12.2015

T. Kočí
10:47
2.12.2015

J. Hlubek
7:55
2.12.2015

T. Kočí
10:51
2.12.2015

M. Starý
14:07
2.12.2015

J. Sova
12:31
2.12.2015

J. Kanioková
21:40
2.12.2015

počet příspěvků: 30, poslední 3.12.2015 01:38









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.