19.3.2024 | Svátek má Josef


MIGRACE: Kontrarevoluce kráčí Evropou

25.6.2018

Doufám, ale co platí dnes, nemusí platit zítra. Politický vítr se v západní Evropě obrací a spor o hranice migrace je na pořadu dne. Itálie řekla dost a poprvé byly nuceny nevládní organizace „záchranářů” svůj náklad složený převážně z mladíků subsaharské Afriky (629 osob) vyložit ve Španělsku. I tamní úřady přitvrdily a slíbily „uplatňovat kritéria politického azylu”, ta už půlstoletí platí jen na papíře a miliony přistěhovalců žijí v západní Evropě, přestože diskriminaci ani pronásledování neprokázali.

Španělská ministryně práce Magdalena Valerio Cordero varovala, „ať si nikdo nemyslí, že jde o precedent, EU by měla změnit svou imigrační politiku”. Italský ministr vnitra Matteo Salvini má na krku nemožný úkol deportovat půl milionu odmítnutých či neregistrovaných přistěhovalců. Itálie se stala obětí Dublinských dohod, nemohla nápor migrantů zvládnout a po uzavření hranic na sever je nemá kam poslat. Polovina států, odkud přišli, je zpátky nevezme. Nápad, že by si dnes mohl nějaký politik ze solidarity dovolit přijmout desetitisíce běženců, je absurdní. Způsobil by politickou krizi a za rok by antiimigrační strany ovládly Europarlament.

I německá třetí velká koalice Merkelové se nachází v krizi kvůli hranicím. Ministr vnitra z konzervativnější koaliční strany (CSU) navrhl kontrolu migrantů přímo na hranicích. Alternativa (AfD) by mohla připravit CSU o nadpoloviční většinu v nadcházejících bavorských volbách, pokud se vůči imigrační politice oslabené kancléřky ostře nevymezí. Po znásilnění a vraždě čtrnáctileté židovské dívky odmítnutým iráckým azylantem je německá veřejnost mnohem citlivější na neschopnost vlády zařídit deportace.

Největší průlom do jednotné fronty politiků však způsobil nový rakouský kancléř Sebastian Kurz, spáchal nemyslitelné - koalici s antiimigrační stranou Svobodných. Zpřísnil azylové podmínky, sociální dávky podmínil znalostí němčiny a pro příjem migrantů určil roční strop 30 000. Zakázal financování mešit z ciziny, sedm uzavřel a dva imámy vyhostil. Rád by během předsednictví Unie reformoval její migrační politiku a zavedl omezené přijímání azylantů přímo v Africe. Mnozí v něm vidí naději na udržení tradičních stran u vlády. Možná je už na záchranu Rakouska pozdě, 19 procent lidí má imigračním původ, z toho 800 000 muslimů a ti mají proti průměru trojnásobnou porodnost.

Kurz jistě v Bruselu narazí. Salvini jako první vládní politik v Evropě nepřímo poukázal na fakt, že Unie není řešení, ale problém: „Místo pašeráků k nám dovážejí běžence neziskovky (ngo).” A mohl dodat - loví je pár desítek metrů od pobřeží. Obchodníci s lidmi si mnou ruce, netřeba shánět ani ty jakž takž plavbyschopné kocábky, jež stály tolik životů. Není tajemstvím, že i humanitární organizace do jisté míry EU financuje. Od nultých let se také nápadně zvýšila aktivita nadšenců povzbuzujících chudé z celého světa, aby hledali živobytí v Evropě. Vydatně jim pomáhá Frontex, pohraniční stráž EU. Ta migranty nevrací na africké pobřeží, ale importuje.

Zvláštní je ta utopická víra v globální svět bez hranic a ještě podivnější, že se týká jen Evropy. Mladí aktivisté nalézají v touze pomáhat cizím lidem v nouzi smysl života. Vytrhli jedinou ctnost z kontextu protichůdných ctností a povinností, píše Douglas Murray ve své historii imigrace do Evropy Podivná smrt Evropy. Nechtějí nic vědět o nerovném kulturním a civilizačním vývoji lidstva, o komplikacích charitativní práce, o špatné cestě dlážděné dobrými úmysly. Popletla je nejspíš ideologie lidských práv a univerzální etika. Kdo by si nepřál, aby si byli lidé rovni před zákonem, ale rozumem, vzděláním, schopnostmi a morálkou si rovni nejsou a platí to i o lidských kmenech a národech. Australští domorodci dodnes žijí ve starší době kamenné, Afričané v kleptokratických státech kmenových třenic málokdy pod vládou zákona a Arabové se ve vztahu k ženám pohybují někde v raném středověku. Vzdělanců mají málo a jejich knižní produkce nedosahuje ani počtu nepatrného Izraele. Naivní je idealistická představa, že importem chudých mas pomůžeme jim i sobě. Fanatikům špatně pochopeného humanismu nelze vysvětlit, že příliš velká imigrace rozvrátí nejen soudržnost a demokracii, ale zničí i evropský civilizační blahobyt a sociální stát. Proč nestačí pohled na převážně muslimské čtvrti jako Molenbeek, v Malmö nebo St. Denis v Paříži, ta zjevná svědectví ne-integrace?

Protože nepočetná sekta utopistů má své intelektuální mozky na univerzitách a souhlasí s ní i hlavní politický proud a Unie. Od potřeby levné pracovní síly došli k názoru, že je zapotřebí vymírající populaci Evropanů vyměnit. Většinu, která nesouhlasí se ztrátou tradičního domova a s dovezenou kriminalitou, počali cenzurovat a napadat. Vyvinuli ohromné, téměř konspirační úsilí popírat očividnou zkušenost bludnou sítí teoretizujících argumentů.

Komisař pro migraci Dimitris Avramopoulos v článku „Migranti v Evropě zůstanou” (8.12.2017) píše: „Migraci nelze zastavit. Za minulý rok zajistila Evropská unie pobyt 700 000 uprchlíkům a je to naše morální povinnost i nezbytná ekonomická a sociální potřeba stárnoucího kontinentu. Migranty, mobilitu a pluralismus musíme uznat jako normu naší politiky. K zajištění migrační politiky je nutno změnit kolektivní myšlení Evropy.” Neuvěřitelná Ideologická zaslepenost. Proč je nutné přijímat miliony analfabetů včetně problémů s kriminalitou a islámem? I kdyby měli příchozí zatím neměřitelný vysoký potenciál IQ, těžko jej rozvinou v chudinských ghettech. Kdyby si politici dělali starost s vymíráním, přemýšleli by, jak umožnit rodinám levnou hypotéku, aby si pořídily další dítě. Chvalme hranice, které tak nenávidí šéfkomisař J-C Juncker, prý „nejhorší vynález, jaký kdy politici vymysleli”. Pomezí států je často prastaré, etnicky a kulturně vymezené a nevymysleli je politici. Je naší jedinou obranou domova. Sláva vlasti, že se o nich alespoň vede veřejná debata.

MfD, 21.6.2018