25.4.2024 | Svátek má Marek


MIGRACE: Jedno odpoledne na ČT2

3.5.2016

Tuším, že šlo o středu 27. dubna. Po nějakých bezvýznamnostech o zvířatech asi z Austrálie, ejhle, opět dokument o tzv. „uprchlících“. Chtě nechtě jsem zbystřil pozornost. Komentář je jednostranně nekritický, jak je poslední dobou na stanicích ČT v těchto pořadech smutným zvykem.

Znovu je máme pouze litovat, znovu jsme citově vydíráni, zejména pomocí dojemných záběrů rozkošných dětí. O skutečných příčinách jejich masového nájezdu na Evropu ani slovo. O jejich právu či neprávu na azylové řízení ani slovo. O tom, že prošli už několik tzv. bezpečných zemí, ani slovo. O jejich skutečných cílech a maximalistických požadavcích ani slovo. O jejich kriminalitě ani slovo. Záběry ukážou jen zlou francouzskou policii, která je z Calais nechce jen tak bez dokladů a registrace pustit do Anglie. O pravidlech mezinárodního práva a jejich porušování ani slovo.

Jediná vážná kritika chování utečenců zaznívá z úst řidičů těžkých náklaďáků. Nechtěl bych být v jejich kůži. Když se jim do kamionu někam někdo nacpe bez jejich vědomí, mohou je v Anglii obžalovat a odsoudit. A „uprchlíci“ jsou drze vynalézaví a mají na to ne zrovna levné nářadí. Vzápětí však slyšíme několik jejich „aktivistů“, kteří si stěžují, jací že to jsme my Evropané nelidové. Jako stříbrná nit se všemi jejich proslovy proplétá termín „lidská práva“. Ale o tom, že ke každým právům patří také nějaké povinnosti, opět neslyšíme ani slovo.

Je snad lidským právem násilím vniknout do země a nechat se tam jejími pracujícími obyvateli nekonečně dlouho živit? Jde snad lidským právem beztrestně napadat evropské ženy a rabovat obchody? Je snad jejich lidským právem vynucovat si omezování našich staletých kulturních zvyklostí? A konečně, zabíjet nevinné civilisty teroristickými útoky, to má být také jejich lidské právo?

Raději ani nehovořím o pronikání jejich organizací do našeho školství a do naší veřejné správy všude, kde se jich nahromadí třeba jen několik desítek. Nebudu hovořit ani o zastrašování odpůrců islamizace, o předestírání lživého obrazu svého náboženství zamlčováním jeho politických cílů, a vůbec, našlo by se toho víc, o čem nebudu hovořit. Začne to pokornou žádostí o povolení výstavby mešity s odkazem na deklarované náboženské svobody a končí to posloucháním nesmyslně zesíleného kvílení jejich muezzinů z věží nových minaretů jako třeba v Hamburku. Pak následuje požadavek odstranění obecního vánočního stromu, protože by urážel jejich náboženské cítění, a krůček po krůčku nás pomalu začnou ovládat. Tak si to alespoň jejich vůdci představují a naprosto otevřeně o tom ve svých televizních vystoupeních hovoří. Staneme se skutečně jejich otroky, jak nám předpovídají?

Vraťme se k našemu televiznímu programu. Po zdařilém dokumentu následuje další, jehož titul říká „Katar – perla budoucnosti“. Jsem fascinován, skutečně dokonalá výkladní skříň arabského islámu. Ze záběrů doslova čiší klid a pohoda. Společenské bohatství je umocněno supermoderní architekturou a nejlepší dostupnou technologií. Vše nakonec vyvolá jedinou otázku, kdo ten „zázrak“ financuje?

Odpověď je přejednoduchá. Přece my sami, to znamená celý tzv. západní svět. My, kteří do svých nenasytných aut čerpáme předražený benzín či naftu. Ještě před několika desetiletími tam měli jen poušť, velbloudy a beduíny. Těžba ropy v nově nalezených polích přinesla některým zemím prudký civilizační zlom. Nic proti tomu, stále rostoucí spotřebu energie nezastavíš, a industrializaci jsme si nakonec vymysleli sami.

Na druhé straně mě zaujala představa, že už brzy vyměníme svá po ropě hladová auta za elektromobily. Ta revoluce se blíží mílovými kroky a zajímavé je, že na tom mají naše české mozky také svůj nezanedbatelný podíl. Současným problémem elektromobilu jsou baterie, jejich cena, výdrž a rychlost nabíjení. Dočetl jsem se o českém patentu na „čerpací elektrostanici“, kde bude vyčerpaná baterie vyměněna robotem za nabitou za pouhé dvě minuty. Den „D“ se neúprosně blíží. Otázkou je, co si počnou Saúdská Arábie, Kuvajt a Emiráty, až cena ropy poklesne na její skutečnou tržní hodnotu. Možná i tento výhled motivuje islámské vůdce, aby se chovali způsobem „urvat, co můžeme, dokud to ještě jde“. A možná právě proto jsme teď uprostřed bezohledně vyvolané a vojenským způsobem vedené operace, kterou sami „politicky korektně“ nazýváme imigrační krize. S tím souvisejí další otázky.

Proč náhle zbohatlé muslimské země, které se prezentují jako „perly budoucnosti“, nepomohou svým souvěrcům, kteří opouštějí válečné zóny? Proč jejich „náboženští“ vůdci směrují jejich proud výhradně do Evropy a celý ho zřejmě financují? Proč také financují někdy i obě z válčících stran ve svých regionech? Nechci se zbytečně opakovat, alespoň částečnou odpověď můžete najít v mých předchozích článcích.

Závěrem musím konstatovat, že toto televizní odpoledne se ČT Dvojce skutečně podařilo. Člověk má dojem, že dramaturgie vysílání dostala na nějakém školení od nějakého dobře utajeného vedení pokyn typu: „Ta vlna veřejného odporu už pomalu odezněla, lejte to do nich znovu.“ Vzpomínáte si na památnou Goebbelsovu poučku, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou? Skutečnost, která znovu nabývá až děsivých rozměrů.

Vlna odporu neodezněla, ale stále trvá. Trvá, protože její příčina také stále trvá. Islámský nájezd na Evropu ještě neskončil, jen se nadechuje k dalšímu, ještě mohutnějšímu úderu. Bude Evropa znovu jen bezradně přihlížet?