Vládní výzkumný ústav ekonomický (VATT) vydal zprávu o ekonomické integraci imigrantů ve Finsku. Shrnuje hodnoty za posledních 20 let a není moc povzbudivá.

Finsko patří v EU k těm zemím, které berou otázku azylového práva a imigrace poměrně pragmaticky. Od roku 2015 jsou součástí vládní koalice v Helsinkách „Finové„, dříve „Praví Finové“, typická protestní strana, která se mj. vymezuje vůči imigraci z rozvojového světa. Účast ve vládě sice tuto stranu stála nemalé množství voličů (aneb jakmile převezmete vládní zodpovědnost, část protestních hlasů se vypaří), ale zároveň tím došlo k určitému posunu ve společenské a politické atmosféře. Na rozdíl od švédského přístupu, který by se dal popsat slovy budeme humanitární velmoc za každou cenu, jsou Finové ve své politice realističtější a hledí na důsledky. „Overtonovo okénko“ je zkrátka ve Finsku někde jinde než ve Švédsku.

Jazyková bariéra mezi Finy a zbytkem Evropy je velká. Pokud se z Helsinek vynoří nějaký oficiální materiál v jazyce anglickém, nebývá určen jen pro domácí publikum, ale i pro zbytek světa. Takovým příspěvkem světovému publiku je i čerstvá Zpráva o integraci uprchlíků do finského pracovního trhu, jejíž anglickou podobu si můžete stáhnout v PDF zde. Jsem zvědav, zda bude mít na politické debaty v EU nějaký vliv. Její obsah je rozhodně zajímavý.

Předmětem zprávy byl výzkum imigrantů, kteří se přistěhovali do Finska mezi lety 1990-2013, tedy ještě před současnou migrační krizí. Zkoumaní lidé byli rozděleni do několika skupin podle regionu původu: Irák, Afghánistán, Somálsko, bývalý Sovětský svaz, bývalá Jugoslávie, Turecko, země OECD a ostatní. Ne všichni přitom byli azylanti: například ve skupině obyvatel bývalého Sovětského svazu představovali azylanti jen necelá 2 %, zbytek se přistěhoval jiným způsobem. U exotičtějších zemí původu, jako je Somálsko, se však o azylanty jednalo prakticky ze sta procent. Všechna srovnání se týkala pouze osob ve věku 25-60 let.

Autor studie se zaměřil zejména na následující otázky:

- Jaký je rozdíl v míře zaměstnanosti mezi rodilými Finy a imigranty? Jak se vyvíjí v čase, např. za deset či patnáct let od příchodu do země?

- Jaký je rozdíl v příjmech? (Tento rozdíl mj. odráží kvalifikovanost práce a rozsah úvazku. Programátor na plný úvazek vydělá mnohonásobně více, než uklízečka na částečný úvazek).

- Jak jsou na tom jednotlivé skupiny imigrantů, co se pobírání sociálních dávek týče? Jak se míra pobírání dávek vyvíjí v čase? Zlepšuje se, zhoršuje?

23 stran studie je nabito grafy a tabulkami, které znázorňují odpovědi. Nejpřehlednější graf je asi tento, který shrnuje všechny zkoumané jevy na jednom místě.

Z hlediska zaměstnanosti jsou na tom všechny skupiny imigrantů výrazně hůře, než rodilí občané Finska. Ani po delším pobytu se nepřibližují míře zaměstnanosti běžné u Finů. Zkoumaní imigranti se přitom rozpadají na dvě velké skupiny: „úspěšnější“ občany bývalého Sovětského svazu, Jugoslávie, Turecka atd., jejichž dlouhodobá míra zaměstnanosti se pohybuje na cca třech čtvrtinách té finské, a na „propadlíky“, což jsou Iráčané, Afghánci a Somálci, kteří zůstávají daleko pozadu i po 10-15 letech pobytu ve Finsku. Přesná čísla najdete v tabulce A1 na straně 23.

Nápadná je zejména extrémní nezaměstnanost mezi ženami, která v grafu není vidět, naleznete ji jen v tabulce. Pouze u občanů bývalého Sovětského svazu pracují ženy zhruba ve stejné míře jako muži. Naopak ženy z muslimských kultur chodí ve Finsku do práce jen velmi málokdy. Např. zaměstnanost Somálek leží 66 procentních bodů pod zaměstnaností Finek, tj. pracuje jen zhruba každá šestá až sedmá Somálka. U Turkyň, Iráčanek a Afghánek nejsou odpovídající čísla o moc lepší. Zvyklosti z regionů původu, podle nichž má žena sedět doma, se tedy uplatňují i v úplně jiném kulturním prostředí.

Z hlediska příjmů je situace dosti podobná. Nejlépe se při vydělávání daří lidem z bývalé Jugoslávie, bývalého Sovětského svazu a zemí OECD, ale ani oni nedosahují v průměru finské úrovně mezd. „Problémová trojka“ v podobě občanů Iráku, Somálska a Afghánistánu je na tom katastrofálně. Po 10 letech pobytu v zemi vydělají jejich občané nanejvýš polovinu toho, co průměrný Fin, ale leckdy i méně (Iráčané 22 %). Podstatná část tohoto rozdílu příjmů je – samozřejmě – způsobena jejich nižší mírou zaměstnanosti.

Nu, a vzhledem k těmto dvěma pozorováním nás už nepřekvapí, že poměr pobírání sociálních dávek je téměř u všech skupin imigrantů daleko vyšší, než u rodilých Finů. Pouze občané zemí OECD mají tento poměr výrazně nižší než Finové, naopak u Afghánců, Somálců a Iráčanů dosahuje zhruba 2,5-násobku toho, co u Finů. Vývojem pobírání dávek v čase se zabývá tabulka 4 na straně 20. Bohužel z ní plyne, že ani po 10-15 letech pobytu v zemi se situace podstatnou měrou nezlepšuje. Jednou na dávkách, pořád na dávkách (ne, že bychom tento problém neznali i u nás).

V závěru studie na straně 21 se mj. říká:

Politická rozhodnutí v roce 2015 (míněno zpřísnění azylových podmínek, poznámka MK) byla z větší části motivována dojmem, že dřívější uprchlíci se neintegrovali do finského pracovního trhu a tudíž představují břemeno pro veřejné finance. Výsledky shrnuté v tomto průzkumu tuto perspektivu podporují.

Před pár dny se na Maltě konal summit Evropské unie, věnovaný migrační krizi. Na něm vystoupila také komisařka Frederica Mogherini. Ta má na věc dost odlišný názor:

Se svojí stárnoucí populací Evropa potřebuje imigraci. Evropané by měli pochopit, že potřebujeme imigraci pro svoji ekonomiku.

Srovnejte to se závěry finské studie a divte se. A to Finové nejsou ve svých závěrech sami.

Německý ministr financí Schäuble před měsícem oznámil, že Německo vydalo na migrační krizi v roce 2016 celkem 22 miliard € (cca 600 miliard Kč, tedy pro představu zhruba polovinu českého státního rozpočtu), a že na letošní rok počítá s podobnými výdaji. Švédsko, které má podstatně méně obyvatel než Německo (desetkrát), počítalo na rok 2016 s náklady ve výši 56 miliard švédských korun (cca 160 miliard Kč), s tím, že podobnou částku bude nuceno vydávat každoročně minimálně do roku 2020.

Asi má paní komisařka nějakou jinou matematiku než já. Já z těchto poznatků totiž odvozuji úplně jiný závěr. Tenhle druh migrace nejen, že stárnoucí Evropě nepomůže. Ten ji ekonomicky potopí daleko rychleji, než by se potopila sama.

*****************************
*****************************

Hudební epilog
Nejslavnější finský skladatel.

Převzato z Kechlibar.net se souhlasem autora