Tak si představte, že dnes je Mezinárodní den nenakupování ničeho.

Vzpomněla jsem si na to, když jsem nedávno šla navštívit svoji moc dobrou kamarádku do blázince. Hm, mohla bych napsat do léčebny, ale když ten blázinec je v souvislosti s touto roční dobou často zmiňován.

Takže si tak kráčím tichým krásným parkem, a když míjím jednu z mála obsazených laviček (je přece jenom chladno), zaslechnu, jak neznámá schoulená postava žaluje do mobilu: „Ale na půjčky jsem vám byla dobrá, co?“

Musí se člověk dostat až do blázince, aby se dokázal tomu bláznění vzepřít?

Nu, dnešek strávím „mimo ploty“ s dalšími přáteli a bandou veselých psů na procházce mezi poli, stromy a potoky, a potom v družném hovoru u bohatého stolu. To jídlo i pití směním za peníze, to se nedá nic dělat. Ale jídlo není jen tak nějaká lecjaká věc. Nebo je?

Zítra zapálíme první adventní svíčku. Znamená naději a očekávání.

Což je radost, viďte?

Přeji příjemnou sobotu a neděli.

Toto je obvyklý vípák, takže sem pište o čemkoli, co vás zajímá a oč se chcete podělit.