19.3.2024 | Svátek má Josef


ROZHLEDNÍK: Měny, neměny a tak vůbec

16.1.2019

Říká se tomu výzva. Prakticky to spíš znamená něco jako malér. Takhle mě jedna nejmenovaná Zvířetnice na jaře požádala, abych napsala něco o bitcoinu. S poněkud těžkým srdcem jsem souhlasila, ale prohlásila jsem, že to bude až tak na podzim. Od té doby jsem se snažila na to moc nemyslet - uvědomte si prosím, že ačkoliv mám k problematice blíž než většina Zvířetníků, je to blízkost dost relativní. Takže následující text berte jako výsledek mých dosti subjektivních úvah.

Nebudu psát speciálně o bitcoinu. Dotaz byl směřován na něj, ale on je jenom zástupcem celé téhle nové reality.

Tak tedy:

Klasické měny, digitální měny, kryptoměny

Klasické měny všichni známe: korunu, euro, dolar atd. vydává (emituje) centrální banka. Klíčová je v téhle situaci její nezávislost, jistě si vzpomenete na středověké případy, kdy panovník nechával razit mince čím dál méně stříbrné nebo zlaté. Dnes se tomuhle fenoménu říká tisknout peníze… a stává se to, zejména když je centrální banka příliš ochotná podporovat vládu v utrácení.

Digitální měny jsou obecně totéž, ale na vyšší technologické úrovni. Tedy opět koruny, eura, dolary atd., ale bezhotovostní, peněženku v kapse nepotřebujete. Tenhle trend už je docela daleko třeba ve Švédsku. Je to líbivá představa, ale uvědomte si, že stát má k vašim penězům mnohem blíž, než by se vám někdy (třeba v takovéhle situaci) mohlo líbit.

Kryptoměny jsou něco jiného. Existují nezávisle na státech a centrálních bankách, zcela odděleně od nich. Třeba podle ČNB to ani měny nejsou, ČNB je bere jako komoditu (jako některé kovy, obilí, umělecké předměty apod., do kterých můžete investovat). Tím pádem se jimi nezabývá.

Kolem poloviny roku 2018 existovalo cca 1 600 různých kryptoměn v celkové hodnotě asi 367 miliard dolarů. Co to tedy vlastně je?

Jako kryptoměna jsou označovány decentralizované (žádná centrální banka) digitální měny fungující na principu blockchain (o něm v dalším odstavci). Název kryptoměna vznikl na základě toho, že při tvorbě, převodech a zabezpečení těchto měn se využívají kryptografické techniky (čti: složitě počítavé zabezpečení).

Blockchain

Blockchain možná patří k největším vynálezům posledních let. Jeho princip je v podstatě jednoduchý, jenže musíte znát základní pojmy. Tím vás trápit nebudu, to by bylo na dlouho. Řekněme si, že je to databáze, tedy místo, kde jsou uloženy informace. Mohou to být informace účetní, ale taky jakékoliv jiné – třeba z veřejné správy (rodná čísla, diplomy z vysokých škol). Většina běžných databází je (více méně) centrálních. Tedy jste hacker, zničíte databázi – a všechno, co v ní bylo, je pryč. Nebo jste to nějak pozměnili, samozřejmě způsobem, který se vám hodí. Občas někdo taky databázi prodá (cílená reklama, špehování).

Blockchain je databáze distribuovaná. Nikdo ji nevlastní, neřídí a prakticky ji nelze napadnout nebo odcizit. Kopii databáze mají totiž ve svých počítačích uloženou všichni účastníci (ti, kdo kryptoměnu těží, viz dále). Na těchto počítačích se taky odsouhlasuje každá transakce. Po zpracování už nelze transakci měnit (má ji ve svých počítačích pro kontrolu celá síť).

První návrh blockchainu zveřejnil roku 2008 Satoshi Nakamoto. Na tomto základě zahájil krátce nato (2009) provoz bitcoinu. Kdo je Satoshi Nakamoto, se nepodařilo zjistit. A že se pátralo… Převládá názor, že to není jedna osoba, ale spíš skupina. Naposledy se ozval v roce 2011.

Blockchain obecně tedy jednoznačně identifikuje platnou podobu elektronického dokumentu (účetního, správního…), čímž zvyšuje důvěryhodnost informací v online prostředí. Umožňuje oprávněným osobám přidávat, měnit a sdílet přístup ke stejným informacím v reálném čase, a to vše současně a bez prostředníka.

V Japonsku a v Jižní Koreji začínají uvažovat o elektronických volbách s využitím blockchainu…

Bitcoin

Bitcoiny jsou vydávány a obchodovány bez ústředního orgánu, tj. neexistuje žádná vláda, firma nebo banka, která by mohla měnu ovlivňovat. Je prakticky nemožné je padělat, blokovat účty, ovládat peněžní toky nebo způsobovat inflaci (viz blockchain).

Bitcoiny jsou naprogramovány tak, aby při těžbě (viz dále) byly uvolňovány (vznikaly) stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet bitcoinů v oběhu má dosáhnout nakonec, tj. v roce 2140, celkem 21 miliónů.

Bitcoiny mohou být uloženy v osobním počítači ve formě souboru s peněženkou anebo na speciálním hardwaru. Případně mohou být také uchovávány pomocí služby třetí strany. Je možné mít peněženku i zcela offline (na papíře).

Platební transakce (placení bitcoinem) se vkládají do tzv. bloků a probíhají za žádné nebo minimální poplatky pro účastníky transakce. Transakce odsouhlasují ti, kdo těží.

Hodnota bitcoinu v současné době klesá, ale má se za to, že to je právě jen pokles – takhle ekonomika funguje.

Těžba bitcoinů

Blockchain běží na milionech počítačů, jež které patří lidem, kteří těží kryptoměny. Veškerá data uvnitř systému jsou masivně šifrovaná hashovacím algoritmem (netrapte se tím, co to je, stačí vědět, že se k tomu používá tzv. hash). Pokud se chcete stát součástí sítě, nabídnete do systému část výpočetního výkonu svého počítače.

Vaším úkolem je hledat další balík transakcí, tedy zjistit hash nového bloku, tzn. váš počítač začne náhodně zkoušet různé hashe. Pokud se trefíte jako první, rozešlete do sítě svůj výsledek, ostatní členové sítě ho ověří, čímž je blok transakcí potvrzen a přidán do databáze. A vy získáte odměnu – tzv. těžíte (aktuálně činí odměna za potvrzený balík transakcí 12,5 bitcoinu).

Původní návrh bitcoinu počítal s tím, že schvalovat transakce bude moci kdokoli na svém domácím počítači. Dnes už byste toho s PC moc nenatěžili, používá se speciální (drahý) hardware s obrovskou spotřebou energie (na humornou vložku se podívejte třeba tady).

Těžit bitcoin se v minulosti vyplatilo, protože elektrická energie, kterou k tomu bylo třeba vynaložit, byla levnější, než bitcoiny, které pak bylo možno prodat. Dnes je to mnohem těžší. Elektřina je stejně drahá, ale bitcoin stojí méně. Těžaři se proto sdružují (hlavní centrum těžby je v Číně).

Mnoho článků v prestižních světových akademických časopisech tvrdilo, že bitcoin a další kryptoměny časem zahltí svět skleníkovými plyny a způsobí nezvratitelnou katastrofu (třeba tady). Naštěstí se ukazuje, že asi nebude tak zle – hledají a nacházejí se cesty, jak snížit spotřebu a jak zužitkovat vznikající teplo.

Kavárna v Praze

Blockchainová republika

Kouzlem blockchainu je, že nepotřebuje jedno centrum, jeden klíčový uzel a slibuje obrovské úspory třeba i v dopravě a logistice. Obrovské příležitosti čekají ve světě peněz a financí. V Česku vznikla iniciativa Blockchain Republic, která staví na spojení České fintech asociace, která sdružuje finanční inovátory, Svazu průmyslu a dopravy ČR, 6D Academy, zaměřující se na modernizaci byznysu, a dalších partnerů, včetně např. IBM.

Možností využití technologie, které se dnes říká „nová generace internetu“, je obrovské množství. Členové této iniciativy věří, že ČR by mohla zaujímat v jejím vývoji jedno z čelních míst – vzpomeňme si, že v 90. letech u nás vznikly firmy jako pražský Avast, brněnské AVG a bratislavský Eset a naše země je tak světovou špičkou v počítačové bezpečnosti.

A ještě jednou bitcoin

Teď v lednu to je právě deset let od spuštění Bitcoinu a je trochu otázka, jak moc se bude slavit. Na jednu stranu z ničeho vzniklo něco významného a fungujícího. Jeden Bitcoin se nyní obchoduje za necelých 4 000 dolarů. Je to velký, řádový (!), propad, ale… zkuste si přečíst tenhle článek pána, který o problematice hodně ví.

Foto z pražských Dejvic: Zana

Zana Neviditelný pes



KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !