Zadejte v těchto dnech na news.google.com heslo „Macron“ a vyskočí na vás spousta textů, které se předhánějí v dramatických popisech. Dočtete se o možném konci „páté republiky“ a často najdete kritiku „povýšeného“ francouzského prezidenta.

To je oprávněné, ale tyto články jsou příkladem jevu zvaného „generál po bitvě“. Proč si novináři Macronových slabin nevšimli dříve?

Pikantní je, že kritika francouzského prezidenta často přichází od těch, kteří jej ještě nedávno líčili jako politického titána a jedinou naději pro záchranu Evropské unie. A tak se znovu ptám: Proč jim to trvalo tak zoufale dlouho? A není jim trapné, že dnes Macrona stejně stádně zatracují, jako jej před nedávnem stádně vynášeli do nebe?

Ano, zmýlit se může každý, ale prosím ne pořád a hlavně ne vždy ze stejného důvodu. Ti, kteří mají ostatním vysvětlovat svět, totiž často podlehnou svým vlastním přáním a vypnou mozek.

Tuhle kritiku si mohu dovolit, protože jsem jeho slabiny popsal již velmi brzy. Na svém facebooku jsem počátkem května 2017, tedy ještě před jeho zvolením, zveřejnil text pod názvem: „Macron promeškal příležitost mlčet“. Najdete v něm následující pasáže:

Macronovi jaksi ušlo, že velmoc „La France“ kdysi dávno byla a on že není ani „Král Slunce“, ani Napoleon. Možný prezident Macron si zřejmě neuvědomuje, že bude vládnout zemi, která se nachází v hluboké hospodářské krizi a na pokraji občanské války. A to budou jeho hlavní starosti.

Emmanuelu Macronovi uniklo také to, že i samotná EU je jen krůček od rozpadu. Když by se přesto pokusil pomocí kasárenských metod disciplinovat střední Evropu, tak rozpad celého spolku jenom urychlí. A tak si Macron svým ničím nepodloženým furiantstvím připravil diplomatické problémy ještě před svým zvolením.

Převzato z blogu se svolením autora

Autor je nezávislý analytik, poradce a kouč