Jak redaktor Tomáš Macek (MfD), tak Martin Záruba (LN) popsali Navrátilovou slovy, která sama o sobě vyslovila: „Jsem trošku pomalejší, mám míň svalů, větší zadek.“ To by se dalo pochopit. Třeba je slavná tenistka svým zvětšujícím se zadkem opravdu tak uhranutá, že jej musí připomínat v každém interview. Vzápětí však oba žurnalisté zkoumají názory Navrátilové na české poměry, přesněji na klima v pražské Štvanici, kde Navrátilová sehrála svůj zápas. Zatímco Záruba se ptá „Jak se za tu dobu změnilo místní ovzduší?“, Macek je lakoničtější: „Je na dvorci jiný vzduch než tehdy?“ To už nemůže být náhoda.

Tím méně pasáž, v níž se tenistka zpovídá ze svých politických afinit. Oběma novinářům shodně sdělila větu: „Jsem naštvaná na amerického i na českého presidenta.“ A proč na českého, chtějí oba vědět. Navrátilová vysvětluje, opět víceméně týmiž slovy, v narážce na Klausovo veto zákona o registrovaném partnerství: „Když mě Klaus neuzná jako stoprocentního člověka, říká, že můj vztah není stejný jako ten jeho…“ . A to celé oba novináři korunují titulkem. LN píšou: „Navrátilová se zlobí na Bushe i na Klause“, MfD zase: „Klaus mě zklamal, řekla Navrátilová.“ MfD pak jde ještě dál a pointuje Navrátilové zklamání v pokračování titulku: „Snad mě nepošlou na Sibiř.“ Co na tom, že to tenistka řekla v nadsázce, která se z explicitního titulku vytrácí. Podstatná je jiná otázka: Co pohledává okrajová zmínka o Klausově vztahu k uzákoněným svazkům homosexuálů v titulcích nad rozměrnými rozhovory se sportovkyní ve sportovní rubrice (a ne třeba na názorové straně politických komentářů)? Pánům novinářům se to prostě zdálo být vtipné, kopnout si skrze tenistku do Klause. Možná je to vtipné (to je věc názoru), ale zatraceně nepůvodní.

A nepůvodní především byly oba rozhovory. Z obou vychází, že Navrátilová odpovídá víceméně na tytéž otázky dvěma novinářům dvou listů. Buď tedy Navrátilová jak kolovrátek mele dokola to samé a novináři trpí telepatií, či se snad sami novináři domluvili, že budou z tenistky tahat stejná moudra…
Bane, je to prostší. Rozhovor(y) vznikl(y) jako produkt tiskové konference s Navrátilovou. Novináři Macek a Záruba pak v mnoha ohledech shodná dílka (Navrátilová totiž na tiskovce odpovídala na každou otázku jen jednou, že) podepsali svým jménem, a tak se přihlásili k autorství. Což je podvod. A stačilo by tak málo, příkladně dopsat větičku: „Z tiskové konference zpracovali, zaznamenali, upravili atd… Macek resp. Záruba“. Jenomže ono „zpracovat, zaznamenat, upravit“ je zjevně pro našeho novináře málo vznešené. Každý se chce pyšnit tím, že má vlastní interview s celebritou. Byť trochu ukradené. Kdo a komu tentokrát kradl, není už tolik podstatné.

(Psáno pro server Česká média)