Čirou náhodou jsem zhlédl pořad ČT „Historie.cs“. Diskutující obsáhle rozebírali způsoby manipulace a ovlivňování veřejného mínění v hitlerovském Německu i socialistickém Československu. A já měl dojem, že mluví vlastně o naší současnosti.

Jak to vlastně dneska v médiích vypadá? Velké noviny nakoupili oligarchové. Na šéfredaktorská místa najmenovali „svoje lidi“, u kterých si byli jistí, že budou za skvělé platy hájit jejich postoje a zájmy. A redaktoři se snaží. Dobře vědí, že pokud budou psát jinak, než se od nich očekává, tak poletí. Těch míst v dobrých novinách není zase tolik a přece jenom je potřeba platit půjčky a hypotéky. Samozřejmě je to lepší než za socialismu. Tehdy hrozilo neposlušnému redaktorovi, že mu články nejen že neotisknou, ale rovnou ho vyhodí – k lopatě. V praxi to ovšem nakonec dopadne stejně. Novináři rychle pochopí význam pojmu „autocenzura“ zavedeného již v šedesátých letech.

Nejmocnějším médiem je samozřejmě televize. Už dlouho... Kdo kontroluje televizi, kontroluje smýšlení velké části národa. Situace u nás se příliš neliší od situace ve většině západoevropských zemích i v USA. Rozdíl je snad jenom v tom, že u nás obě hlavní televize, ČT i Nova, plují na stejné vlně levicového liberalismu a když si Prima dovolí vyslovit poněkud jiný názor, tak levicově liberální mediální Rada rychle zasáhne. To v západních zemích je přece jenom televizí o něco víc, a tak existuje alespoň částečná názorová pluralita. Mamutí společnosti jako CNN, ARD a BBC ovšem mají největší šanci ovládat myšlení lidí po celém světě, i u nás.

Pozice redaktorů je v našich televizích stejná jako v novinách. V ČT se situace od dob socialismu příliš nezměnila. Až do listopadu 1989 ovládali hory Kavčí novináři dosazení z UV KSČ. A po listopadu? ČT ovládli „reformní komunisté“ a, věřte nevěřte, oni tam vládnou dodnes. Teď už nastupují jejich dítka a jejich patolízalové, kteří udělají všechno pro to, aby si svoje teplá místečka udrželi a pokud možno do redakcí dosadili i svoje potomky. Všichni vědí, že když nebudou držet předepsanou linii, tak se rychle, v rámci reorganizace, stanou „nadbytečnými“.

Myslíte si, že sitace na Nově jiná? Kdepak. Tam je to snad ještě horší. Dva známí redktoři už z televize vyletěli. Stačilo, že zdvořile varovali vedení, že některé reportáže jsou manipulovány a upravovány. Kdo tahá v Nově za nitky, nevím, ale situce je stejná. Jistě víte, že bývalý ředitel Novy je teď ředitelem ČT. Výsledek se dostavil. Zpravodajství obou televizí jsou teď prakticky stejná. Jenom na té Nově je o něco více krve a spermatu. Ještě, že máme ten internet. Ohlupovat lidi už není tak snadné, jak bývalo.

Cíl všech našich i světových mainstreamových médií je jasný. Zpracovat veřejnost tak, aby byla připravena na akceptování direktiv EU ohledně přijímání migrantů z černé Afriky a postupnou likvidaci původního osídlení staré dobré Evropy, přesně v duchu Kalergiho tezí... Vytvořit postupně v Evropě jednotnou masu míšenců se sníženým IQ, kterou bude možné snadno manipulovat a ovládat.

Jak k tomuto „posunu doleva“ v Evropě i Americe vlastně došlo? Na začátku šedesátých let se zrodilo mezi mladými určité rozčarování z kapitalismu (podobně, jako k tomu teď dochází i u nás) a celá scéna se posunula do leva. Adorace kubánské revoluce, nadšení z Che Guevary. Levicoví studenti v Paříži, Rudé brigády v SRN a hnutí hippies v USA. Tehdy jsme byli nadšeni z Kennedyho a z festivalu ve Woodstocku. No, už jsme z toho vystřízlivěli, ale nová generace si asi bude muset projít tímto vývojovým cyklem znovu. Třeba to Evropa přežije...