23.10.2017 | Svátek má Teodor, Theodor


MÉDIA: Mass (media) blindness

9.2.2009

Už tomu jsou tři roky, co naším světem otřásla pozoruhodná bouře: v září 2005 otiskl dánský deník Jyllands-Posten několik karikatur proroka Mohameda. Prošlo to bez většího povšimnutí, dokud dánské úřady nezamítly žalobu pro urážku náboženství. Tehdy se tamní muslimové obrátili na své spoluvěřící s prosbou o důraznou podporu. Vzpomínáte? Pálily se vlajky, demonstrovalo se, hořela velvyslanectví, vývoz dánského zboží postihl bojkot, a na dovršení všeho zbytečně zemřelo přes sto lidí.

Evropská politicko-mediální scéna nevycházela z překvapení: my jsme přece nechtěli Mohameda urážet, my jsme si z něj chtěli jenom udělat psinu! Tak co se jim tedy nelíbí? Vina byla hledána především na druhé straně: negramotní muslimové byli nepochybně poštváni svými fanatickými imámy a slepě bouří proti něčemu, co nikdy neviděli. Jenom trochu zaráželo, že protestovali i muslimové naši, zdejší, kteří přece "mohli vědět, že o nic nejde".

Sdělovací prostředky se ale poučily z role, kterou tehdy hrály jejich muslimské protějšky, a přijaly ji za svou. V září 2006 současný papež citoval ve své universitní promluvě o vztahu racionality a víry šest set let stará slova byzantského císaře Manuela II. Palaiologa: "Ukaž mi, co nového přinesl Mohammed, a nalezneš pouze zlé a nelidské věci, jako například to, že ti předepsal, abys víru, kterou ti hlásal, šířil mečem." Tehdy vykřičel evropský tisk poplašnou zprávu "Papež urazil Mohameda!" a obratně muslimskou nevoli popichoval. Nebyla to jen záliba bulváru, od něhož se dá čekat jakákoli špína: vedoucí představitelé britské BBC se v listopadu 2006 shodli, že stanice povzbuzovala muslimy zaujatým zpravodajstvím. Je to pozoruhodné - cožpak si nemohli gramotní evropští novináři Benediktův proslov alespoň očima přelétnout, aby během vteřin zjistili, že je o něčem úplně jiném? V nedostatku gramotnosti tedy problém nevězí. Pak už zbývá jediná možnost: slabý zrak.

Nyní jsme svědky další hromadné slepoty sdělovadel. Vloni v listopadu natočila švédská televise SVT rozhovor s Richardem Williamsonem, samozvaným biskupem sekty odštěpené od katolické církve, tzv. Kněžského bratrstva sv. Pia X. (FSSPX). Williamson byl svémocně a neoprávněně vysvěcen roku 1988 spolu se třemi dalšími duchovními, čímž na sebe všichni přivodili trest exkomunikace. Celý hodinový dokument byl odvysílán nedávno, 21. ledna, zvláštní náhodou přesně v den, kdy byla rozhodnutím kongregace biskupů exkomunikace ze všech čtyř duchovních sňata. Vzbudil sensaci, neboť zde byl Williamson dotázán i na svůj názor ohledně vyhlazování Židů za druhé světové války: počet obětí prý zdaleka nedosahoval propagovaných šest milionů, sotva tří set tisíc, a žádné plynové komory neexistovaly - asi pět minut vykládal, proč tomu nevěří. V okamžiku vysílání však již byla tato část interview známa, zveřejnil ji ve 4. čísle týdeník Der Spiegel.

Popření existence plynových komor není zdaleka jediný pozoruhodný názor, který dotyčný zastává: je kupříkladu přesvědčen, že za útokem na newyorská "Dvojčata" stála Bushova americká vláda. To je ale v liberální části veřejného mínění povinná součást názorové výbavy, takže to v jejích očích Williamsonovu vinu nijak nesnižuje.

Nestálo by snad ani za to věnovat se pochybnému bludu dosud neznámého jednotlivce, kdyby následná kampaň nebyla jednoznačně zahrocena. Už Spiegel nazval svůj článek "Problém pro papeže". A jak se aféra rozjížděla, vidíme jen na titulcích českých novin: "Papež rehabilitoval popírače holocaustu" (LN, Týden), anebo dokonce "Papež vrátil do funkce biskupa, který popíral holocaust" (MfD)

Člověk se až podivuje, zda jsou tito novináři vůbec vybaveni schopností číst i jiné články, než vlastní. Příslušný dekret římské kongregace pro biskupy u nás hned v den zveřejnění přinesl kupříkladu web české redakce Radia Vaticana (24. 1.), stejně snadno dostupné bylo vyjádření předsedy České biskupské konference Jana Graubnera (28. 1.) anebo soukromý komentář kardinála Vlka (27. 1.). Ale chápu, než něco hledat, je jednodušší přepapouškovat, co napíší Reuters, NYT a FAZ. Tak veřejnosti zcela unikne, co je vlastní podstatou snětí trestu exkomunikace. Neznamená to ani v nejmenším, že by byli dosud exkomunikovaní přijati do církve ve svých svémocně přisvojených hodnostech, neznamená to vůbec, že by byli jmenováni katolickými biskupy, neznamená to automatické uznání kroků, které vykonali v době exkomunikace (např. svěcení dalších "kněží") ani kanonické uznání existence Bratrstva. Znamená to jen jedno: byl jim zrušen církevní trest, takže je teď možné jednat o postupném sblížení. To je ovšem podmíněno mnoha ústupky z obou stran, přičemž ten nejzásadnější spočívá na straně odštěpenců: bezpodmínečně uznat všechny závěry II. vatikánského koncilu, ne jenom některé, jako dosud. Zrušení exkomunikace jen posílá pomyslný míček na stranu FSSPX. Jeho dosud vyobcovaní biskupové však nezastávají v katolické církvi žádnou hodnost, ani nevykonávají jakoukoli službu.Tedy žádné "rehabilitoval", ani "vrátil do funkce biskupa"! Návrat dosavadních schismatiků bude předmětem mnoha dalších jednání, o kterých naprosto nelze říci nic určitého kromě toho, že se potáhnou dlouho a že se Williamson po svém extempore rozhodně katolickým biskupem nestane.

Jak dlouhá bývá cesta od zrušení exkomunikace už jen k vzájemnému usmíření, neřku-li k úplné jednotě, dokládá vzorový příklad, dokonalá obdoba. V prosinci 1964 ze sebe vzájemně sňali papež Pavel VI. a cařihradský patriarcha řecké pravoslavné církve Athénagorás přes devět set let trvající exkomunikaci. Přesto o nějakém pokroku ve sblížení nemůže být ani po půl století řeči a kupříkladu jen pouhá přátelská návštěva Řecka je pro jakéhokoli papeže stále ještě představou z říše snů. Tehdy přijaly sdělovací prostředky zprávu s nadšením, ale jak vidno, ani požehnání médií nestačí tam, kde chybí vůle obou zúčastněných stran. Dnes také není vůle k jednotě mezi katolicismem a jeho odštěpenou větví kdovíjak silná a jak vidíme, nadšení se nekoná naprosto žádné.

Nejvíce ale žasnu, když ve zprávách a komentářích sleduji snahu spojit názory odpadlého Williamsona s názory Benedikta XVI., jakoby snad jeho omilostnění mělo být znamením souhlasu. Williamson nebyl vyobcován kvůli svým názorům na holocaust, nýbrž kvůli nedovolenému přijetí biskupského svěcení. Popírání existence plynových komor je sice historický blud, ale není to herese. Holocaust, navzdory výzvám A. Merkelové, německé kancléřky a luteránky, dosud není článkem katolické víry. Ovšemže papež hned při první příležitosti (28. 1.) v reakci na události prohlásil: "Vybavují se mi vzpomínky z mých četných návštěv v Osvětimi, jednom z lágrů, v nichž docházelo k brutálnímu vyvražďování milionů Židů, nevinných obětí slepé rasové a náboženské nenávisti. Znovu proto vyjadřuji svou plnou a neoddiskutovatelnou solidaritu s našimi bratry, nositeli První smlouvy, a doufám, že památka šoa přivede lidstvo k zamyšlení nad nepředvídatelností moci zla, pokud ovládne lidské srdce. Šoa nechť je pro všechny varováním proti zapomnění, proti negacionismu nebo redukcionismu, protože násilí spáchané na jediné lidské bytosti je násilím proti všem."

Podobně generální představený FSSPX Bernard Fellay se ještě koncem ledna od prohlášení distancoval a požádal o odpuštění: "Postoj biskupa Williamsona v této otázce zcela zřetelně není postojem našeho Bratrstva, v němž není místo pro antisemitismus, který byl církví odsouzen a my jej rovněž odmítáme." Nakonec své "nemoudré komentáře" označil za pomýlené i sám Williamson, když vyjádřil jakous-takous lítost nad obtížemí, které způsobil.

Jeho slova byla totiž záminkou, aby Židé zrušili všechny kontakty, které měli se Svatým stolcem. Vyzvali Vatikán, aby odvolal, co odvolal, a zrušení exkomunikace opět zrušil. Němečtí Židé šli ve své důslednosti až tak daleko, že odmítli účast i na Dni obětí národně-socialistického holocaustu, pořádaném 27. ledna německým spolkovým sněmem a vládou. Jen oni sami vědí, co s tím má německá vláda společného. Patrně má pykat za papežův německý původ. "Je to políček do tváře židovské společnosti. Zejména od papeže německého původu bych očekával větší pochopení a citlivější přístup," prohlásil představitel německé Ústřední rady Židů Dieter Graumann. V podobném počínání vidíme směšně přepjatý odraz starozákonních zásad "oko za oko" a "až do třetího a čtvrtého pokolení". Němec bude zkrátka v židovských očích vždycky vinen. (Ale neříkejte to prosím nahlas: kvůli této větě musel roku 2003 resignovat německý poslanec Martin Hohmann.)

Na opačné straně stojí americká židovská nadace Pave the Way, usilující o přátelštější vztahy s katolickým náboženstvím. Její předseda, rabbi Gary Krupp, správně poznamenal, že Benedikt XVI. nepřijal do církve protižidovské vášně lefebvrovského biskupa Williamsona a zrušení exkomunikace absolutně neznamená, že tito biskupové byli přijati se vším všudy. A rabbi Irwin Kula v listu Washington Post otevřeně prohlásil, že jej židovští představitelé udivují svou posedlostí v roli hlídačů antisemitismu, že nejsou s to rozlišit mezi směšnými a doslova praštěnými Williamsonovými názory a mezi názory papeže, jenž jasně a opakovaně uznal zlo, které za války Židy postihlo a které nesmí být opakováno. Zároveň varuje - kdyby mělo být celé židovstvo posuzováno podle kdejakého starého potrhlého rabína, zatracujícího vše kolem sebe včetně křesťanů, dopadlo by před soudem veřejnosti velmi špatně. Italský deník Corriere della Sera zveřejnil již dříve do vlastních řad určené varování Giorgia Israele, profesora římské university La Sapienza, před nebezpečnou hrou s ohněm: "S ohledem na světovou krizi etiky a ohrožení islámským fundamentalismem jsou dialog a přátelství Židů a křesťanů příliš důležité na to, abychom pomýšleli na jejich přerušení nebo oslabení."

Není, myslím, vážný důvod bít se kvůli pádu vatikánsko-izraelského "dialogu" samým zoufalstvím do hlavy. Benedikt XVI. asi ani vážně nepočítal, že se na této frontě dopracuje nějakých úspěchů, když hned po papežské volbě roku 2005 "ozdobila" jedna z izraelských politických stran své webové stránky fotomontáží jeho snímku s hákovým křížem v pozadí. Nedlouho poté byl v exposici státního památníku obětí holocaustu Jad Vašem označen papež Pius XII. za válečného zločince, třebaže židovší historici (P. Lapide, M. Gilbert, D. Dalin aj.) z archivu téže instituce vytěžili řadu svědectví o neobyčejné pomoci, kterou Židům za války poskytl. A krok z posledních: Shromáždění italských rabínů zrušilo vloni v listopadu účast na letošním lednovém Dni dialogu mezi Židy a katolíky, poněvadž se katolíci podle mimořádného latinského ritu jednou do roka modlí za obrácení Židů ke křesťanství. Takto se dialog opravdu nebuduje. Nelomil bych nad tím rukama a počkal bych, až bude doba zralejší.

Ale jak je možné, že se z vnitrocírkevní disciplinární otázky stala aféra rozšířená po celé jedné zemské polokouli? I na to má Gary Krupp odpověď: sdělovací prostředky se často zaměří na jedinou věc bez dohledávání podrobností; toto opomenutí jim dává možnost blýsknout se údernými titulky, jež rozněcují spory a podporují negativní resentimenty.

Vrátím se na začátek. Vzpomínáte ještě na skandál s Mohamedovými karikaturami? Zdaleka tehdy nešlo o poblouznění negramotných fanatických imámů. Stejně tak i dnes se může každý střízlivě uvažující a zodpovědný člověk poučit, co se ve skutečnosti děje. Ale dokud bude veřejně šířena umělá slepota, dokud budou sdělovací prostředky senzacechtivě vykřikovat "Urazili Mohameda!" nebo "Popírají holocaust!" jen proto, aby se lidé měli proč mezi sebou prát a nastaly novinářské žně, do té doby sotva zažijeme pokoj.



Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Diskuse


PF
21:57
14.2.2009

jarda
22:34
9.2.2009

František
17:33
9.2.2009

Marta
15:57
9.2.2009

Ludva
16:44
9.2.2009

Kolemjdoucí (J.Š.)
17:43
9.2.2009

Ludva
11:57
10.2.2009

kajan
15:22
9.2.2009

milan007
13:44
9.2.2009

nup
13:17
9.2.2009

DK
16:13
9.2.2009

nup
18:19
9.2.2009

Ludva
10:50
9.2.2009

verenka
14:00
9.2.2009

Ludva
14:06
9.2.2009

dhimmi
10:37
9.2.2009

Oskar
9:46
9.2.2009

ja
10:11
9.2.2009

Oskar
11:49
9.2.2009

verenka
13:57
9.2.2009

RZ
15:49
9.2.2009

gerontusinza
8:59
9.2.2009

Petr
8:35
9.2.2009

Vašek
9:04
9.2.2009

jarda
14:56
9.2.2009

OMar
15:42
9.2.2009

Krhut
7:30
9.2.2009

ladkali
10:11
9.2.2009

pavel
2:56
9.2.2009

počet příspěvků: 38, poslední 14.2.2009 09:57









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.