28.3.2024 | Svátek má Soňa


MÉDIA: Černobyl se chystal v Česku?

24.9.2008

Milí čtenáři, na tvé názory nejsme zvědavi, domnívá se zřejmě MfD

Nejčtenější, tzv. seriózní český deník vystrašil čtenáře Černobylem. V obsáhlém textu s velkou fotografií na titulní stránce středomoravské regionální mutace s přetahem na dvojku tak učinil její redaktor Roman Helcl 28. srpna 2008 pod titulkem Hranicko straší jaderná budoucnost se vší parádou:
"Kdyby nepřišel listopad 1989, zřejmě by zde již několik let běžely dva reaktory černobylského typu VVR."

Celý text zde:
Hranicko straší jaderná budoucnost
28.8.2008 Mladá fronta DNES str. 1 Střední Morava
Roman Helcl
Blahutovice stále figurují v plánech na jadernouelektrárnu
Hranice, Blahutovice - Lidé žijící v beskydském podhůří na Hranicku a jeho okolí žijí v těchto dnech opět pod hrozbou, že se za jejich humny bude stavět jaderná elektrárna. A to i poté, co se na podzim roku 2003 podařilo senátorce Jitce Seitlové a starostům z okolních měst a obcí zastavit záměr tehdejšího náměstka průmyslu a obchodu Martina Peciny, který chtěl tento nápad komunistických plánovačů oprášit.
O pět let později je zase všechno jinak. Odborné analýzy totiž říkají, že někdy kolem roku 2015 přestane být Česká republika soběstačná z hlediska výroby elektrické energie. Pokud se tedy politici nakonec dohodnou na rozvoji jadernéhoprogramu, nejspíš dají zelenou stavbě dalších dvou bloků v Temelíně. Na řadu by ale mohla přijít i lokalita Blahutovice nedaleko Bělotína na Hranicku. To dokládá i právě projednávaný dokument Politika územního rozvoje, který s jadernouelektrárnou v Blahutovicích počítá.
"Je to tak. Dokument navrhuje územní ochranu pro případnou stavbu atomovéelektrárny. Pokud to projde, dostanou lidé, kteří ji budou chtít v budoucnu stavět, do rukou argument, na který se budou moci odvolávat. To jim pak velmi usnadní prosazení jejich zájmů," řekl právník Jiří Nezhyba z Ekologickéhoprávního servisu.
Podle něj se však mohou obyvatelé z okolí v těchto dnech k Politice územního rozvoje vyjádřit na webové adrese http://pur.eps.cz. Své připomínky mohou rovněž posílat přímo na ministerstvo pro místní rozvoj. "Mají tak poslední možnost ovlivnit rozhodování o stavbě jadernéhoreaktoru ve svém okolí," doplnil Nezhyba.
Podle Hynka Jordána z ministerstva pro místní rozvoj je lokalita v Blahutovicích vhodná ke stavbě atomovéelektrárny zejména kvůli výhodným geologických poměrům. "Tento záměr, který se skládá z energetickéhozdroje, vyvedení elektrického výkonu a potřebné vodní nádrže, je mimo jiné pokryt územně plánovací dokumentací krajů Moravskoslezského a Olomouckého a má podporu i Ministerstva průmyslu a obchodu," doplnil Jordán.
A co to bude pro obec znamenat, když Blahutovice zůstanou v dokumentu Politika územního rozvoje i nadále? Pokud dokument vláda schválí, bude závazný pro další územní plánování. "Pro obec by to tedy mělo znamenat, že v příslušné územně plánovací dokumentaci by měla být stanovena takzvaná územní rezerva. Tedy zajištění ochrany dotčených území před změnami v jejich využívání, které by znemožnily další seriózní prověřování tohoto záměru a budoucí rozhodnutí o případné stavbě," vysvětlil Hynek Jordán.
To se však nelíbí obyvatelům Blahutovic, které před lety plánování stavby elektrárny poškodilo. Ve vesnici se totiž nesmělo cokoli nového stavět, odešly odsud mladé rodiny.
"Dnes se nám do vylidněné obce konečně vracejí lidé, po letech se tu opravují domy. Kdyby byla ve vzduchu sebemenší hrozba stavby elektrárny, byla by to pro obec katastrofa," říkají ve zdejším osadním výboru, který spadá pod nedaleký Jeseník nad Odrou.
I jeho starosta se chce proti navrhované stavbě ohradit. "Budeme se maximálně snažit, aby se Blahutovice z toho dokumentu dostaly pryč. Zcela určitě budeme Politiku územního rozvoje rozporovat. Připravujeme se na to. Čas máme ještě do září," řekl jesenický starosta Tomáš Machýček. Řešit to chtějí i v nedalekých Hranicích. "Už jsme o tom informovali i ostatní starosty. Na zasedání rady 2. září pak budeme ještě dokument podrobně projednávat," řekl hranický starosta Miroslav Wildner.
Atomovouelektrárnu v Blahutovicích navrhli už socialističtí plánovači. Kdyby nepřišel listopad 1989, zřejmě by zde již několik let běžely dva reaktory černobylského typu VVR. K jejich chlazení měla sloužit obrovská přehrada na Bečvě od Hranic po Valašské Meziříčí. Nový Jičín měl dokonce podle původních plánů zdvojnásobit počet obyvatel na téměř padesát tisíc a malé nádraží v Suchdole nad Odrou se mělo přeměnit ve velkokapacitní překladiště. Poprvé po sametové revoluci, v roce 1998, oprášil tuto myšlenku tehdejší ministr průmyslu Miroslav Grégr. Podle plánů ministerstva existují ale i varianty konvenční elektrárny s kapacitou dva až tři tisíce megawattů. Podmínkou pro její stavbu je však rozšíření stávající jadernéelektrárnyTemelín.

Už samo vyznění článku byla na mne dost silná káva a pomyslel jsem si něco o šíření poplašné zprávy. O "nezávislém" zpravodajství si myslím své, ale pořád jsem přesvědčen, že přízeň či nepřízeň tomu či onomu by měla zůstávat před dveřmi redakcí. K tomu, že jsem napsal šéfredaktorovi středomoravské regionální mutace Davidu Štverkovi, mě nakonec vybudily dvě zásadní chyby v citovaném článku.

Celý text zaslaný redakci MfD zde:
Opravdu je jaderná budoucnost strašák?
Ad MfD 28. 8. 2008
Daneš Burket
Že Roman Helcl nemá rád jadernou energetiku, je jeho nezadatelné právo. Myslí-li si, jak je báječné, že jí listopadový převrat alespoň v Blahutovicích zaťal tipec, dělá z tématu pohříchu věcného politikum. Pokud však k šíření strachu v nezávislém deníku používá naprosto chybných údajů, jež mají dále umocnit tuto "hrozbu" černobylskou kartou ("dvou reaktorů černobylského typu VVR" - reaktory typu VVER nemají s černobylskými vůbec nic společného!), nemá to se seriózním zpravodajstvím nic společného.
Nepochybuji o tom, že lidé v Blahutovicích nemají radost z toho, že by se u nich mohlo něco velkého stavět, a nepochybuji, že by se obdobně bouřili, kdyby jim tam někdo chtěl vybudovat chemičku, rafinérii, slévárnu, přehradu či cokoli jiného. Prostě princip NIMBY (z anglické zkratky Jen ne na mém dvorečku!) funguje přinejmenším v celé Evropě, jejíž obyvatelé si chtějí užívat výhod civilizace, avšak její utváření či udržení nesmí postihnout je samé. Spíše jako propaganda nejhoršího předpřevratového ražení působí pak tvrzení hned v titulku, že Hranicko straší jaderná budoucnost. Kolik lidí je proti? Kdo a jak se jich ptal? Vědí to citovaní starostové? Lze po zmíněné nepřesnosti vůbec věřit tomu, že autor je cituje přesně a že si třeba zmiňované osadníky nevybral jen jako ilustraci svého názoru?

Překvapivě mi odpověděl nikoli oslovený šéfredaktor Štverka, nýbrž samotný autor. Jeho dopis plný překlepů a nepřesností jen potvrdil, že redaktoři deníku buď chodí do terénu a nevědí o tématu nic nebo jen velmi málo, anebo, což je ještě horší, s představou, jak má celé vyznění vypadat, a jí podřizují i výběr oslovených a citaci jejich slov.

Celý e-mail (neupravovaný) zde:
Dobrý den,
děkuji za vaši reakci a názor. Včlánku popisuji situaci, která je v Blahutovicích a okolí (společně s fotografem jsme tam byli a mluvili s tamějšími obyvateli), stejně jako se starosty okolních obcí a měst (Hranice, Hustopeče nad Bečvou, Bělotín, Potštát, Jeseník nad Odrou aj...). Proti jaderné energetice nic nemám. Dal jsem prostor oběma stranám - jak lidem, kteří jsou proti stavbě a mají na to legitimní právo, stejně jako jsem naopak nechal mluvit zástupce ministerstva, kteří mají na věc zase jiný pohled.
Co se týká odborné terminologie, vycházel jsem s materiálů ministerstev (především MPO a MMR), EPS a dalších. O tom, že měly být v Balhutovicích dva reaktory černobylského tipu (VVR) se psalo v několika zdrojích. Hovoří o nich dokonce ministr Martin Bursík pro rozhovor MF Dnes. (MF Dnes 6.10.2007). Každopádně po vaší výtce jsme si vygoogloval, že v Černobylu byl kanálový reaktorRBMK100..., takže správně mělo být namísto "černobylského" slovo "sovětského".
Tomuto tématu bych se rád v budoucnu ještě věnoval. Pokud byste měl zájem, rád bych vás v této souvislosti požádal o rozhovor. Domnívám se, že váš pohled na tuto problematiku by pomohl lidem utvořit si "plastičtější" názor. Pak už bude na nich, jak se rozhodnou.
S pozdravem a přáním pěkného dne
Roman Helcl
MF Dnes Střední Morava

Panu redaktorovi jsem odpověděl, "že mu rád vyjdu vstříc, pokud bude chtít rozhovor, a ať se na mě bez váhání obrátí, i pokud nebude něčemu rozumět nebo si bude chtít něco odborného vyjasnit". A že samozřejmě předpokládám, že má reakce bude otištěna, aby byly zmíněné "nepřesnosti" uvedeny na pravou míru.
Tím má korespondence s autorem skončila a na jeho místo nastoupil sám šéfredaktor Štverka. Žádost o publikaci mého čtenářského ohlasu pochopil jako dohodu s panem Helclem, že "Vaše názory využije v pokračování k danému tématu. Na tom se nic nemění. Pokud chcete místo toho prostor v ohlasu, prosím o zaslání vysvětlujícího textu bez shazování daného redaktora".
Na můj upravený ohlas mi odpověděl, že "si asi nerozumíme - můžete mi poslat čistě váš názor na danou problematiku? Bez čirých spekulací nad tím, co má redaktor Helcl rád či nerad, co chtěl, nechtěl, úmyslně dělal či nedělal, koho jak strašil a jak manipuloval s názory?" A přidal větu, která znovu potvrzuje mé nejhorší obavy - že totiž v redakci dělají lidé, kteří věci nerozumějí: "Co rozčílilo i mne - je titulek, s tím s Vámi souhlasím. Ten nicméně nedělal pan Helcl..."

Celý e-mail zde:
Dobrý den,
my si asi nerozumíme - můžete mi poslat čistě váš názor na danou problematiku? Bez čirých spekulací nad tím, co má redaktor Helcl rád či nerad, co chtěl, nechtěl, úmyslně dělal či nedělal, koho jak strašil a jak manipuloval s názory? Pan Helcl Vám na toto téma odpověděl, myslím si, vcelku jasně.
Co rozčílilo i mne - je titulek, s tím s Vámi souhlasím. Ten nicméně nedělal pan Helcl...
Co se týče pana Gabzdyla a jeho rozhovoru s Martinem Bursíkem. Pan Gabzdyl je od letošního roku redaktorem MF Dnes, proto je možné, že jeho starý text vyjel také z naší databáze. Nicméně, ať psal pro jakékoliv noviny, na odkazu Romana Helcla na tento text to nic nemění.
David Štverka

Usoudil jsem, že další korespondence s Olomoucí nemá smysl. Vždyť o fakta jde přece až v poslední řadě, že?